Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí představí systém tří pohotovostních stupňů opatření proti šíření nového koronaviru. Jak v neděli řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, stupně nového "semaforu" budou vyhlašovány podle regionů a každý bude znamenat konkrétní opatření pro ochranu veřejného zdraví i například pokyny nemocnicím ohledně přípravy na potenciální nápor nemocných. Vláda již dříve představila třístupňové hodnocení ostatních států podle rizika nákazy.

Nový systém má plnit roli pandemického plánu, kvůli jehož absenci čelí vláda a ministerstvo zdravotnictví kritice. "Stupně budou podle síly komunitního šíření," vysvětlil ministr. Dodal, že v současnosti by například Moravskoslezský kraj nebo Praha dosahovaly středního, oranžového stupně. Systém je navržen jako regionální, protože situace v jednotlivých krajích se významně liší, doplnil.

Na systému ministerstvo spolupracovalo s epidemiology a Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Na jednotlivé stupně budou podle ministra navázána konkrétní opatření, ať už jde o povinnost nošení roušek nebo organizaci zvláštních oddělení v nemocnicích. K vytvoření epidemiologického plánu v neděli v pořadu televize Prima Partie vyzval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), podle kterého by lidé měli mít jasné informace o tom, jaká opatření mohou očekávat, pokud se epidemiologická situace zhorší.

"Očekávám, že (Vojtěch) na vládě představí nějaký český semafor, co se stane, pokud by se to zhoršovalo," uvedl Hamáček. Podle něj by opatření měla být předvídatelná a lidé by měli vědět, na co se mají připravit.

"Musíme v pondělí říci, jak dál, a přestat řešit, co kdo kde řekl," uvedl vicepremiér. Reagoval tak na výtky premiéra Andreje Babiše (ANO), že svým doporučením opět nosit roušky zasahoval do Vojtěchových kompetencí. Hamáček také kvůli potížím ministerstva zdravotnictví s realizací projektu takzvané chytré karantény naznačil, že by se mohla vrátit pod armádu.

"Armáda to zvládala, a pokud se ukáže, že to ministerstvo zdravotnictví není schopné garantovat, vrátíme to armádě," uvedl Hamáček. Podmínkou ale je, že Vojtěch bude muset "přiznat, že mu to nejde", a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se zpětvzetím chytré karantény pod armádu bude souhlasit.

Vláda má možnost, že by projekt chytré karantény znovu řídila armáda, projednat podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška v pondělí. Mluvčí to v neděli večer oznámil s tím, že armáda je na tento krok připravena. Projekt chytré karantény převzalo ministerstvo zdravotnictví 25. května. Do té doby chytrou karanténu vedl devadesátičlenný centrální řídící tým zřízený pod armádou jako poradní orgán vlády, který vedl bývalý ministrův náměstek Roman Prymula.

Podle Vojtěcha elektronické nástroje chytré karantény fungují, ale problémy jsou například s fungováním testovacích laboratoří. Ty jsou nyní zpravidla v soukromých rukou a často nepracují z pohledu ministerstva dostatečně rychle a spolehlivě. 

Ministerstvo zdravotnictví chce proto zřídit páteřní síť laboratoří pro testování lidí na covid-19, která bude fungovat sedm dní v týdnu. Soukromá zařízení si totiž o víkendu často berou volno, uvedl Vojtěch v pořadu České televize. 

"Chceme řídit centrálně zdravotnictví, které se v posledních dvaceti letech naprosto decentralizovalo," řekl ministr. Dodal, že elektronická nástroje tzv. chytré karantény podle něj fungují, ale problémy jsou právě třeba s fungováním testovacích laboratoří. Ty jsou nyní zpravidla v soukromých rukou a často nepracují z pohledu ministerstva dostatečně rychle a spolehlivě. Jak by přesně měla páteřní síť fungovat, to ministr neupřesnil.

Vojtěch také řekl, že z vládou schváleného navýšení míst na hygienických stanicích je zatím obsazeno pět ze 134. Upozornil, že výběrová řízení ještě nebyla ukončena a vyhodnocení je zatím předčasné. "Vyhodnotíme si to někdy na začátku srpna, jak jsme byli úspěšní a jak jsme ty místa obsadili," řekl. Dodal, že problém může být se sháněním kandidátů na lékařské pozice, kde se například na Vysočině nepřihlásil nikdo. Senátor Marek Hilšer k tomu řekl, že se s hygienickou specializací za poslední rok atestovali dva lékaři.

K absenci ochranných pomůcek ve skladech Správy státních hmotných rezerv Hamáček uvedl, že ministerstvo vnitra si vytvořilo rezervu 67 milionů roušek nebo deseti milionů rukavic, což bude stačit na zhruba na šest týdnů. Do září má i podle Vojtěcha správa hmotných rezerv ochranné pomůcky ve skladech zajistit. "Kdybych se do toho nemontoval, tak jsme se dneska koukali na tu oběšenou myš ve Státních hmotných rezervách," řekl Hamáček.

Důvodem chybějících pomůcek ve státních skladech je podle vicepremiéra "skvělý zákon na zadávání veřejných zakázek, akorát podle něj nelze nic koupit". Snaha o případné zjednodušení nákupů by podle vicepremiéra narazila na odpor protikorupčních organizací. "Kdokoli na ten zákon sáhne, tak je za korupčníka a lumpa," řekl Hamáček. Poslaneckou novelu, která by umožnila nakupovat ochranné prostředky proti koronaviru v případě nutnosti bez zadávacího řízení, vláda asi v pondělí odmítne. O obnovení stavu nouze, který by nákup pomůcek usnadnil, ale Hamáček usilovat nechce.

Denní nárůst potvrzených případů v Česku v posledních dnech rostl, i když počet hospitalizovaných zůstává nízký. Vojtěch to komentoval tím, že se nic zásadního neděje není na místě mluvit o vyhlášení mimořádného stavu nebo opětovném svolání krizového štábu.

Vláda s ohledem na rostoucí počet nakažených od soboty v celém Česku opět zavedla povinnost nosit roušky na vnitřních akcích nad 100 lidí. Od pondělí bude omezena kapacita těchto akcí na 500 osob, nyní činí 1000 lidí. Postup vlády, kdy do poslední chvíle nebylo jasné, jaká opatření a kdy začnou platit ani kdy budou ohlášena, se dočkal kritiky. "Myslím, že v situaci, která je poměrně napjatá, by měli hlavní činitelé vytvářet naopak pocit jistoty a ten zmatek naopak narovnávat," řekl v Otázkách senátor Marek Hilšer.

Opatření se už nyní mohou lišit podle regionu, například v Praze ode dneška platí povinnost nosit roušky i v nepobytových zdravotnických zařízeních, tedy například v lékárnách nebo v čekárnách u lékaře. Povinnost nosit roušky při návštěvě zdravotnických a sociálních zařízení či lékáren zavedly od pátku také v Libereckém a Ústeckém kraji. Na Vysočině na Jihlavsku je nutné nosit roušky ve vnitřních veřejných prostorách, v MHD a ve zdravotnických zařízeních od 14. července. Naopak v Moravskoslezském kraji se protiepidemická opatření uvolnila, stejně jako ve Středočeském kraji na Kutnohorsku.

Česká vláda už na počátku června schválila také takzvaný semafor pro Evropu, který barevně odlišuje míru rizika nákazy v jednotlivých evropských zemích a podle toho upravuje i pravidla platná pro vstup do Česka z těchto zemí. U zemí s nízkým a středním rizikem úřady od 15. června nevyžadují po českých občanech negativní test na koronavirus nebo místo něj nenařizují karanténu. Ty jsou povinné při návratu Čechů ze zemí s vysokým rizikem. V tuto chvíli jsou nyní všechny členské země EU v kategorii s nízkým rizikem nákazy.

Volební zákon se kvůli lidem v karanténě musí změnit 

V Partii televize Prima ministr vnitra Hamáček také uvedl, že k tomu, aby v říjnových krajských a senátních volbách mohli hlasovat i lidé v karanténě kvůli koronaviru, je třeba změna zákona, Parlament by ji mohl projednat v srpnu či v září ve zrychleném režimu. V úterý chce předseda ČSSD na ministerstvu probrat možná řešení se zástupci parlamentních stran.

"Ať uděláme cokoli, tak to bude muset znamenat změnu volebního zákona," uvedl Hamáček. Senát ve středu vyzval vládu, aby nalezla řešení v rámci platných zákonných pravidel. Hamáček ale uvedl, že bude třeba upravit ustanovení zákona, podle něhož lidé v karanténě kvůli zdravotnímu stavu nemohou hlasovat. Zákaz volit by měl zůstat zachován například pro pacienty s otevřenou tuberkulózou, uvedl ministr.

Ministr zdravotnictví Vojtěch v Otázkách Václava Moravce uvedl, že by bylo možné najít i jiná pravidla. Podobně jako prezident České stomatologické komory Roman Šmucler zmínil možnost dezinfekce hlasovacích lístků. "Řešení existují a my je budeme navrhovat, chceme zachovat volební právo co nejvíce lidem," řekl Vojtěch. Hamáček uvedl, že na návrzích řešení pracuje místo dovolené jeho náměstek Petr Mlsna.

Vojtěch zdůraznil, že v žádném případě nepřipustí odklad voleb. "Já myslím, že my jsme schopni s epidemiology, s hygieniky nastavit pravidla tak, aby se volby konaly," řekl.

Senátor Hilšer z uvedl, že volební komisaři by mohli ověřovat volbu lidí v karanténě například prostřednictvím QR kódů. Vojtěch dodal, že většina z nich je v preventivní karanténě a skutečně nemocných je méně. Oba se shodli na tom, že situaci mohla vyřešit i korespondenční volba, s jejímž zaváděním prý ministerstvo vnitra příliš váhalo. Hamáček uvedl, že do podzimních voleb se nestihne zavést hlasování poštou. Podle Hilšera je postup ministerstva vnitra skandální. "Pokud bude nějaké velké množství lidí v karanténě a nebudou moct volit, tak v tomto opravdu stát selhal," řekl. Podle Senátu by mělo být schváleno alespoň do sněmovních voleb v příštím roce.

Poslankyně ODS Jana Černochová v debatě na Primě uvedla, že volby se i při epidemii koronaviru uskutečnily v Polsku nebo v Jižní Koreji. Každý z voličů měl k dispozici před volební místností hygienické rukavice nebo pero pro úpravu hlasovacích lístků. Voliči mohli využít i speciálně upravené volební místnosti. Možnost korespondenčního hlasování má podle České televize většina státu v Evropě, výjimkou je vedle Česka Chorvatsko, Řecko, Malta, Kypr a Bulharsko.

Hamáček uvedl, že udělá vše pro to, aby lidé s koronavirem mohli volit. Zároveň ale odmítl připustit, aby kvůli obavě z nákazy k volbám nepřišly statisíce lidí. "Nesmíme vyděsit drtivou většinu voličů, aby nespadla volební účast," dodal.

Volby do krajských zastupitelstev se uskuteční 2. a 3. října společně s prvním kolem voleb do třetiny Senátu. Hamáček vyloučil, že by kvůli epidemii koronaviru počítal se zákonným odkladem voleb.