V polovině března se velká část Čechů musela narychlo přesunout ze svých škol a pracovišť domů a do virtuálního prostoru. Tato živelná digitalizace je příslibem do budoucna, ale má i svá rizika, především v kybernetické bezpečnosti, jak nám ukázaly hackerské útoky na české nemocnice.

O tom, co se stalo a co by měli lidé, firmy i státní instituce dělat do budoucna, jsme diskutovali v on-line debatě Hospodářských novin a Aspen Institute Central Europe ve čtvrtek 14. května od 14 hodin s předními českými experty. O kybernetické hygieně, kterou je třeba provést, hovořil Tomáš Pojar, vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE pro oblast Bezpečnost-inovace a prorektor CEVRO Institutu, Lukáš Kintr, náměstek ředitele NÚKIB pro řízení sekce Národního centra kybernetické bezpečnosti, Karel Medek, ze sdíleného centra kybernetické bezpečnosti, T-Mobile CZ, Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti, a Michal Salát, ředitel pro výzkum hrozeb, Avast.

Diskusi, která je součástí série debat Kam kráčíš, Česko 2020, moderoval Martin Ehl, hlavní analytik HN.

Své dotazy pro panelisty mohli vkládat pod tímto článkem i čtenáři.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Eva
Kam kráčíš Česko, když ani v roce 2020 nejsi schopné mít v debatě jednu jedinou odbornici?
Karel Samek
Jak se stavíte k otázce elektronických voleb? Jaká jsou jejich rizika nebo naopak klady? Existuje nějaké 100% bezpečné řešení?
Jiří Schneider
Veřejné povědomí o kybernetické bezpečnosti není dostatečné. Někteří poskytovatelé služeb informují o rizicích své zákazníky, v médiích se objevily v reklamních oknech edukativní šoty. Co byste říkali tomu, kdyby vzniklo něco podobného bezpečnosti silničního provozu (BESIP), kreativní a srozumitelné kampaň o bezpečnost v kyberprostoru, ne nutně v režii státu?
Patrik
K nedávným kybernetickým útokům na nemocnice...stát poskytl odborníky pro řešení následků a návratu k normálu u postižených institucí. Mají tyto incidenty nějaké pokračování ve smyslu - vyšetřování, dohledávání viníků, snaha o potrestání či aspoň "diplomatická" nota dané zemi? Jak jsou tyto incidenty, o kterých se předem vědělo, posuzovány - jako čin jednotlivce, nebo určitého státu?
Jaroslav Anděl
Mezi vybranými experty jsou pouze zástupci státních a korporátních institucí, proč mezi nimi chybí zástupce občanské společnosti, když hlavními nositeli kybernetických hrozeb demontujících demokratický systém jsou "surveillance state" a "surveillance capitalism"?
Nahoru

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam