Pokrytí domácností vysokorychlostním internetem se v uplynulých zhruba pěti letech podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zvýšilo jen díky investicím podnikatelů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nevyplatilo žádné dotace, ačkoli na to mělo 13,8 miliardy korun. Důvodem byla špatně nastavená podpora a nedostatečná příprava programu. Téměř polovina peněz plánovaných na podporu vysokorychlostního internetu tak byla přesunuta po dohodě s Evropskou komisí na jiné operační programy, konkrétně program Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program, uvedl v pondělí NKÚ v tiskové zprávě.
Neúspěch v podpoře budování sítí pro vysokorychlostní internet MPO přiznalo, od roku 2018 se to podle mluvčí Štěpánky Filipové ale změnilo a podařilo se najít cestu, jak budování sítí podpořit. Současně uvedla, že pomalejší rozvoj sítí pro vysokorychlostní internet v Česku obecně ovlivňuje i pomalé povolování staveb, což by měl změnit nový stavební zákon či zákon o liniových stavbách.
Problémem výstavby sítí není podle zástupce operátorů z ISP Aliance Rostislava Kocmana nedostatek peněz, ale vysoké ceny služebností požadovaných obcemi, některými kraji a zejména státními organizacemi a také složitá administrativa a stavební řízení. "Poslední nabídka dotací už byla atraktivnější než dříve, ale ty výše jmenované potíže výstavbu fakticky dál znemožňují, a proto o dotace není takový zájem. Na většině dnešních bílých míst se jistě podaří postavit vysokorychlostní internet i navzdory klackům pod nohy ze strany státu a některých samospráv, ale jsou i místa, kde se internet bez dotací nikdy neobjeví," podotkl. Zatímco v minulosti MPO podle něj s telekomunikačním sektorem téměř nekomunikovalo, nyní se snaží v rámci svých kompetencí problémy řešit.
Úřad prověřoval dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019.
Cílem podpory bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností, přitom už v roce 2018 se díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 procent domácností. Česko je tak nad evropským průměrem, uvedl NKÚ.
Česko znovu zažaluje EK kvůli pozastavené dotaci pro Agrofert. Brusel má prý jasně vyložit, co je střet zájmů
Ministerstvo vyhlásilo první výzvu k předkládání žádostí o dotace z programu Vysokorychlostní internet v březnu 2017, tedy dva roky po schválení programu. Vypsání se zdrželo hlavně kvůli tomu, že Česko nemělo do roku 2016 připraven Národní plán rozvoje sítí nové generace. Už v době vyhlášení první výzvy se ale díky investicím firem blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 procent, uvedl NKÚ.
Doplnil, že o dotace na budování sítí vysokorychlostního internetu byl minimální zájem. Zájemcům, kteří se o ně přihlásili, nemohlo ministerstvo na doporučení Evropské komise peníze vyplatit. Ministerstvo totiž při nastavení podmínek nerespektovalo požadavek směřovat podporu do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat, odůvodnili kontroloři doporučení EK nevyplatit dotace.
Druhou výzvu pro žádosti o dotaci na vysokorychlostní internet vyhlásilo ministerstvo počátkem loňského roku a v porovnání s první ji mělo podle NKÚ lépe připravenou. "Přihlásilo se 40 zájemců a žádosti o podporu přesáhly o 11 procent jednu miliardu korun přidělenou pro tuto výzvu. Většinu žádostí podala jedna společnost," uvedli kontroloři. V době jejich kontroly se žádosti ale teprve hodnotily a ministerstvo nevydalo žádné rozhodnutí o poskytnutí podpory.
"Ano, je to tak, že se dříve podpořit budování sítí pro vysokorychlostní internet nedařilo," uvedla v reakci na závěry NKÚ mluvčí MPO. Před dvěma lety podle ní ale útvar, který má věc na starosti, personálně posílil a MPO naplňuje akční plán, který vznikl po konzultacích s EK. Podle mluvčí tak bylo schváleno 35 projektů různých subjektů, které pokryjí zhruba 16 tisíc adresních míst, a byla otevřena další výzva na podporu projektů v dalších tzv. bílých místech, tedy sídelních oblastech bez vysokorychlostního internetu.