Ve věku 97 let zemřela legendární atletka Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem z Helsinek 1952. Vdova po slavném běžci Emilu Zátopkovi zesnula v pátek brzy ráno v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, informoval Český olympijský výbor.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

"Byl jsem za ní naposledy v sobotu, kdy to ještě bylo možné. Dlouze jsme si povídali, psychicky byla úplně v pohodě, do poslední chvíle jí to pálilo, ale tělo jí přestalo sloužit," uvedl v tiskové zprávě předseda Českého klubu olympioniků Oldřich Svojanovský.

I po devadesátce se Zátopková angažovala v olympijském hnutí. "Na Danu nikdy nezapomeneme. Byla to osobnost, která nám bude velmi chybět. Velice chytrá, zábavná a vtipná žena, kamarádka. Všechno v životě věnovala sportu a Emilovi. Nedá se slovy ani vyjádřit, jak nám bude scházet," vzpomínal Svojanovský. "Paní Dana byla nejen vynikající sportovkyně, ale hlavně skvělý člověk. Byla vzorem pro generace olympioniků. Její odchod nás všechny velmi zarmoutil," doplnil předseda ČOV Jiří Kejval.

Olympijská šampionka ráda sledovala i počínání svých oštěpařských nástupců. Pravidelně ji navštěvovala světová rekordmanka Barbora Špotáková, která za ní zavítala i před loňským mistrovstvím světa v Dauhá. "Setkání s ní je pro každého příjemné. Neskutečná energie. To je zajímavé, jak si se sedmadevadesátiletou ženskou můžete připadat, že to v tu chvíli v té místnosti žije, je v ní plno energie. Je to skvělé. Proto asi za ní chodí tolik návštěv," pochvalovala si tehdy dvojnásobná olympijská vítězka.

Zátopková se atletice věnovala celý život

Ačkoli její manžel Emil byl jedním z nejslavnějších atletů historie, Dana Zátopková nežila pouze v jeho stínu. Sama totiž získala zlato a stříbro z olympijských her či dva tituly mistryně Evropy. Po ukončení závodní kariéry působila držitelka posledního světového rekordu hozeného dřevěným oštěpem jako trenérka a funkcionářka. V atletickém a společenském dění se vitální dáma angažovala i v pokročilém věku.

Jeden z nejznámějších sportovních párů světa "Ťopci", o jejichž životě bylo napsáno několik knih i nespočet článků, zazářil především na olympiádě v Helsinkách v roce 1952. Emil ve finské metropoli během osmi dnů vyhrál běh na pět a deset kilometrů i maraton, což dosud nikdo jiný nedokázal. Jen pár minut po manželově triumfu na 5000 metrů Dana díky vydařenému prvnímu pokusu ovládla soutěž oštěpařek.

O osm let později v Římě přidala Zátopková do rodinné sbírky ještě olympijské stříbro, mezitím vybojovala dva tituly mistryně Evropy. Kariéru ukončila v roce 1962, poté pracovala jako trenérka mládeže a posléze i ústřední trenérka vrhačů. Úzce spolupracovala s Mezinárodní atletickou federací, byla též členkou předsednictva Českého klubu olympioniků.

"Celý život jsem věnovala atletice, ať už jako závodnice, trenérka či funkcionářka. Takže si vlastně tu cenu asi zasloužím," řekla Zátopková, jež až do 80 trénovala, při přebírání ceny Evropské atletické asociace za pomoc při rozvoji tuzemské "královny sportu". V roce 1988 obdržela Olympijský řád, o 15 let později převzala státní vyznamenání, medaili Za zásluhy.

Rodačka z Fryštátu (dnes součást Karviné) vyrůstala na Slovácku, kde se závodně věnovala házené. V roce 1949 se dokonce v dresu Slovácké Slavie Uherské Hradiště stala mistryní republiky, to už ale byla podle svých slov zamilovaná do oštěpu, k němuž se během studií na vysoké škole dostala víceméně náhodou, a také do Zátopka.

S ním se seznámila o rok dříve na závodech ve Zlíně, kde oba vytvořili národní rekordy. Napoprvé mezi nimi jiskra ještě nepřeskočila, sblížil je až moment, kdy odhalili shodu v datu narození. Po návratu z olympiády v Londýně, kde Emil získal zlato a stříbro a Dana ještě pod dívčím jménem Ingrová skončila sedmá, se vzali.

Z běžce s prořídlými vlasy a svéráznými tréninkovými metodami se později stal národní hrdina. Jako voják z povolání byl komunistickým režimem dosazen do několika politických funkcí, po pražském jaru v roce 1968 byl ale ze všech pozic odvolán a musel se živit i jako dělník. Později své protirežimní postoje odvolal a až do důchodu pracoval v dokumentačním středisku ČSTV. Po převratu byl rehabilitován a vyhlášen domácím atletem i olympionikem století. Zemřel v listopadu 2000 ve věku 78 let.

Ztrátu milovaného "Ťopka" dokázala paní Dana překonat a přes pokročilý věk zůstala velice vitální a činorodou osobou. Před čtyřmi lety se dokázala zotavit i ze zlomeniny krčku stehenní kosti a následné operace. "Měla jsem zajímavý život. Měla jsem hodně práce, úspěchů, takže si nemůžu na nic stěžovat. Naopak. Jsem ráda, že můj život proběhl takovým zajímavým způsobem," prohlásila kdysi Zátopková, jež kvůli následkům nemoci v mládí zůstala bezdětná.

"Někdy spadnu. Litr vína už nevypiju." Dana Zátopková vtipkovala i po devadesátce

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist