Během následujících dvaceti let by mohlo na pražských brownfieldech vyrůst bydlení pro desetitisíce lidí. Ve druhé části rozhovoru pro HN to tvrdí ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Ondřej Boháč. Stavba na brownfieldech a s tím spojené hustější zalidnění města by podle něj mohly přispět k lepšímu hospodaření metropole. "Dělali jsme studie, které ukázaly, že člověk žijící v centru je díky sdílení nákladů a infrastruktury pro Prahu asi třináctkrát levnější než jedinec bydlící na okraji města," říká.
V první části rozhovoru Boháč zmínil například to, že současná pravidla komplikují přípravu Metropolitního plánu. Materiál, podle nějž se má řídit budoucí výstavba, Praha připravuje už od roku 2012. Platit by měl začít v roce 2023. "Reálně se na plánu pracuje osm let. Z toho ta fáze, kde měla vliv čistě samospráva, trvala tři roky. Od té doby jsme v takovém mixu státní správy a samosprávy bez jasně definované odpovědnosti jednotlivých aktérů. To je šílené," prohlásil.
Kdo chce teď něco plánovat, je jako filatelista a sbírá razítka. To je nesmysl, říká šéf IPR Ondřej Boháč
Boháč tvrdí, že města měla mít více kompetencí samostatně rozhodovat o svém rozvoji. Debata o stavebním zákonu, jež byla také tématem poslední diskuse v rámci projektu Urban Leaders Club, kterou pořádaly HN, je podle něj sporem o budoucí podobu plánování měst.
HN: Jak moc by v přípravě Metropolitního plánu pomohlo, kdyby si mohla města o územních plánech rozhodovat podle vašich představ?
Významně. V Praze je logicky větší míra konfliktů než v menších obcích. My nechceme nahrazovat stát, lámat se mu do kompetencí. Ale proces v malé obci je jednodušší. Starosta se tam s lidmi dohodne snáze než v Praze. Tady vám do toho vstoupí například městské části, kterých máme v Praze 57. IPR je bytostně přesvědčen o tom, že je třeba zapojit občany do plánování měst, jelikož mají velké znalosti o území, v němž žijí. Jenže náš aparát na to není připravený. Státní správa říká, že se občan nemá starat a ona to za něj s městy uhraje. Jenže takhle to objektivně nefunguje. Lidé často chtějí něco jiného než úředníci na ministerstvech.
HN: A shodnou se sami Pražané na tom, kde chtějí stavět?
Ano, od toho je právě návrh Metropolitního plánu. Tam je jasně vidět, že chceme pro výstavbu nových čtvrtí využít obrovské plochy bývalých průmyslových areálů v širším centru města. A ano, nikdo nechce, aby se stavělo zrovna u něj. Ale při rozumném řízení můžeme zdůraznit pozitiva rozvoje. Například vznik občanské vybavenosti, hospod, škol a podobně. Když dáte starostovi a primátorovi nástroje, vždycky narazíte na spor, ale ten se snáze řeší.
HN: Metropolitní plán je tedy navržen tak, aby podporoval stavby na brownfieldech. Oponenti ale namítají, že si tím město zbytečně zastaví plochy, které bude v budoucnu potřebovat, pokud by chtělo znovu rozvinout průmysl.
Na to plán také pamatuje a počítá s vyhrazenými výrobními plochami, které mají být zachovány. A je jich docela dost. Ekonomiku města sice primárně táhne sektor služeb, IT a obchodu, což se odehrává všude ve městě, aniž bychom si toho nutně museli všimnout. Ale město si rozhodně má hájit i plochy pro výrobu. U brownfieldů však jde o něco jiného. Musíte posuzovat, kde ve městě jsou a jak jsou dopravně obslouženy. Tlak plánu na využití stávajících ploch je daný tím, aby se Praha ekonomicky nezruinovala. Čím je koncentrace osídlení větší, tím je město levnější. Praha má nízkou hustotu zalidnění, a proto její mandatorní výdaje rostou.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist