Češi omezili sociální kontakty už před vyhlášením aktuálního lockdownu, ukázala nová data z výzkumu Život během pandemie, který sleduje vývoj sociálního chování Čechů od začátku epidemie. Lidé se podle něj méně setkávají s rodinou a přáteli, ale do práce aspoň částečně stále dochází tři čtvrtiny pracujících. Výzkum také ukázal, že se Češi začali epidemie na přelomu února a března více obávat. Společně s tím vzrostla i ochota lidí nechat se očkovat.

Ze zkoumání organizace PAQ Research, v jejímž čele stojí sociolog Daniel Prokop a která se podílí právě i na výzkumu Život během pandemie, ovšem vyplynulo také to, že každý sedmý zaměstnanec má zkušenosti s tím, že ho zaměstnavatel nabádal k porušování pravidel v trasování a testování. 

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Ze získaných dat vyplývá, že na home officu zůstává jen okolo 14 procent pracujících. Během první vlny loni na jaře možnost práce z domova využívalo až 23 procent dotázaných. Do práce nyní aspoň částečně dochází asi 75 procent lidí, před rokem to bylo pouze 55 procent. Více lidí totiž nejen využívalo home office, ale zůstávalo doma i z důvodu pracovní neschopnosti.

Práci z domova však podle průzkumu PAQ Research někteří zaměstnavatelé vůbec neumožňují. Až 16 procent dotazovaných zaměstnanců uvedlo, že jim nadřízení práci z domova nedovolují, ačkoliv by to bylo možné. 

Jak uvádí Prokop, 14 procent zaměstnanců také vypovědělo, že je zaměstnavatel přímo vyzýval k porušování pravidel pro testování a trasování. Osm procent dotázaných mělo zkušenost s tím, že po nich nadřízený či zaměstnavatel chtěl, aby svoje kontakty nehlásili hygieně. V šesti procentech případů pak nemocným bylo řečeno, aby zůstali doma, ale netestovali se. Po šesti procentech respondentů zaměstnavatel vyžadoval, aby chodili do práce i přesto, že byli v kontaktu s nakaženým nebo mají lehké příznaky onemocnění. Osm procent dotázaných pak odmítlo postupy svého zaměstnavatele popisovat. 

Problém s nehlášením kontaktů a karantén a obcházením testování převažuje podle průzkumu v průmyslových podnicích (18 procent), ve státní správě zase převažuje nepovolování home officu (23 procent).

Zhruba pětina zaměstnanců oproti tomu uvedla, že jejich firma přistoupila k testování pracovníků ještě před zavedením povinnosti. Dvě třetiny dotázaných pak hlásí, že je zaměstnavatel vybavil hygienickými prostředky, jako jsou dezinfekce či respirátory.

Podle dat mají nyní lidé ze šíření koronaviru největší strach za poslední rok. Velké obavy teď pociťuje až polovina dospělých, tedy stejně jako během první vlny loni na jaře. Od konce prosince do února mělo velké starosti ohledně epidemie 45 procent dospělých, v listopadu se strachovalo 39 procent dospělé populace.

Celkově se v populaci zhoršilo duševní zdraví. Příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti trápí od ledna 12 až 13 procent lidí, na podzim to bylo 10 až 11 procent. Před vypuknutím pandemie to bylo šest procent. Psychicky je situace nejtíživější zejména pro matky nezletilých dětí a pro jedince do 24 let, kterých se dotklo zejména uzavření škol a omezení volnočasových aktivit.

Oproti přelomu roku lidé přistupují k opatřením proti šíření nákazy zodpovědněji. Více lidí zůstává v domácí izolaci a více než třetina obyvatel se vídá týdně maximálně se třemi dalšími lidmi. Z výzkumu také vyplývá, že Češi omezili sociální kontakty ještě před aktuálním zpřísněním opatření, které platí od 1. března. Na konci února se lidé vídali průměrně s 12 dalšími osobami, což je oproti nejpřísnějším restrikcím z podzimu loňského roku pokles průměrně o jeden kontakt na osobu. S rodinou a přáteli se v týdnu před lockdownem vídalo 47 procent respondentů. V lednu to bylo 53 procent. Lidé také oproti začátku roku více dbají na povinné zakrývání dýchacích cest.

Roste rovněž ochota lidí nechat se očkovat: 58 procent dospělých (55 procent v případě nezahrnutí těch, kteří již očkovací látku dostali) by se nechalo zdarma naočkovat. Od září do prosince zájem o očkování projevovalo pouze 50 procent respondentů. Očkování chtějí více než ostatní skupiny obyvatel starší lidé, lidé s vyšším vzděláním a Pražané. Za skupiny do 55 let bez maturity by se naopak nechalo očkovat jen 40 procent lidí. Očkování by tak podle průzkumu mohlo v pozdějších fázích vládního vakcinačního plánu, kdy dojde i na mladší ročníky, narazit na větší problémy s neochotou lidí.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist