Prezident Miloš Zeman si váží rozhodnutí poslankyně Heleny Válkové (ANO) nekandidovat na ombudsmanku poté, co se objevily informace o tom, že v 70. letech napsala odborný článek společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Nevidí důvod stahovat její nominaci, když ji sama odmítla, protože sněmovna tak nemá o čem hlasovat, řekl v neděli Zeman v rozhovoru na serveru Blesk.cz. Nechtěl mluvit o tom, zda by měla být Válková odvolána i z funkce zmocněnkyně pro lidská práva. Zmínil, že by mohl místo Válkové na ombudsmanku nominovat poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou.

O stažení kandidatury Válkové mluvil Zeman v pátek i s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Babiš v Partii na televizi Prima řekl, že by se Válková o post ucházet neměla. Poslankyně ve stejný den v České televizi řekla, že nominaci odmítne a doufá, že ji Zeman nebude přemlouvat ke změně názoru.

Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně. V souvislosti s kritizovaným článkem psaným s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí.

Prezident nevidí problém v obsahu článků Válkové o ochranném dohledu, který komunistický režim zneužíval k šikaně disidentů. "Já dokážu pochopit článek o ochranném dohledu. Ano, byl zneužíván proti disidentům, ale stejně tak byla zneužívána i psychiatrická léčba," řekl. Zeman, který byl rovněž členem KSČ, také nepovažuje za problém členství Válkové v předrevoluční komunistické straně.

"Skutečným, pro mě významným důvodem je to zlehčování role pana Urválka," řekl prezident v rozhovoru na serveru Blesk.cz. "Byl to nejodpornější zjev tehdejší československé justice, který poslal na smrt řadu lidí. Předpokládám, že přitom musel vědět, že tito lidé byli předtím mučeni. I kdyby paní profesorka Válková s Urválkem napsala článek o boji proti kůrovci, ten problém není v tom článku, ale v tom spoluautorovi," řekl Zeman.

Zeman také zmínil, že by místo Válkové mohl nominovat na ombudsmanku Valachovou. "Má spoustu energie a vzhledem k jejímu mládí jí nikdo nemůže vyčítat nějakou minulost v době normalizace," řekl. "Pro mě by byla přijatelná, ale někdo mi ji musí navrhnout," řekl. Příslušný návrh by očekával od předsedy ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka.

Hamáček v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi řekl, že je připraven Valachovou Zemanovi navrhnout. Podle něj by to byla vhodná kandidátka za ČSSD, kvalifikační i odborné předpoklady splňuje. Bude o tom jednat s Babišem a rozhodující bude postoj předsedy vlády, protože ANO má deset ministrů a ČSSD pět, řekl vicepremiér. Odvolání Válkové z pozice vládní zmocněnkyně podpořili i předsedové opozičních TOP 09 a STAN Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan.

Vicepremiér ale upozornil, že podle něj by se Valachová už nemohla zapojit do současné volby, pouze by se mohla stát kandidátkou pro případnou novou volbu, kdyby sněmovna nového ombudsmana nyní nevybrala.

Také Valachová na Twitteru uvedla, že je nutné dokončit nynější volbu, než se bude jednat o případných nových nominacích. "V případě neúspěšné volby budu svou případnou kandidaturu na ombudsmana konzultovat s panem prezidentem," uvedla. Připomněla také, že v minulosti pracovala v kanceláři ombudsmana a spolupracovala s prvním veřejným ochráncem práv Otakarem Motejlem.

 
Bývalý omudsman Pavel Varvařovský v Otázkách Václava Moravce řekl, že by Sněmovna neměla o novém veřejném ochránci práv hlasovat, dokud nedostane nové návrhy od prezidenta. Naopak současná ombudsmanka Anna Šabatová poslance vyzvala, aby si vybrali z kandidátů, které předložil Senát. Pokud by Sněmovna úmyslně nechala uskutečnit marnou volbu, aby bylo možné nominovat nové kandidáty, považovala by to Šabatová za urážející.

Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Horní komora parlamentu nominovala vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse.