Kompenzace za sucho jen prohlubují dopady klimatických změn, říká zemědělec Marada. Sám na to jde jinak

Farmáři v celém Česku posledních pět let zápasí s vyprahlou půdou. Ekologický zemědělec Petr Marada své pozemky u jihomoravské vinařské obce Šardice přizpůsobuje suchu už od roku 2007. Bojovat musí spíše s okolními zemědělci, kterým se snaží vysvětlovat, že jejich způsob hospodaření s půdou není dlouhodobě udržitelný a poškozuje všechny okolo.

Maradova ekofarma může sloužit jako vzor dobrého hospodaření s vodou a půdou. Svědčí o tom například ocenění Adaptační opatření roku 2015, které získal od ministerstva životního prostředí, nebo zlatá medaile v programu Pestrá krajina 2018 udělovaná Asociací soukromého zemědělství.

Na pozemcích u Šardic je možné narazit na ovocné sady, mokřady, aleje i zatravněné tůně. "Na své pozemky jsem umístil takový 'nábytek', který mi dnes generuje odpovídající vlhkost, i když neprší. A funguje to," říká v rozhovoru pro HN Petr Marada, který kromě zemědělské činnosti působí také jako akademický pracovník na Mendelově univerzitě v Brně. Na jeho farmě se daří nejen rostlinám, ale i bažantům, zajícům, koroptvím, polnímu ptactvu, motýlům a dalším zvířatům, která v okolní krajině přežívají jen stěží.