Z vrcholných představitelů státu má nejvyšší důvěru veřejnosti předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří mu 46 procent lidí. O jeden procentní bod nižší důvěře se těší prezident Miloš Zeman. Třetím nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je se 42 procenty premiér Andrej Babiš (ANO). Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněných ve středu.

Do výzkumu bylo zařazeno 30 vrcholných představitelů státu. Na čtvrtém místě se umístila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová, které věří 38 procent lidí. První pětku uzavírají předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) shodně se 35 procenty.

Naopak nejnižší důvěru mají lidé v ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) a předsedu poslanců ČSSD Jana Chvojku. Kremlíkovi věří 11 procent lidí, Chvojkovi o jeden procentní bod více.

Oproti květnu 2019 se zvýšila důvěra v případě některých členů vlády, nejvýrazněji v případě ministryň Schillerové a šéfky resortu spravedlnosti Marie Benešové. Důvěra veřejnosti v Schillerovou stoupla o deset procentních bodů a v Benešovou o osm bodů. Vzestup důvěry sociologové zaznamenali také v případě guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, ombudsmanky Anny Šabatové, předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) či předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.

Pouze u tří ze 30 politiků zařazených do průzkumu převažovala důvěra nad nedůvěrou. V případě předsedy Ústavního soudu Rychetského byl podíl důvěřujících o 14 procentních bodů vyšší než těch, kteří mu nevěří. Důvěra nad nedůvěrou převažovala i u předsedy Senátu Kubery a ministryně financí Schillerové.

"Statisticky vyrovnané podíly důvěry a nedůvěry byly zaregistrovány v případě Jany Maláčové a Miloše Zemana," uvádí CVVM. Důvěru v prezidenta vyjádřilo 45 procent respondentů, opačný názor mělo 48 procent lidí. Ministryni Maláčové věří 35 procent lidí a 37 procent nevěří. U všech ostatních zkoumaných představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.

Nejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky průzkum zaznamenal u předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, kterému nedůvěřuje 78 procent dotázaných. Na druhém místě s velkým odstupem a s podílem nedůvěry na úrovni těsně nad hladinou jedné poloviny skončili premiér Babiš a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Důvěra politikům říjen 2019

Rychetský má největší důvěru i podle agentury STEM, je ale nižší než před dvěma lety

Výsledky podobného průzkumu ve středu zveřejnila také agentura STEM. I podle ní je nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem předseda Ústavního soudu Rychetský, kterému věří 52 procent lidí. Následují prezident Zeman a premiér Babiš se shodnou důvěrou od poloviny Čechů. Průzkum se uskutečnil od 5. do 20. října. Zúčastnilo se ho 1021 lidí ve věku od 15 let. 

Aktuální výzkum, který STEM provedl po téměř dvou letech, ukázal pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu o 14 procentních bodů. "Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Zemanovi," uvedli autoři průzkumu.

Vedle toho důvěryhodnost prezidenta se v jeho druhém funkčním období, které zahájil v březnu 2018, drží na úrovni 50 procent. Proti konci roku 2017 si ale pohoršil o čtyři procentní body.

Babiš má celkem stabilně důvěru necelé poloviny české veřejnosti a v čase se nijak nemění ani důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, doplnili autoři průzkumu.

Šéfovi horní parlamentní komory Kuberovi podle tohoto průzkumu konkrétně věří 44 procent dotázaných a předsedovi Poslanecké sněmovny Vondráčkovi 39 procent lidí. Důvěra lidí v Kuberu, který je ve funkci od listopadu 2018, je vyšší než u jeho předchůdce Milana Štěcha. Loni v říjnu mu věřilo 37 procent lidí.