Historické centrum Prahy zapsané od roku 1992 na seznam UNESCO se může dostat na seznam památek v ohrožení. Takový seznam spravuje také UNESCO a zahrnuje památky, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku. Podle komisařů UNESCO, kteří na jaře navštívili Prahu, město i český stát málo chrání hodnoty, pro které byla historická část Prahy na seznam světového dědictví zapsána.

Uvádí to Centrum světového dědictví UNESCO a centrála Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS ve zprávě, kterou jejich zástupci po jarní monitorovací návštěvě Prahy vypracovali. Poskytl ji Český národní komitét ICOMOS. Zprávu dostalo ministerstvo kultury a Praha, zatím ji však nezveřejnily. 

Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je předčasné mluvit o tom, že by se centrum Prahy mohlo dostat na seznam ohrožených památek UNESCO. Se světovou organizací se vede jednání a situace se dá zvládnout, řekl ve čtvrtek Zaorálek ve sněmovně. 

Petra Hrušová z ministerstva kultury ve čtvrtek sdělila, že ministerstvo a hlavní město Praha úzce spolupracují a společně s Institutem plánování a rozvoje Prahy, Národním památkovým ústavem a dalšími dotčenými institucemi připravují odpovědi na jednotlivé body zprávy. "Reakce bude podrobně zpracována ve Zprávě o stavu zachování historického centra Prahy, o jejíž předložení požádal rovněž Výbor pro světové dědictví," uvedla. Některá z doporučení se podle ní budou společně s Centrem světového dědictví probírat během společného mezinárodního workshopu v Praze k tématu výškové regulace, který bude v březnu 2020.

Zástupci pražské koalice vnímají pozitivně, že komisaři UNESCO, kteří vypracovali aktuální hodnotící zprávu hlavního města, už nechtějí Prahu ze seznamu památek vyškrtnout, jak o tom hovořili v předchozích letech. Uvedli to radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha Sobě) a předseda zastupitelů Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil (TOP 09).

Praha podle Třeštíkové obdržela zprávu komise minulý týden. "Zástupci UNESCO a mezinárodní odborné organizace ICOMOS přijeli do Prahy v březnu a sami v aktuální zprávě reflektují, že postoj současné koalice je jiný než postoj té předchozí, na jehož základě si UNESCO dělalo obavy, zda se v Praze bere ochrana památek vážně," uvedla Třeštíková. Podle ní Praha a ministerstvo kultury nyní jednají o zprávě komisařů UNESCO a stanovisko by mělo být dokončené v polovině listopadu.

"Vážíme si toho, že Praha je na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zprávu komisařů UNESCO bereme vážně a přistupujeme k ní s plnou odpovědností. Magistrát v současnosti zprávu analyzuje a o jejím obsahu vede jednání s ministerstvem kultury," uvedl Pospíšil.

Odborníci UNESCO upozorňují na stávající i plánované výškové stavby, opakovaně si všímají výstavby na Pankrácké pláni, doporučují zastavit projekt Rezidence park Kavčí hory, naopak pozitivně vnímají projekt Smíchov City. Za hrozbu pro historické centrum Prahy označují i připravovaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Požadují přepracování Metropolitního plánu.

"Metropolitní plán navrhuje chránit památky a pražské pohledové horizonty daleko důsledněji než dnes platný územní plán. Zároveň není jediným nástrojem, který tak činí. Ochranu památek zajišťuje v Praze Národní památkový ústav i pražský Odbor památkové péče a obě instituce v tomto ohledu odvádí skvělou práci. Metropolitní plán je navíc ve fázi návrhu," doplnil mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Marek Vácha. Podle něj se v současné době otevírá diskuse o centrech nejen českých měst zapsaných na seznamu UNESCO, která se potýkají s úbytkem místních obyvatel v souvislosti s masovým turismem.

Mise ocenila zlepšení stavu některých dříve zanedbaných objektů, třeba opravené Národní muzeum. Upozornila ale na převýšené novostavby a nástavby v památkové rezervaci, které narušují historickou střešní krajinu města. Třeba u budovy Drn na Národní třídě konstatuje, že je vyšší o dvě patra, než by měla být, což vytváří nebezpečný precedens pro další nežádoucí navyšování budov v historickém centru.

Mise se zaměřila na několik oblastí, jednou z nich jsou podle ní negativní zásahy výškových budov na Pankrácké pláni do panoramatu města. Zmiňuje dostavbu objektu V Tower (pod původním názvem Epoque), dosahující výšky 104 metry. "Navzdory námitkám Výboru pro světové dědictví, který po misi v roce 2008 doporučil pro nové budovy v Pankráckém pentagonu horní hranici 60 až 70 metrů," uvádí zpráva a vyzývá Česko, aby zajistilo, že nebude pokračovat projekt výstavby Rezidence park Kavčí hory společnosti Central Group. Naopak pozitivně mise vnímá projekt Smíchov City, který podle komisařů bude vhodně začleněn do stávající historické struktury města.

Podle zprávy nyní je na Praze a Česku, aby započaly s nápravou. To, jak se k tomu postaví, vyhodnotí Výbor pro světové dědictví na svém zasedání příští rok. Na něm bude v případě potvrzení zjištěného či potenciálního ohrožení výjimečné hodnoty historického centra Prahy posouzen jeho možný zápis na Seznam světového dědictví v ohrožení.

Na tomto seznamu je přes 50 položek, z evropských míst je tam Vídeň, Liverpool a byzantské chrámy v Kosovu. Několik desítek objektů bylo ze seznamu památek v ohrožení později odstraněno. Zcela bylo ze Seznamu světového dědictví vyškrtnuto Labské údolí v Drážďanech.

Zaorálek odmítl možné srovnávání situace Prahy s vývojem v Drážďanech, které UNESCO v roce 2009 vyškrtlo ze seznamu světového dědictví kvůli stavbě mostu přes Labe.

"V tuto chvíli nejde o to, že by se tu mělo zopakovat něco podobného, jako se stalo v Drážďanech. Tam si udělali referendum, odhlasovali, že chtějí most, a UNESCO to respektovalo, že se rozhodli, že jdou jinudy. Taková situace v Praze není, my se v Praze chceme dohodnout," řekl ministr.

Komisaři UNESCO vyjádřili politování nad nečinností státní správy při ochraně historického centra Prahy. "Reaktivní monitorovací mise z roku 2019 vyjadřuje politování, že smluvní stát nereagoval na obavy, doporučení a žádosti o řadě rozsáhlých rozvojových projektů navrhovaných uvnitř nárazníkové zóny, památky a v širším okolí, vyjádřené v předchozích zprávách z misí, ani na rozhodnutí Výboru požadující plán na omezení výškových budov s cílem zabránit vizuálnímu narušení historické městské krajiny v Praze," uvádí komisaři UNESCO a ICOMOS.

Například budovu Florentina nedaleko Masarykova nádraží označují komisaři za "kýčovitou". 

"Zprávy z misí hovoří vždy diplomatickou řečí. Pokud už takto zmiňuje a konkrétně vytýká chyby, jedná se o závažné porušení podmínek, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala spolu se zápisem Prahy na Seznam světového dědictví UNESCO," řekl ke zprávě Václav Girsa, prezident Českého národního komitétu ICOMOS.

Hlavnímu městu už v minulosti hrozilo, že se dostane na seznam památek v ohrožení. To může časem vést k úplnému  odstranění ze seznamu světového kulturního dědictví. V roce 2017 se na ministerstvo kultury obrátilo Centrum světového dědictví (WHC) a ICOMOS, také kvůli tomu, že je již zmíněná budova na Pankráci vysoká 104 metrů. Doporučená horní hranice přitom byla 60 až 70 metrů.

Praha ale tehdy misi UNESCO uklidnila mimo jiné tím, že přislíbila, že součástí tehdy chystaného územního plánu bude i výšková regulace, řekl již dříve HN Martin Skalský ze sdružení Arnika, který se problematikou zabýval.

Česko má na seznamech UNESCO zapsáno celkem 14 památek. Historické jádro Prahy je na seznamu od roku 1992. V roce 2010 byl zápis rozšířen o středočeský Průhonický park, unikátní přírodně-krajinářské dílo.

