Výdaje na výzkum a vývoj v České republice loni vzrostly meziročně o 12,3 miliardy na rekordních 102,8 miliardy korun. Podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) byl 1,93 procenta, Česko se tak přiblížilo průměru Evropské unie. Nadále ale zaostává za sousedním Rakouskem a Německem, které spolu se Švédskem a Dánskem vydávají jako jediné země EU na vědu více než tři procenta HDP. Naopak ČR je v tomto ohledu před státy jižní Evropy nebo Velkou Británií. Na středeční tiskové konferenci výsledky prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Největší měrou se o nárůst výdajů zasloužily podnikatelské zdroje, z nichž se loni vynaložilo na vědeckou činnost 59,9 miliardy, na celkových výdajích se tak podílely z 58 procent. Stát se v posledních letech podílí na financování domácího výzkumu a vývoje přibližně z jedné třetiny.
"Ze státního rozpočtu bylo na výzkum a vývoj vynaloženo rekordních 35 miliard korun, což je o 3,8 miliardy více než v roce 2017," uvedl Martin Mana z ČSÚ. Ze zdrojů EU šlo do vědy 6,3 miliardy korun. "Od roku 2016 výdaje na výzkum a vývoj rostou v ČR rychleji než naše ekonomika," řekl Mana.
Podíl výdajů z podnikatelských zdrojů na HDP činil 1,12 procenta, podíl vynaložených peněz z tuzemských i zahraničních veřejných zdrojů byl 0,78 procenta.
Nejrychleji v odvětví rostou mzdové náklady, které se za posledních pět let zvýšily o dvě třetiny z 34 miliard v roce 2013 na loňských 54 miliard korun. Mzdové náklady se na výdajích na výzkum a vývoj loni podílely z 53 procent, před pěti lety to bylo 43 procent. "Naopak klesl podíl investic a to především kvůli tomu, že pokleslo financování ze zdrojů Evropské unie," doplnil Mana.
Výzkumu a vývoji se v ČR na konci loňského roku na plný či částečný úvazek věnovalo 113 500 lidí. Za posledních pět let jejich počet vzrostl zhruba o 20 tisíc, v roce 2008 pracovalo ve vědě zhruba 75 tisíc lidí. Muži tvoří 70 procent, ženy 30 procent. V podnicích bylo v roce 2018 mezi vědeckými pracovníky 17 procent žen, na vysokých školách 42 procent, ve vládním sektoru téměř polovina.
Německý Siemens vydává ročně na vědu a výzkum více než celé Česko. Jen v tuzemsku má přes tisíc vývojářů
Podniky investují zejména do vlastního vnitropodnikového výzkumu a vývoje. Stát směřoval největší část peněz do vědecké činnosti na veřejných vysokých školách (15,9 miliardy) a v ústavech Akademie věd ČR (deset miliard). Podniky obdržely z domácích veřejných zdrojů 4,5 miliardy, tedy o půl miliardy více než předloni.
V roce 2018 firmy vynaložily na v nich prováděný výzkum, ať už ze svých, nebo z veřejných zdrojů, téměř 64 miliard korun. "To je o dvě třetiny více, než bylo vynaloženo ve vládním a vysokoškolském sektoru," řekl Mana.
Výzkum a vývoj se loni prováděl na 3106 pracovištích. Zhruba třetina z nich vydává na výzkum a vývoj deset a více milionů korun.
Více než třetina výdajů, loni 36,9 miliardy, se dlouhodobě spotřebovává v Praze. S velkým odstupem následují Jihomoravský a Středočeský kraj se zhruba šestnáctiprocentními podíly na celkových výdajích.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist