Energetická skupina ČEZ, kterou ze 70 procent vlastní stát, prozkoumá možnosti těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firmě European Metals Holdings (EMH), která má na těžbu přednostní právo, poskytne půjčku dva miliony eur (51,2 milionu korun). ČEZ se do konce roku rozhodne, jestli do EMH kapitálově vstoupí, nebo si nechá půjčku vrátit. Na úterním briefingu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil tak informaci, kterou firma EMH poslala na londýnskou burzu.
"Na našem území se možná nachází významné ložisko lithia, což je základní surovina pro výrobu autobaterií. Je naším zájmem, aby zisk z možné těžby lithia zůstal co nejvíce v Česku. Stejně tak naším zájmem je, aby bylo ověřeno, zda se zde těžit lithium vyplatí, nebo ne," uvedl Havlíček.
Do průzkumu se podle něj zapojí těžařská firma Severočeské doly, dceřiná společnost ČEZ. "Věříme, že bude postupovat i s maximální péčí věnovanou životnímu prostředí a obcím v okolí," doplnil ministr. V minulosti vláda uvažovala, že by stát vstoupil do EMH prostřednictvím státního podniku Diamo.
"Naše zkoumání může, ale také nemusí potvrdit technologické a ekonomické předpoklady případné těžby. Je logické využít know-how naší společnosti Severočeské doly, která má s těžbou velké zkušenosti. Do konce letošního roku společně s EMH ověříme, zda považujeme těžbu v lokalitě za potenciálně perspektivní," dodal generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
"Máme zajištěnou konvertibilní půjčku a na konci roku se můžeme rozhodnout, jestli si ji necháme vyplatit s úroky, nebo jestli ji přeměníme na akcie. A vedle toho máme dohodu, že pokud nám to bude dávat smysl, chtěli bychom navýšit kapitál do majoritního podílu," vysvětlil plány ČEZ Beneš.
Ještě před dvěma lety ČEZ neměl o případný vstup do EMH zájem. Podle Beneše však firma aktualizovala podnikatelskou koncepci a začala se angažovat v rozvoji bateriových systémů a elektromobility.
Plníme tím klíčový úkol, kterým bylo nepřijít o kritickou surovinu, neporušit vztah se zahraničními investory a garantovat postup, který bude splňovat nejpřísnější ekologická kritéria. Společně s ČEZem budeme nyní vyhodnocovat, jak využít lithium pro záměr výroby baterií.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) July 16, 2019
"ČEZ je jednou z předních společností ve střední a východní Evropě, která má silnou vizi v oblasti obnovitelných zdrojů a skladování energie. Potenciální partnerství s ČEZ dále dokládá závazek EMH plně rozvíjet projekt Cínovec ve spojení s českým průmyslem s cílem využít jej pro zapojení českého státu do bateriového a elektromobilního průmyslu," uvedl ve zprávě ředitel EMH Keith Coughlan.
Skupina Krupa Global Investments (KGI) slovenského podnikatele Pavola Krúpy, která má v EMH menšinový podíl, hodnotí kroky ČEZ kladně. Těžba by měla podle skupiny začít nejpozději během několika let. "Aby byl projekt těžby a následného zpracování lithia na českém území rentabilní, je třeba projekt zrealizovat v horizontu přibližně tří až maximálně pěti let," sdělila KGI v tiskové zprávě. KGI se dříve neúspěšně snažila odkoupit dceřinou firmu EMH Geomet, která má licenci na těžbu lithia u Cínovce. EMH však tehdy označila nabídku KGI za nedůvěryhodnou.
Analytici: Je to politicky motivovaný krok
Půjčka EMH je do značné míry politicky motivovaný tah, uvedli analytici, které oslovila agentura ČTK. Podle nich by těžba lithia měla být odpolitizována a svěřena do rukou ekonomů. Akcie EMH na londýnské burze po oznámení zprávy v úterý dopoledne prudce posílily.
"Angažmá ČEZ je třeba primárně chápat tak, že stát si jeho prostřednictvím snaží udržet kontrolu nad potenciální těžbou lithia. Z celé záležitosti se před volbami v roce 2017 stalo politikum. Současná vláda premiéra Babiše (ANO) nechce riskovat, aby veřejnost získala dojem, že potenciál cínoveckého lithia promrhává. Nebo že případnou těžbu přepouští zahraničním či zcela soukromým subjektům," uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
"Těžba lithia by měla být odpolitizována a svěřena do rukou ekonomů. Jinak hrozí obrovské ztráty. Těžařské projekty je třeba vnímat jako jedny z nejnáročnějších, které mají relativně dlouhou dobu návratnosti. Z těchto důvodů bychom měli nejprve provést důkladné ekonomické analýzy a vše realisticky propočítat," upozornil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Podle něj není pochyb o tom, že lithium je kovem budoucnosti, který se bude hojně využívat k výrobě technologií na skladování energie. Z těchto důvodů očekává zvýšenou poptávku po lithiu. "Z dostupných informací však zatím nelze zodpovědně posoudit, zda bude ekonomicky výhodné, aby Česko využilo svá ložiska lithia a uspokojila část světové poptávky po tomto kovu," dodal Křeček.
Ředitel ekologického sdružení Hnutí Duha Jiří Koželouh doplnil, že je důležité, aby těžba neskončila vývozem rudy do zahraničí. Stát by měl podle něj zaručit, aby se zpracovávala v Česku, ideálně až do finálních produktů, jako jsou baterie. "Těžba lithia může pomoci transformaci ekonomik v Ústeckém kraji postiženém těžbou. Může to být jeden ze způsobů, jak tamní ekonomiku posunout od uhlí, a také v samotné oblasti těžebního průmyslu, protože tamní těžba má tradici," dodal Koželouh.
Lithium ovlivnilo i volby do sněmovny
Připravovaná těžba lithia je poslední dva roky v Česku politicky citlivé téma, které výrazně ovlivnilo i atmosféru před volbami do sněmovny na podzim 2017. Spory vypukly poté, co necelé tři týdny před volbami tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal s EMH memorandum o porozumění týkající se možné těžby kovu na Cínovci.
Už o den později prezident Miloš Zeman během své návštěvy Ústeckého kraje řekl, že v těžbě lithia by se měl angažovat státní podnik. Byla by to záruka, že prostředky zůstanou v Česku. Ostře se o memorandu vyjádřil šéf ANO, nynější premiér Andrej Babiš, jenž je označil za "krádež ČSSD za bílého dne". Podle volebního lídra sociální demokracie Lubomíra Zaorálka ale postupoval Havlíček v rámci toho, co umožnily předchozí kroky ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).
Kvůli lithiu se také čtyři dny před začátkem voleb mimořádně sešla sněmovna. Poslanci přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby zrušila platnost memoranda. EMH oznámila, že její zájem o těžbu trvá, firma chtěla o projektu jednat až s novou vládou.
Memorandum, které Sobotkova vláda ještě před jednáním sněmovny hlasy ministrů za sociální demokracii a KDU-ČSL odmítla zrušit, nakonec začátkem loňského roku vypověděl ministr průmyslu v menšinové vládě ANO Tomáš Hüner.
EMH reagovala na ministrův krok oznámením, že případnou těžbu u Cínovce nadále připravuje. Vypovězení memoranda podle ní nehraje roli, firma má totiž v lokalitě přednostní právo k těžbě. Začátkem loňského října pak oznámila, že získala od českých úřadů povolení zahájit 13 průzkumných vrtů, které jsou důležitým krokem v rámci studie proveditelnosti projektu. Babiš ale řekl, že klíčová povolení – posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti – zatím vydána nejsou.
Poptávka po lithiu dále poroste
Lithium se používá mimo jiné pro baterie do elektromobilů, dále například pro speciální skla a keramiku. Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektromobilů a s tím spojených baterií odborníci předpokládají, že poptávka po lithiu vzroste do roku 2025 zhruba trojnásobně. Lithium je stříbrný kov a velmi reaktivní lehký prvek. V přírodě se nachází například v minerálech. Na vzduchu ale prvek samovolně hoří, a proto je při zpracovávání vázán do karbonátu nebo hydroxidu.
Podle webu společnosti Geomet je největším ložiskem lithia v Evropě právě český Cínovec. V podzemí by se zde mělo nacházet přes pět milionů tun lithného karbonátu (LCE). Jedná se asi o čtyři procenta světových zásob lithia. Zatím ale není jasné, jak velká část bude vhodná k těžbě.
Produkce lithia činila v roce 2016 podle odhadů americké geologické služby (USGS) asi 35 tisíc tun. Tehdy připadal největší podíl v těžbě Austrálii (14 300 tun) a Chile (12 tisíc tun), napsal web Průmyslováekologie.
Průzkum cínoveckého ložiska lithia je výsledkem činnosti společnosti Geomet, kterou v roce 2007 založila skupina českých geologů. Původně se zabývala možným využitím jiných kovů, například cínu nebo wolframu. Ty se zde těžily do roku 1990, poté už se ale dobývání nevyplatilo. Se stoupající cenou lithia Geomet zaměřil svou pozornost na tento kov. "Obrat nastal ve chvíli, kdy Elon Musk označil lithium za nový benzin," řekl spoluzakladatel firmy Otto Janout.
Geomet drží od roku 2010 průzkumnou licenci, kterou získal od ministerstva životního prostředí. V dubnu 2017 dostala firma od ministerstva předběžný souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Do roku 2025 o něj nemůže požádat nikdo jiný. Geomet, vlastněný původně českými geology, se v roce 2013 spojil s australským investorem EMH. Ten do průzkumných vrtů, analýz, výpočtů zásob a studií proveditelnosti investoval už 350 milionů korun.
EMH je jednou z mnoha menších těžebních firem, které se po celém světě zaměřují na suroviny potřebné k rozvoji elektromobility a zelené energetiky. Velmi často mají sídlo v Sydney nebo v Londýně. Tyto firmy investují do poměrně rizikových projektů a získávají peníze od dalších investorů na zdejších burzách, protože tady existuje investorská komunita, pro niž jsou tyto transakce běžné. Jedním z významných akcionářů European Metals je například skupina Cadence Minerals (dříve Rare Earth Minerals), která po světě investovala celkem do šesti podobných projektů, z nichž tři už jsou v raném stadiu těžby.
Český autoland se chystá na elektromobily. Připravují se výrobci kabelů i lithiových baterií
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist