Ministerstvo zdravotnictví (MZd) podpořilo v letech 2015 až 2019 aplikovaný zdravotnický výzkum miliardami korun. Peníze měly pomoci zlepšit zdraví české populace, zabezpečit aktuální potřeby zdravotnictví a zajistit mezinárodně srovnatelnou úroveň výzkumu. Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale ukázala, že ministerstvo nevyhodnocovalo přínos vyplacené podpory. Navíc programy na podporu nastavilo tak, že větší důraz se kladl na počet projektů než na jejich kvalitu, většina výstupů byly články a publikace.

MZd s výsledky kontroly nesouhlasí, výstupy se podle něj hodnotily právě v době kontroly NKÚ.

"Agentura pro zdravotnický výzkum tak v době kontroly nemohla mít zhodnocení programu k dispozici. Bohužel NKÚ k tomuto faktu nepřihlédl," sdělila v pondělí mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

První kontrolovaný program skončil v roce 2015, ministerstvo na něj vyplatilo přes tři miliardy korun. Očekávalo 415 aplikovaných výsledků, vznikly dva. Naproti tomu u publikační činnosti, která byla jen vedlejším ukazatelem výsledků podpory, vzniklo místo plánovaných 180 výstupů 2945 článků nebo publikací, zjistili kontroloři. V druhém kontrolovaném programu na roky 2015 až 2022 MZd do roku 2019 vyplatilo 4,2 miliardy korun. "Ukazatele programu jsou stále nastaveny tak, že vznikají spíše publikace než praktické výsledky jako metodiky, léčebné postupy, patenty nebo software," uvedli kontroloři. Podle nich stejně jako zmíněné dva programy nastavilo MZd i program nový, který je určen na léta 2020 až 2026. Ministerstvo na něj vyčlenilo 5,5 miliardy korun a podle kontrolorů od něj očekává opět zejména publikační výsledky. "U všech tří kontrolovaných programů nekladlo MZd důraz na využitelnost výsledků v praxi, ale především na jejich množství," uvedl NKÚ.

Podle ministerstva je v biomedicíně přínos výstupů aplikovaného výzkumu standardně posuzován na základě publikací. Teprve z celosvětově zhodnocených výstupů v odborných publikacích jsou vytvářeny nové léčebné postupy a metodiky pro široké klinické využití, uvedlo ministerstvo.

Ukončené výzkumné projekty mají podle ministerstva jednoznačný a prokazatelný výstup do klinické medicíny. "Díky podpoře například vznikly nové možnosti léčby achondroplazie, započal vývoj nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv, byla zahájena příprava kandidátních molekul ke zlepšení účinné léčby a zkvalitnění života pacientů se schizofrenií, bylo možné v rozsáhlé mezinárodní studii prokázat u pacientů s leukemií lepší prognózu při léčení lymfoidními léčebnými protokoly a například díky dalšímu projektu mají lékaři možnost zablokovat odhojovací reakce u nemocných po transplantaci ledviny od žijících dárců," uvedla mluvčí.

Administraci podpory na aplikovaný zdravotnický výzkum zajišťuje Agentura pro zdravotnický výzkum. Ministerstvo ji založilo v roce 2014, nestanovilo jí ale jasně odpovědnost, uvedli kontroloři. "U poskytované podpory se tak zvýšila administrativní náročnost. Kvůli komunikaci mezi ministerstvem a agenturou navíc docházelo k průtahům při uzavírání smluv a jejich dodatků s příjemci nebo při vyplácení podpory," zjistil NKÚ. Na agenturu také MZd v roce 2017 převedlo povinnost provádět finanční kontrolu u příjemců. Do té doby podle kontrolorů ministerstvo samo, i když mu to ukládá zákon, příjemce vůbec nekontrolovalo.

Příjemci podpory jsou většinou fakultní nemocnice a veřejné vysoké školy. NKÚ prověřil 16 vybraných a ukončených projektů téměř za 180 milionů korun. Všichni příjemci plnili podmínky podpory a nepoužili peníze v rozporu se zákonem. Pět projektů nebylo podle kontrolorů zcela účelných a efektivních.