Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV) a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru nevyléčitelné aviární leukózy. Výzkumníci upravili genom slepic, linii pojmenovali Zora po pokusné slepici Járy Cimrmana. V tiskové zprávě o tom ve středu informovala Akademie věd.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Aviární leukóza postihuje slepice a krůty. V Číně a jihovýchodní Asii v posledních letech napadá drůbež nový typ - takzvaná leukóza J. Příslušný virus ALV-J se podle AV nedaří dostat pod kontrolu i kvůli množství malochovů a prodeji živé drůbeže na tržištích. Právě rozšíření odolných linií drůbeže by podle šéfa týmu z AV Jiřího Hejnara mohlo pomoci virus vymýtit.

Vědci se při studiu příčin nemoci zaměřili na bílkovinové molekuly, přes které virus vstupuje do buněk. Srovnáním citlivých a odolných druhů zjistili, že pro průnik viru je zásadní jediná aminokyselina. U perliček, koroptví či bažantů tato aminokyselina chybí buď úplně, nebo ji nahrazuje jiná. V případě slepic však takové varianty nenalezli.

Řešením bylo upravit genetickou informaci slepic. Proces, který je podle AV rutinní například u laboratorních myší či hospodářských zvířat - savců, však v případě ptáků výrazně komplikuje odlišné rozmnožování. Vědci tak z kuřecích embryí vypěstovali pohlavní buňky, geneticky je upravili a vrátili do embrya. Tam dozrály funkční pohlavní buňky a později přišla na svět kuřata odolná vůči viru.

"Naše pohnutky byly vědecké - dokázat, že zásah do receptoru vytvoří protivirovou rezistenci. Bylo by namístě udělat i 'polní experiment', jsme si však celkem jisti, že to bude fungovat i v chovu. Kuřata jsme totiž infikovali mnohem větší dávkou, než je v chovech běžná," řekl Hejnar. Linie podle něj čítá desítky kusů zvířat, včetně několika produkčních párů.

Pokud by chovatelé měli o odolné slepice zájem, bylo by podle jeho slov třeba změnit plemena užívaná drůbežáři. "Zora je totiž na genetickém pozadí, které je hospodářsky nezajímavé," řekl vědec. Ačkoliv je současný výzkum u konce, výzkumníci pracují dál. "Měli bychom zkoumat, zda virus může rezistenci nějak obejít. Evoluce u nich totiž probíhá velmi rychle," upozornil Hejnar.

Studii o příslušné úpravě bílkovin v lednu zveřejnil vědecký časopis PNAS.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam