Zákon, který by uznal okupanty z roku 1968 za veterány, je drzá provokace, řekl Zeman ruskému velvyslanci

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek přijal ruského velvyslance. Chtěl po něm vysvětlit návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány.

Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij prezidentovi sdělil, že se Moskva drží stanoviska obsaženého v česko-ruské smlouvě o přátelských vztazích z roku 1993.

Dokument odsuzuje okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 i následný pobyt sovětských vojsk na československém území. Zmejevskij připomněl, že k dohodě se přihlásil v roce 2006 i ruský prezident Vladimir Putin.

"Potvrdil jsem neměnnost hodnocení, které obě strany vyjádřily v dohodě mezi našimi zeměmi z roku 1993, v dohodě o přátelských vztazích a spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou," řekl Zmejevskij. "Tuto linii budeme zastávat i nadále," dodal.

Český prezident návrh označil za drzou provokaci. Velvyslanci důrazně sdělil, že v případě přijetí zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vzájemné vztahy, napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

"Prezident vyjádřil velmi pregnantně svůj názor. Jde nejenom o urážku České republiky, ale pan prezident to bere i jako věc osobní urážky, protože právě okupace v roce 1968 měla na jeho profesní a osobní život velmi negativní dopad," řekl novinářům Ovčáček.

Návrh zákona kritizovali i česká sněmovna a Senát, ministerstvo zahraničí a zástupci Slovenska. Čeští poslanci označili návrh některých ruských politiků za "odporný pokus legitimizovat okupaci", který může poškodit vztahy mezi Českem a Ruskem. Horní komora vyzvala v usnesení nejvyšší české ústavní činitele ke společnému nesouhlasnému prohlášení.

Názory

Zeman správně odmítl ruskou provokaci. A o čem dalším si popovídal s velvyslancem Zmejevským?

17. 6. 2019 ▪ 2 min. čtení

Vojska států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Okupace si vyžádala životy desítek lidí. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov návrh označil za individuální iniciativu jednoho poslance. Rusko podle ministra zahraničí nemění postoj k vojenské okupaci někdejšího Československa z roku 1968.

Spoluautor zákona Jurij Sinělščikov čtvrtečním Lidovým novinám řekl, že vstup vojsk Varšavské smlouvy byl do značné míry založen na vůli Čechů a Slováků. O vyslání vojsk podle něj telefonicky požádal sovětského vládce Leonida Iljiče Brežněva Alexander Dubček 18. srpna 1968. Považuje proto za neetické vojáky označovat za okupanty. Sinělščikov je přesvědčen o tom, že žádný sovětský voják nevystřelil jako první, vždy podle něj jen na střelbu odpovídali. Historici, které LN oslovily, to označili za lži a překroucená tvrzení. O střelbě Čechů a Slováků se podle nich nic neví, stejně jako o pozvání sovětských vojsk Dubčekem.

Česká republika uzavřela roku 1993 s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci, podle níž mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.