V řádu týdnů se podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly zřejmě zmírní pravidla pro vycestování za hranice. Diskutuje se podle něj hlavně o cestách v létě do Chorvatska a na Slovensko.

V polovině června by se mělo ukázat, jestli zmírnění pravidel v Česku bylo úspěšné. Potom by mohlo být povoleno cestovat do zemí, kde je epidemiologická situace lepší než v Česku nebo stejná, řekl ve středu večer v České televizi.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu rovněž v ČT řekl, že vláda se možností volného vycestování bude dál zabývat. Cestování Čechů do ciziny a vstup cizincům do Česka vláda zakázala zhruba v polovině března.

Podle Prymuly bude záležet na vzájemných dohodách mezi zeměmi, jestli budou své občany vzájemně přijímat. "Pokud se bude vracet z nějaké rizikovější země, tak samozřejmě půjde do karantény. Ze zemí, kde není to riziko vyšší, to nebude nutné," řekl náměstek.

Pro letní sezonu zřejmě podle něj nějaké dohody mezi zeměmi vzniknou. "Jsou obrovské tlaky, aby se něco otevřelo, ale budeme to muset velmi pečlivě kontrolovat, aby nedocházelo k importu (nákazy). Hledisko bude primárně epidemiologické, pokud tam bude riziko, tak k tomu nedojde," uvedl.

V polovině června podle něj bude Česko vědět, jestli rozvolňování bylo úspěšné a nevedlo k tomu, že by se křivka dostala do mezí, které ČR není schopna kontrolovat.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bude lepší počkat, až se situace uklidní a riziko za hranicemi zmenší. Premiér Andrej Babiš si myslí, že zabývat se teď otevřením hranic je předčasné. Vláda o tom podle něj nejednala.

Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) chce v souvislosti s možným zmírněním zákazu cestování do zahraničí znát nejprve data od expertů. Až poté je možné dát veřejnosti jasnou zprávu, napsal ve čtvrtek na twitteru. Kritizoval protichůdná vyjádření k tématu.

Prymula už koncem března prohlásil v médiích, že cestování do zahraničí může být omezené i v příštím roce či dvou. Dovolená tak letos bude nejspíš v ČR, řekl tehdy. Jeho slova ale zkritizoval premiér Babiš a řekl, že Prymula nemá děsit lidi.

Ukončení karantény až po provedení testu

Lidem s nařízenou karanténou budou její trvání ukončovat praktičtí lékaři až po provedení krevního testu na přítomnost protilátek s negativním výsledkem.

Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které nabývá účinnosti 22. dubna.

Nadále platí, že pro ukončení karantény je nutné, aby uplynulo 14 dní od prvního dne jejího nařízení. Současně lidé nesmí vykazovat příznaky onemocnění covid-19, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

"Chceme, aby se lidé z povinné karantény mohli co nejrychleji vrátit k normálnímu životu a zároveň jsme měli jistotu, že jsou negativní," sdělil ministr zdravotnictví Vojtěch. Karanténa se tak podle něj neukončí někomu, kdo by mohl být bezpříznakovým nosičem. "Díky tomu, že praktičtí lékaři zajistí provedení rapid testu, bude ukončování nařízené karantény mnohem rychlejší," dodal.

Mimořádné opatření je podle ministerstva vydáno v souladu s požadavky krajů, které jsou odpovědné za řízení a poskytování zdravotních služeb na jejich území, a je také v souladu se stanoviskem Ústředního krizového štábu. V případě lidí, kteří nemají svého registrujícího poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, se nařizuje zajistit splnění daných podmínek pro osoby v karanténě krajským hygienickým stanicím. Případně mohou krajské hygienické stanice podle místní příslušnosti určit poskytovatele zdravotních služeb, který karanténu ukončí.

Praktičtí lékaři, kteří odběr a vyšetření pacienta na přítomnost koronaviru provedou, zaznamenají data a výsledek testu prostřednictvím elektronické žádanky v Národním zdravotnickém informačním systému.

Změny v čase koronaviru

Senát ve čtvrtek schválil několik změn souvisejících s epidemií koronaviru. Do Sněmovny vrátil zákon o možnosti odkladu nájemného v bytech. Senátoři se totiž shodli na tom, že stát by měl ručit za čtyři pětiny nájemného tam, kde lidé dluží kvůli nedostatku peněz způsobeným dopady epidemie. Cílem je, aby pronajímatelé měli zákonem zaručeno, že jim bude dlužné nájemné zaplaceno. Se změnou ale nesouhlasí ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), podle které hrozí, že by se nájemci a pronajímatelé mohli dohodnout a nechat 80 procent nájemného zaplatit stát.

Pro nadbytečnost zamítl Senát vládní návrh, podle kterého by v nemocnicích mohli pracovat kvůli koronavirové krizi lékaři ze zemí mimo EU i bez aprobačních zkoušek. Zpravodajka Alena Dernerová z klubu Starostů uvedla, že zákon nemá smysl, když by cizí lékaři museli pracovat pod vedením lékaře s odborností. Dva lékaři by tak podle ní dělali jednu činnost. O předloze bude znovu rozhodovat Sněmovna, v níž by se pro odvrácení senátního veta muselo najít nejméně 101 poslaneckých hlasů.

Senátoři naopak těsně o jeden hlas podpořili novelu zákona, podle které budou muset poskytovatelé ubytování v soukromí formou digitálních platforem typu Airbnb sdílet s českými úřady informace o smlouvách. Nová povinnost by mohla podle ministerstva pro místní rozvoj pomoci při trasování lidí, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým novým typem koronaviru.

Senát podpořil i úlevy pro české cestovní kanceláře. Ty budou moci podle vládního návrhu zákona odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh.

Česká národní banka se dočká širších možností obchodování na finančních trzích. Počítá s tím vládní novela zákona o ČNB, kterou Senát schválil také. Centrální banka bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. 

Schválené návrhy teď dostane k podpisu prezident.

Kurzarbeit bude pokračovat

Program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, neskončí na konci dubna a zřejmě se prodlouží. Na podporu kurzarbeitu by stát mohl v dalších měsících využít pak také evropské peníze. ČTK to ve čtvrtek řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

"Už teď je jasné, že se program Antivirus bude prodlužovat za 30. duben. To už je skoro stoprocentní," uvedla ministryně.

Kurzarbeitový program Antivirus spustilo ministerstvo práce minulé pondělí. Zatím obsahuje dva druhy příspěvků na vyplacené náhrady a mzdy a má pokrývat období od vyhlášení nouzového stavu do konce měsíce. Podle ministryně úřady práce dostaly dosud více než 26 tisíc žádostí o peníze. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu večer řekl, že úředníci zatím vyhověli asi 11 tisícům žádostí za dvě miliardy korun.

Stát firmám poskytuje 80 procent náhrady mzdy v karanténě či výdělku lidí z uzavřených provozů do výše 39.000 korun. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku pracovníků a surovin či kvůli poklesu poptávky proplatí 60 procent výplaty, a to do částky 29.000 korun. Oba příspěvky označené písmeny A a B se počítají ze superhrubé mzdy. Přibýt by měla i podpora C pro podniky, které i za omezení fungují.