Největším znečišťovatelem je Spolana. Elektrárna Chvaletice zvýšila emise škodlivin, vyplývá z žebříčku Arniky

Chvaletická hnědouhelná elektrárna loni výrazně zvýšila emise rakovinotvorných látek, skleníkových plynů a jedovaté rtuti. Podle organizace Arnika tak elektrárna loni zaznamenala nejvyšší nárůst škodlivin ze sledovaných firem.

Vyplývá to ze žebříčků za rok 2018, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ) a které v úterý Arnika uvedla na tiskové konferenci.

Největším znečišťovatelem jedovatými látkami je popáté Spolana, snížila ale emise škodlivých látek. Majitel chvaletické elektrárny uvedl, že snižuje emise znečišťujících látek, vyrobila ale rekordní množství elektřiny, takže množství některých látek se zvýšilo.

Elektrárna Chvaletice podle Arniky meziročně radikálně zvýšila emise rakovinotvorného arzenu, toxické rtuti i skleníkových plynů. Vypustila o milion tun více oxidu uhličitého a téměř o tunu více arzenu, což je skoro dvojnásobek předchozího množství.

Společnost Sev.en EC, které patří elektrárna ve Chvaleticích, uvedla, že díky modernizaci snižuje emise znečišťujících látek. Protože ale loni vyrobila rekordní množství elektřiny, celkové množství některých látek se zvýšilo. "Byť čísla zveřejněná Arnikou vypadají hrůzostrašně, u žádné z látek nepřekračujeme imisní limity. Nejvyšší výroba v historii se musela někde projevit," řekl mediální zástupce společnosti Petr Dušek. Podle něj není kritika ekologů bez doplňujících informací na místě. "To je jako kdyby nás chválili, že jsme v odstávce," dodal.

Konec uhelných elektráren v Česku se blíží. Do roku 2040 klesne podle plánů ČEZ jejich výkon desetkrát a zbude jediná

4. 10. 2019 ▪ 4 min. čtení

Spolana Neratovice loni vypustila skoro o tři tuny méně látek poškozujících plodnost a o více než dvě tuny méně rakovinotvorného vinylchloridu. Přes klesající trend ale stále vypouští nejvíc rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných látek i mutagenních látek.

"Výroba plastů a hnojiv podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy a emisní limity. Do modernizace závodu a ochrany životního prostředí každoročně investujeme desítky milionů korun a objem emitovaných látek se nám daří průběžně snižovat. Postavení v žebříčku odráží fakt, že jsme v tuzemsku jediným výrobcem kaprolaktamu," napsal tiskový mluvčí skupiny Unipetrol Pavel Kaidl. Spolana je součástí Unipetrolu. Upozornil také, že předloni společnost ukončila výrobu chloru pomocí amalgámové elektrolýzy.

Letos Spolana zprovozní nový plynový energetický blok, kterým bude nahrazen stávající hnědouhelný.

Tím podle Kaidla klesnou emise oxidu siřičitého o 99 procent, prachu a oxidů dusíku o 90 procent a oxidu uhelnatého o 60 procent.

Elektrárny energetické společnosti ČEZ - Počerady, Prunéřov a Tušimice - stejně jako loni vypustily do ovzduší nejvíce skleníkových plynů. Počerady a Prunéřov jsou také první ohledně vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy, třetí je teplárna Energetika Třinec. Emise toxické rtuti se podle Arniky celkově velmi zvýšily.

Situace napříč Českem se zhoršila, uvedla dále Arnika. Průmyslové zdroje celkově vypustily více látek rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních a narušujících fungování hormonální soustavy. Například Siemens Mohelnice a Aco Industries Tábor vypustily více styrenu, Unipetrol RPA Litvínov a DEZA Valašské Meziříčí zase zvýšily emise benzenu.

Arnika sestavuje žebříčky 15 let, vychází z veřejně dostupných údajů v IRZ, který vede ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Loni data poskytlo 1330 provozů, o dva méně než předloni.

Nepřekračujeme emisní limity, reagují ČEZ a Sev.en EC

Energetické společnosti ČEZ ani Sev.en EC u žádných znečišťujících látek nepřekračují imisní limity, uvedly dnes v reakci obě společnosti. Sev.en EC uvedla, že loni vypustila chvaletická elektrárna 154 kilogramů rtuti, což je o polovinu méně než v roce 2010. Od té doby podle společnosti klesly také emise oxidů dusíku téměř o čtvrtinu, oxidu siřičitého o dvě třetiny. "Výroba v roce 2010 přitom dosáhla 3,2 terawatthodin (TWh), tedy pouhých dvou třetin loňské úrovně," uvedla společnost s tím, že loni elektrárna vyrobila 4,7 TWh.

Naopak emise tuhých znečišťujících látek neklesají. "Nainstalovaná odlučovací technologie nesplnila požadované parametry. Je to jeden z důvodů, proč jsme se před časem rozloučili s generálním dodavatelem projektu a v ekologizaci výrobních bloků pokračujeme vlastními silami. Momentálně se však již blížíme stavu, kdy budou emise tuhých znečišťujících látek splňovat nové evropské limity," uvedla mluvčí Gabriela Sáričková Benešová.

Oprava a ekologická opatření elektrárny podle společnosti vyjde na sedm miliard korun a je rozdělena na dvě části. "V současnosti jsme u výrobních bloků 3 a 4 ve fázi zkušebního provozu a testování. Souběžně připravujeme opravu bloků 1 a 2," uvedl generální ředitel chvaletické elektrárny Václav Matys. Po dokončení podle něj klesnou proti roku 2015 emisní koncentrace tuhých znečišťujících látek o 65 procent, oxidů dusíku o 42 procent a oxidu siřičitého o 34 procent.

Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže je logické, že elektrárenské provozy budou do ovzduší vždy vypouštět nejvíce skleníkových plynů, neboť patří mezi největší výrobní provozy v republice. "Nicméně všechny uhelné elektrárny Skupiny ČEZ splňují v současné době veškeré emisní limity. Pokud se tedy někde uvádí, že vypouštějí nejvíce emisí, je to z tohoto prostého důvodu - jsou největší, a ne proto, že by nedodržovaly emisní limity," uvedl.

Emise zdrojů ČEZ podle něj klesly z 0,63 tuny CO2 na dodanou megawatthodinu (MWh) elektřiny v roce 2012 na 0,43 tuny CO2/MWh v roce 2018. "Jde o výsledek působení emisních povolenek, jakož i prodej elektráren," poznamenal.

ČEZ zkouší technická řešení a chemické procesy, jak docílit snížení rtuti na požadovaný limit platný od roku 2021. Problém je podle firmy v tom, že žádná metoda fungující v zámoří není ověřena na typu uhlí, který se spaluje v českých elektrárnách. "Výsledným řešením tudíž zřejmě bude kombinace několika metod tak, aby byl termín srpen roku 2021 dodržen," dodal.

Provozy vypouštějící nejvíce rakovinotvorných, pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorných látek v roce 2018:

Provozy vypouštějící nejvíce rakovinotvorných látek do ovzduší, vody a půdy v roce 2018:

Provozy vypouštějící nejvíce mutagenních látek do ovzduší, vody a půdy v roce 2018:

Provozy vypouštějící nejvíce skleníkových plynů (oxidu uhličitého, oxidu dusného, metanu) v roce 2018:

Provozy vypouštějící v emisích nejvíce rtuti a jejích sloučenin do ovzduší, vody a půdy v roce 2018: