Česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru stoupne pouze o jedno až 1,5 procenta. Vyplývá to z rizikového scénáře vývoje ekonomiky, který vypracovali analytici Raiffeisenbank. Rizikový scénář se přitom podle nich již naplnil. Počítá mimo jiné s šířením infekce tři až čtyři měsíce, poklesem ekonomiky i ve druhém čtvrtletí a oživením jejího růstu až ve třetím čtvrtletí. ČTK o tom v úterý informovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Původní odhady ekonomů před šířením koronaviru letos počítaly s růstem ekonomiky kolem dvou procent.

S recesí české ekonomiky pak pro letošní rok počítá krizový scénář Raiffeisenbank, podle kterého by se pandemie koronaviru dostala mimo kontrolu a výkon ekonomiky EU by tak zpomalil o 1,6 procentního bodu. Základní scénář pandemie, který ovšem již neplatí, počítá letos s růstem české ekonomiky pod dvěma procenty.

Scénáře ekonomických dopadů se přitom liší podle předpokládaného rozsahu šíření, způsobených ztrátách na životech, pracovních absencí a omezení pohybu osob a zboží.

"Podstata nebezpečí nového koronaviru Covid-19 je v jeho infekčnosti a vysoké smrtnosti u starších osob a osob s podlomeným zdravím. Panika může mít přitom větší ekonomický dopad než samotný virus. Doposud se projevují především preventivní opatření než samotný virus," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Dále upozornila, že česká ekonomika je intenzivně zapojena do globálních výrobních řetězců. Problémy v logistice, dopravě, déle trvající výpadky v dodávkách materiálů a výrobních vstupů tak podle ní mohou zastavit nebo utlumit výrobu. "Pracovní absence a nařízené karantény nejenže připravují zaměstnavatele o pracovní sílu a podnikatele o obchodní příležitosti, ale mohu znamenat i výpadky v příjmech domácností a následně i nižší spotřební výdaje," uvedla. V novodobé historii jsou podle ní jedinou paralelou se současnou situací v Česku katastrofální povodně z léta 1997 a 2002.

Ministerstvo financí v prognóze z počátku února počítá letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pondělí uvedla, že její úřad počká s posouzením dopadů koronaviru na hospodářství na globální makroekonomická data. Počítá tak nadále s pravidelnou prognózou v dubnu. S dvouprocentním růstem počítá prozatím i lednová prognóza České bankovní asociace. Česká národní banka očekává letos růst o 2,3 procenta.

Národní rozpočtová rada na počátku měsíce pak konstatovala, že růst české ekonomiky bude v letošním roce zřejmě nižší než dosud odhadovaná dvě procenta, a to i v případě, že by ekonomika Číny zasažena šířením koronaviru se začala zotavovat již během druhého a třetího čtvrtletí.

Dopad na ekonomiku určí délka trvání omezení státu, shodují se analytici

Podle analytiků oslovených ČTK se s každým dalším opatřením proti nákaze koronavirem negativní dopad na českou ekonomiku stupňuje. Záležet bude podle nich na délce jejich trvání, dopady se mohou počítat v desetinách procenta HDP. Stát kvůli koronaviru od úterních 18:00 zakázal akce nad 100 účastníků a od středy zrušil výuku na všech školách v Česku s výjimkou mateřských škol.

"Pokud budou zavedená opatření v účinnosti jen po několik málo týdnů, přičemž se podstatně neomezí produkční schopnost ekonomiky, bude jejich efekt do ekonomického růstu relativně zanedbatelný. Pokud se ovšem opatření protáhnou na několik měsíců, lidé omezí pracovní aktivitu a nákupy, firmy sníží výrobu a investice, může být dopad na růst české ekonomiky v řádu vyšších desetin procenta," řekl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský

Bude záležet na tom, jak moc preventivní opatření ochromí ekonomickou aktivitu a jak dlouho budou trvat, doplnil analytik Deloittu David Marek. "Úplný 'shutdown' české ekonomiky na jeden den znamená ztrátu 4,05 miliardy korun a výpadek pro veřejné finance 1,45 miliardy korun. Takže dvoutýdenní karanténa, která by ochromila polovinu ekonomiky, by přišla na 20 miliard korun, tedy 0,3 procenta HDP. Další negativní dopady může přinést panika a strach ochromující spotřebu domácností i firemní investice, dodal.

Analytik ČSOB Petr Dufek míní, že nikdo nemůže odpovědně vyčíslit nejenom dopady těchto opatření, ale ani šířící se nákazy. Není zřejmé, jak zareagují rodiče ani firmy a v jakém měřítku. A už vůbec nikdo neví, jak bude probíhat nákaza dál. Lze jen pomalu mapovat, která odvětví budou zasažena. První na řadě bude nepochybně cestovní ruch, hotely a restaurace a vlastně vše, co je spojeno s pohybem většího počtu lidí. "Je možné říct jen to, že zpomalení ekonomiky bude výraznější, než doposud naznačovala čísla," podotkl.

"Situace je stejná, jako když mírně sešlápnete brzdu a hospodářství po celém světě zpomalí. Pro českého spotřebitele to může mít mnoho důsledků. Snížení produkce může vést k omezení pracovní doby a snížení platů," upozornila ředitelka investiční platformy Bondster.com Jana Mücková. Při nejhorším možném scénáři se podle ní může naplnit proroctví některých ekonomů a na Evropu může znovu dopadnout recese.

Zákaz pořádání akcí s více než stovkou účastníků je podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně v porovnání s většinou západní Evropy velice drastické omezení. "Tisícovka lidí jsou opravdu masové akce, kterých není mnoho. Sto lidí už jsou téměř všechny kulturní akce jako divadla, kina atp. Ekonomický dopad bude nesrovnatelně větší. Na rozdíl od výroby tyto kulturní akce nejsou v principu nahraditelné. Po biatlonovém precedentu lze očekávat snahu o proplacení ztráty státem. To by pak ještě zvýšilo zátěž na již před koronavirem projedený státní rozpočet," poznamenal.