Čeští vědci se dostali na obálku prestižního časopisu Science. Detailně zmapovali, jak vzniká kov

Tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, detailně zmapoval, jak vzniká kov. Vědci popsali přechod ke "kovovému chování" na molekulární úrovni. Může to být další krok k přípravě kovové vody. Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis Science. Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR o tom informoval v tiskové zprávě.

Pro kov jsou charakteristické volné elektrony, které způsobují velkou elektrickou vodivost. Skupině vědců z Česka, Německa a Spojených států se nyní podařilo na molekulární úrovni ukázat, jak přesně z původně vázaných elektronů vzniká kovový vodivostní pás.

"Představte si třeba drát, kde jsou elektrony, které tím drátem tečou. My teď máme krásný, modelový systém, kde se to na začátku chová jako izolátor, žádné elektrony tam netečou. Přidáme alkalický kov a najednou ty elektrony propojí a vytvoří to, čemu říkáme vodivostní pás. Vznikne nám kovové chování," popsal chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie.

K současnému objevu podle jeho slov vedla několikaletá cesta. Zásadní na ní bylo využití kapalného amoniaku.

"Ten výzkum začal takovým "hraním si" - házením sodíku do vody, což zná asi každý z hodin chemie jako experiment, kdy se ukáže, jak vypadá výbuch," poznamenal chemik. "Ten trik, který jsme tehdy udělali, je, že místo vody jsme tam dali kapalný amoniak, kdy k výbuchu nedochází. A člověk tak může přidávat více a více alkalického kovu," řekl výzkumník.

Vědci při práci využili metodu fotoelektronové spektroskopie. "Na synchrotronu, třeba v Berlíně, kde mají velice silný zdroj rentgenového záření, můžeme materiál ozářit a studovat elektrony v něm," popsal Jungwirth. Technika, která využívá ultravysokého vakua, se přitom dlouho považovala za neslučitelnou se zkoumáním těkavých kapalin, jakou je i kapalný amoniak. První fotoelektronová měření čistého kapalného amoniaku se podařila teprve loni právě Jungwirthově týmu a jeho kolegům z jihokalifornské univerzity na synchrotronu BESSY II v Berlíně. Uspěli díky technice mikronástřiků.

Při současném výzkumu pak vědci využili také nejmodernější výpočetní postupy pro stanovení elektronových struktur a získali tak detailní molekulový popis přechodu nekovové látky v kovovou.

"Toto je taková přípravná fáze. Snažíme se vrátit zpátky k vodě, ve které alkalické kovy vybuchují, a udělat nějaký 'trik', abychom mohli připravit kovovou vodu. Tedy vodu, která bude mít vlastnost kovu," dodal Jungwirth k hlavnímu cíli zkoumání. Doufá, že nynější studie otevře dveře k realizaci jejich "nejvýbušnějšího snu".

Rozhovor

Němci se nás bojí, ale fandí nám. Když k nim přineseme kilo sodíku, řeknou jen "Ach, ti Češi", říká profesor Jungwirth

2. 11. 2019 ▪ 13 min. čtení