Výběr z doporučení UNESCO 

 

Návrh nového stavebního zákona

Doporučení: Centrum světového dědictví by mělo být informováno o vypracovávání návrhů na reformu stavebního zákona v souvislosti s potenciálními dopady na správu památek kulturního dědictví.

Návrh plánu správy (Management Plan)

Doporučení: Cíle územního plánování nově vzniklého plánu správy potřebné pro zachování výjimečné světové hodnoty části památky světového dědictví by se měly plně odrazit v konečné verzi metropolitního plánu a být právním nástrojem k jejich provádění a oba dokumenty by na sebe měly navzájem odkazovat.

Mobilita v Praze: dopravní politika a rozvoj dopravy

Zpráva upozorňuje na negativní dopad magistrály, přiznává ale pokrok v konkrétních lokalitách a problematikách v jejím okolí, jmenovitě u Národního muzea a Masarykova nádraží.

Vltava a koncepce pražských břehů

Doporučení: hlavní město Praha by mělo omezit nárůst turistických výletních plaveb, přičemž by se mělo uvažovat o potenciálu říčních autobusů a využívání říční dopravy k podpoře plánovaných velkých stavebních projektů podél břehů, a upřednostňovat ho.

Václavské náměstí a jeho okolí

Mise uvítala realizaci projektu veřejné sféry na Václavském náměstí, například zamýšleným opětovným napojením na tramvajovou trať, byla ale vážně znepokojena pokračujícím rozsahem a hustotou přestavby kolem náměstí, přičemž hlavní schémata jsou dědictvím minulých rozhodnutí. Zmiňuje projekt paláce Savarin, výstavbu na rohu Opletalovy ulice a dostavbu hotelu Evropa.

Masarykovo nádraží

Doporučení: Měl by se přehodnotit hlavní plán pro východní část Masarykova nádraží, aby nedošlo k nepřiměřenému omezování možností budoucího zlepšování magistrály a zejména možnosti jejího začlenění mezi železniční a říční přechod na sever. V rozložení nových městských bloků je nezbytné využívat potenciál výhledů na horu Vítkov a budovy Muzea hlavního města Prahy.

Nádraží Vyšehrad a železniční most

Doporučení: Stát by prostřednictvím pražského magistrátu měl využít své pravomoci k vyvlastnění bývalého nádraží Vyšehrad a předat jej jinému investorovi, který bude ochoten a schopen jej opravit a zprovoznit. Stát by měl Centru světového dědictví předložit podrobnosti o možnostech budoucího železničního mostu, aby je mohly přezkoumat poradní orgány.

Další rozvoj Nového Města

Zpráva chválí město za objekty Quadrio a Drn, konstatuje ale, že tlak na zvětšení podlahového prostoru vedl k podstatným narušením nad siluetou města, která se z pohledu zdálky slila v jeden celek, přičemž negativní důsledky vyplynuly z jejich objemu, materiálu a barvy. To, jak budova Drn vyčnívá nad svým historickým sousedem, výmluvně vyjadřuje hrozbu, kterou komerční tlak představuje pro historickou strukturu Prahy, a neschopnost úřadů mu čelit.

Výškové budovy na Pankrácké pláni

Doporučení: S odkazem na doporučení mise z roku 2008 by nové budovy na nejatraktivnější části pláně u stanice metra neměly přesáhnout výšku 60 až 70 metrů. Mimo toto území by na pláni neměla být povolena výstavba budov vyšších, než je obecně výška budov v okolí, a výškové omezení by mělo být příslušným způsobem upraveno i ve vznikajícím metropolitním plánu. Stát by měl podniknout všechny přiměřené kroky k zajištění toho, že projekt výstavby Rezidence Park Kavčí hory nebude pokračovat.

Železniční pozemky a transformační oblasti Žižkov, Bubny, Smíchov

Doporučení: Návrhy výškových budov v prostoru Nákladového nádraží Žižkov i plány pro transformaci oblasti Bubnů a Rohanského ostrova by měly být předloženy k přezkumu poradním orgánům Centra světového dědictví. Rozvoj plánovaný nyní na Smíchově nevyvolává obavy v souvislosti s lokalitou památky světového dědictví.