Vláda nemá kompetenci ani legislativní rámec na to, aby zaměstnavatelům nařídila pracovní volno. Kabinet to může případně jen doporučit. V rádiu Impuls to v pondělí řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odbory přitom podle nedělního vyjádření předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly navrhují vládě, aby stanovila den pracovního volna na pondělí 16. listopadu, před státním svátkem, případně i na pátek 13. listopadu. Podle Středuly by to pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích.

"My to řešíme. Já jsem se na to ráno ptal, ale nemáme na to kompetenci, legislativní rámec říct firmám: 'Teď v pondělí nepůjdou vaši zaměstnanci do práce'," uvedl Babiš. Rozhodnout by o tom podle něj mohl zaměstnavatel. Hospodářská komora či Asociace malých a středních podniků s návrhem odborů nesouhlasí. Obávají se toho, že by volno musely zaplatit samy firmy, které jsou nyní v tíživé situaci.

Vláda podle Babiše apeluje na firmy, aby ještě více využívaly práci z domova, takzvaný home office. Na konci října tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) uvedl, že by ve veřejných i soukromých podnicích, pokud je to možné, měla být přikázána práce z domova. Nebylo ale podle něj možné to nařídit paušálně. Kabinet počítal s tím, že 70 procent zaměstnanců zůstane doma, zbytek bude vykonávat práci běžně na pracovišti.

V krátkém rozhovoru Babiš také zopakoval, že vláda nesouhlasí s požadavkem KSČM, aby rozpočet ministerstva obrany na příští rok nevzrostl o deset miliard korun proti letošnímu. Rozpočet na obranu má podle rozhodnutí kabinetu činit 85,4 miliardy korun. Podle Babiše armáda výrazně pomáhá při koronavirové epidemii a zároveň je její současné vybavení stále špatné.

Státní rozpočet pro příští rok se schodkem 320 miliard začne sněmovna projednávat ve středu. Vládní návrh přijde před poslance podpořit prezident Miloš Zeman. Sněmovna v prvním čtení schvaluje základní parametry rozpočtu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku. Rozpočtový výbor doporučil plénu, aby ukazatele se schodkem 320 miliard schválilo. Pak by byly možné už pouze přesuny peněz uvnitř rozpočtu.

Zaměstnavatelé volno odmítají

Zaměstnavatelé nesouhlasí s návrhem odborů, aby vláda na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna. Obávají se toho, že by volno musely zaplatit firmy samy.

"Jakkoli chápeme epidemiologickou situaci, tento nápad nepovažujeme za dobrý. Pracovní volno v pondělí 16. listopadu, a ještě navíc v pátek 13. listopadu, by znamenalo vysoké ekonomické ztráty a ty by zaplatily firmy," řekla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová. Je podle ní řada firem, které zakázky mají a nejsou schopny je kvůli výpadku zaměstnanců v karanténě dokončovat v termínu. Zbývající zaměstnanci jsou přetíženi a ve výrobě chybí pracovníci už dlouhodobě, podotkla.

Nařízení plošného pracovního volna v tak krátkém předstihu odmítá i Svaz průmyslu a dopravy. "Chápali bychom návrh, pokud by měl formu doporučení, které by si firmy mohly samy zvážit. Firmy vyhodnocují všechna opatření, aby byly jejich provozy maximálně bezpečné. Řada lidí si v těchto dnech stejně vybírá dovolenou. Uzavření provozů může trochu pomoci zmírnit riziko přenosu nákazy, ale vzhledem ke všem opatřením nemyslíme, že by výrazně pomohlo se zastavením šíření epidemie. Průmysl dohání jarní výpadky a každý další den volna je pro něj ztráta," uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Odboráři podle Hospodářské komory nenavrhli, kdo den pracovního volna zaměstnancům zaplatí. Automaticky předpokládají, že tyto dva dny pracovního volna zaplatí jako ve státní svátek zaměstnavatelé v těch firmách, ve kterých zaměstnanci stále ještě docházejí do zaměstnání.

"Vláda už zakázala mnoha podnikům a živnostníkům pracovat, nezhoršujme situaci ještě těm posledním zaměstnavatelům a zaměstnancům, kteří se navzdory současné nepříznivé situaci snaží fungovat a pracovat. Řada zaměstnanců si v pondělí stejně bere placené volno," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Účinek navrhovaného opatření je podle něj navíc diskutabilní. "Nutno dodat, že odboráři v této krizi naprosto selhali, uvědomují si to, a proto se teď v posledních dvou týdnech snaží narychlo získat pozornost v médiích, jako třeba minulý týden obviňováním zaměstnavatelů, že údajně zakazují zaměstnancům protiepidemická opatření. Kde byli odboráři během posledního půlroku, když zaměstnanci potřebovali pomoc?" dotázal se.

Při jarní krizi, kdy zaměstnanci v obchodu často zůstali zcela bez ochranných zdravotnických pomůcek, se za ně praly hlavně zaměstnavatelské a podnikatelské svazy, dodal.

"Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyř dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru," řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Přijde mi to jako rozumný nápad, mohlo by to velmi přispět ke snížení mobility a případně zrychlení poklesu epidemie. Klíčové bude stanovisko ministerstva zdravotnictví," reagoval v neděli na odborářský návrh předseda Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).