Čtyřproudový městský okruh v Praze běžně lemují v okrajové Troji pouze zelené pásy trávy. Teď, za časů koronaviru, však vedle rušné dopravní tepny vyrostla postupně dvě stanová městečka. Do nich se na popud pražského magistrátu a sociálních služeb přesouvají lidé bez domova, kteří by jinak v době koronavirové nákazy žili na ulici či v parcích. Praha, stejně jako další města, musí mít taková místa podle vládního nařízení.

Obě místa, kde lidé běžně bez přístřeší dočasně bydlí pod stany, jsou oplocena. Jeden z táborů asi dvoumetrovým kovovým plotem, který je ještě pokrytý neprůhlednými fóliemi. Vstup do těchto míst je pak hlídaný, aby nemohl vstoupit kdokoli. Bezpečnostní služba má zároveň dohlížet na to, zda všichni dodržují pravidla nastavená vládou a nedochází ke konfliktům.

"Není to ale žádné vězení. Nikomu se nebrání, aby mohl vyjít ven," upozorňuje náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN), jenž má v metropoli v gesci bezpečnost a stanová městečka pro bezdomovce si vzal na starost. Bezdomovci si tak mohou vyjít ven například nakoupit.

Uvnitř tohoto útočiště jsou pro lidi bez střechy nad hlavou k dispozici sprchy, toalety a několikrát denně také jídlo. Pracovníci pražské Charity, kteří se na chodu těchto míst v Praze podílejí, zároveň všem lidem rozdávají roušky a jsou připraveni jim případně poskytnout ošetření.

"Běžně je naše filozofie úplně opačná," říká mluvčí pražské Charity Jarmila Lomozová. Sociální pracovníci mají za běžných okolností snahu, aby lidé bez domova nebyli jen na jednom místě a nic nedělali, ale aby přes den chodili do práce a snažili se nějak zapojit do běžného života. Proto třeba noclehárny, kde jinak tráví noc, musí ráno opouštět. "Teď je ale cílem zamezit šíření koronaviru a aby se nenakazili na ulici," doplňuje Lomozová.

Sami bezdomovci si dočasný azyl mimo ulice metropole pochvalují. Například právě to, že dvakrát denně dostávají teplé jídlo. A ještě lépe se mají ti, které město ve spolupráci s neziskovými organizacemi umístilo do hotelů, které by jinak během současné pandemie zůstaly prázdné. Konkrétně město využívá pro tyto účely ubytovny na Vackově v Praze 3, v Michli, na Harfě či hotel v Holešovicích.

Že by město našlo místa v hotelech a hostelech všem bezdomovcům, kterých je v Praze podle informací magistrátu na ulicích nyní asi tisíc, však Hlubuček odmítá. A to i přesto, že magistrát informoval v uplynulém víkendu o tom, jak chce pomoci pražským podnikatelům. Podle Hlubučka však pro účel karantény bezdomovců stačí převážně stanová městečka.

"Primárně se snažíme dostat lidi z ulic, což se nám daří. Na druhou stranu jsou to lidé, kteří si mnohdy vybrali tento způsob života, a pro ty máme tato zařízení. Jsou na takový způsob žití už
zvyklí a není možné je zavírat do něčeho, co nejsou schopni akceptovat," říká náměstek primátora.

Podle něj není ani příliš vhodné, kdyby se nyní poskytovalo lidem bez přístřeší luxusní ubytování, když jej budou muset za několik týdnů opustit a zamíří znovu na ulici. Zároveň je podle něj třeba brát v úvahu i to, že někteří z lidí z ulice mají problémy s návykovými látkami a mohli by hotelové pokoje zničit. "Stanová města proto byla vybrána jako nejlepší varianta. Je to větší možnost se nadechnout," říká Hlubuček k lokalitě mimo zastavěné území.

A to i proto, že od čtvrtka tam funguje vedle běžného místa, kde mohou nyní bezdomovci a lidé vykázaní z domova kvůli domácímu násilí najít azyl, také druhý tábor, kam by měli být umisťováni lidé z ulice, kteří jsou nemocní. Podle náměstka jde z hygienického i bezpečnostního pohledu o efektivní řešení.

Praha se v posledních dvou týdnech snažila najít pro bezdomovce i místa v domech, její snažení však nedopadla úspěšně. Magistrát zvažoval umístit lidi bez přístřeší do nevěstince v Holešovicích či do zázemí Strahovského stadionu, obě místa se však při prohlídce ukázala jako nevhodná. V minulém týdnu vedení Prahy řešilo umístění lidí bez domova do bývalé školy v Písnici na kraji metropole. Proti tomu se ale postavila tamní radnice.

Stanová městečka však nejsou jen pražským řešením, kam umístit lidi z ulice během šířící se koronavirové nákazy. Ke stejnému způsobu přistoupila například Plzeň či Brno.

Například v Ústeckém kraji už dříve oznámili, že bezdomovce v případě potřeby umístí do prostor historických zámků, které jsou nyní prázdné. Konkrétně šlo o zámeček v Hliňanech a Liběšicích. Oba už dříve sloužily jako ústavy pro osoby s postižením.