Rusnok kritizoval vládní návrh na zavedení dvou sazeb daně z příjmů. Nesnižují tím nejistotu v ekonomice, řekl

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmů je od vlády nepromyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Vláda by se měla spíše soustředit v souvislosti s dopady pandemie koronaviru na snižování nejistoty ohledně dalšího vývoje. Ta totiž velkou měrou přispívá k negativnímu vývoji ekonomiky. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli guvernér ČNB Jiří Rusnok, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a sociálních věcí a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová a ekonom CERGE-EI Filip Matějka.

Rusnok navíc upozornil, že daň z příjmů by se měla v kontextu českého daňového systému spíše zvyšovat, protože je extrémně nízká. Snižovat by se podle něj mělo sociální pojistné nebo další věci, které celkově prodražují pracovní sílu v ČR. "Všichni se předhánějí, jak chtějí daně snižovat v zemi, kde se skoro žádné daně z příjmů už neplatí. Daň příjmu v kontextu české daňové soustavy by se měla zvyšovat, a ne snižovat, protože ji máme extrémně nízkou. V kontextu Česka je to zbytečně řada vyhozených desítek miliard korun," uvedl guvernér ČNB.

Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Příjmy rozpočtu by opatřením měly přijít o 74 miliard korun.

"Vláda minimálně nesnižuje nejistotu v ekonomice. Chrlí nápady ve spojitosti s nějakým politickým cyklem. Dělají se věci, které vypadají líbivě. Je ale třeba zajistit do budoucna přiměřenost veřejných financí s ohledem na nejistý ekonomický vývoj. Je třeba, aby se vláda soustředila na několik málo věcí, které mají zmenšit nejistotu, a ne řešit spoustu věcí," uvedl dále Rusnok. Kritiky ze strany guvernéra ČNB si všiml i americký zpravodajský server Bloomberg.

Kalkulačka uvnitř

Vláda bude rozdávat: zruší superhrubou mzdu, zaměstnanci si polepší až o tisíce. Důchodci dostanou mimořádně pět tisíc

20. 11. 2020 ▪ 7 min. čtení

Navíc podle něj snížení daně z příjmů nepovede k tomu, že by lidé více utráceli a tím podpořili spotřebu, která je jednou z významných složek výkonu ekonomiky. "Velká část lidí ty peníze spíše uspoří, což ekonomiku nenakopne," dodal.

Nerudová upozornila, že nižší sazbu daně z příjmů v rámci EU má po ČR už jen Rumunsko, a to 10 procent. I podle ní je spíše problémem výše odvodů na sociálním pojištění. "Tohle je velká chyba a vláda by se měla soustředit na akutní věci," uvedl i Matějka.

Ohledně opatření na podporu ekonomiky kvůli dopadům šíření koronaviru se Nerudová domnívá, že vláda by měla postupně ukončit kroky na podporu podnikatelů a ekonomiky. "Osobně si myslím, že tato doba končí a stát by se měl z ekonomiky stáhnout a měl by dát příležitost, aby se ekonomika mohla sama restrukturalizovat," uvedla. Přislíbená pomoc podnikatelům ve výši 5,4 procenta HDP byla podle ní dosud vyčerpána z třetiny.

"Smysl podpora již nemá. Dříve bylo potřeba, aby se během dvou měsíců vše nerozbilo. Po uvolňování opatření ale vláda neví lépe než podnikatelé, kde utrácet peníze," uvedl i Matějka. Největším cílem vlády by nyní podle něj mělo být snižování nejistoty. "Za poklesem ekonomiky je z poloviny nejistota. Na to vláda necílí," dodal.