Innovative Legal Services Forum: Do Prahy přijeli elitní právníci, hlavním tématem byli roboti

Pěkné dopoledne, vítejte u on-line reportáže z konference Innovative Legal Services Forum supported by Legito, kterou pořádá vydavatelství Economia. Do programu konference je možné se zapojit prostřednictvím webové aplikace sli.do zadáním kódu #ILSF2019. Akce je součástí projektu Inovativní právníci. Stejnojmenný magazín, který mapuje inovace v českém právním prostředí, vyjde v polovině června.

Nahradí právníky roboti? Jaká je budoucnost advokátů či podnikových právníků? A jak se stát inovativním právníkem? Mezinárodní konference #ILSF2019 se bude ve dvou obsahových blocích věnovat technologickým a byznysovým právnickým inovacím.

#ILSF2019 odstartovala ve středu 29. května na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s přednáškami pro studenty práv a juniorní právníky. O tom, jak do absolventů nedostat jen paragrafy, ale také praktické dovednosti, debatovali například zástupci mezinárodních právnických organizací Štěpán Holub (AIJA), Antonín Mokrý (CCBE), Martin Šolc (IBA) a zástupce fakulty, proděkan Marek Antoš.

Čtvrtek 30. května patřil praktickým workshopům i networkingu.

Michael Mogill ze společnosti Crisp Video Group⁩ bude přednášet o využití videomarketingu v právním světě.

Hlavní konferenční den právě začíná…

Úvodní slovo na konferenci ILSF má hlavní pořadatel a moderátor akce, šéfredaktor magazínu Právní rádce Jaroslav Kramer. Kramer akci v rámci vydavatelství Economia založil před čtyřmi lety. "Naším cílem bylo přivést do Prahy největší právnické mozky. Prvního ročníku se zúčastnilo 120 lidí především z Česka a Slovenska. Loni už jsme měli 220 návštěvníků z celého světa a letos je jich ještě víc," říká Kramer. Připomíná, že prvního ročníku ILSF se zúčastnil právnik Ondřej Materrna, který založil inovativní právní kancelář Legito. "Letos je tu Ondřej znova, jeho Legito ale vyrostlo natolik, že se stalo hlavním parterem konference. Na tom je vidět, jak inovace ve světě práva rostou na významu," dodává šéfredaktor Právního rádce.

První prezentace na konferenci patří Brianu Kuhnovi. Tento Američan před čtyřmi lety založil inovativní právnické oddělení v technologickém gigantu IBM. IBM Watson Legal nyní pracuje pro právnická oddělení světových top korporací z žebříčku Fortune 500, jimž pomáhá do praxe zavádět technologie umělé inteligence (AI), blockchainu, nebo strojového učení. Ty lze použít třeba k řešení požadavků evropského nařízení na ochranu osobních údajů GDPR. Kuhnova prezentace se věnuje právě rozvoji AI v právní praxi.

"Před několika lety se IBM rozhodlo pomoci jedné americké univerzitě, která se zabývala výzkumem rakoviny," vypráví Kuhn." Objevili jeden typ bílkoviny, která může šíření rakoviny zastavit. Znali dalších 18 druhů, nechtěli nám ale sdělit jejich jména. Řekli, že se o to máme pokusit sami, když se chlubíme přelomovými technologiemi. Dali nám k dispozici databázi 23 milionů zdravotnických článků a naše umělá inteligence v ní dokázala najít zmínky o 16 typech proteinů, které se daly k léčbě použít," říká zástupce IBM. Podle něj příběh ukazuje, jak je obor umělé inteligence účinný v tom, pomáhat lidem v řešení problémů. V roce 2021 podle Kuhna umělá inteligence (AI) posílí hodnotu světového byznysu o 2,9 bilionu dolarů a nahradí 6,2 miliardy hodin lidské práce. 

"AI odpovídá na základní lidské otázky. Odhaduje, co se může stát v budoucnu, když posuzuje různé míry pravděpodobnosti. Využívá k tomu nestrukturovaná data, která donedávna počítače neuměly zpracovat," vysvětluje Kuhn. Tato technologie podle něj funguje dobře jen tehdy, když je dobře nastavená na řešení konkrétních problémů. "Záleží na tom, jak svou AI nastavíte. A to je dobrá zpráva," uvádí zástupce IBM s tím, že kompetence stále zůskává v rukou tvůrců umělé inteligence, kteří jsou nositeli jejího know-how.

"Žádný robot právníka nahradit nedokáže. Automatický systém jako AI mu ale ušetřit spoustu nákladů a zvýšit jeho tržy," tvrdí Kuhn. Právní firmy jsou podle něj ve velké výhodě. "Dnešní svět pohání data. A právě právní kanceláře mají velmi exkluzivní právní data, která jen tak nenajdete na internetu," říká právník z IBM. Podle něj lze právě takové údaje použít k vytrénování umělé inteligence a získat tak proti konkurenci výhodu.
Kuhn zmiňuje příklad velké banky, která platila externí právní kanceláři za správu svých právních dokumentů. "Ročně za to vydali 90 tisíc dolarů. S pomocí AI přitom mohli nejčastěji používané smlouvy lehce upravit a nevydávat další náklady za vytváření zcela nových smluv," uvádí právník z IBM.

Kuhn mluví o projektu IBM jménem Debater. Umělá inteligence splečnosti jménem Watson si z článků, které si přečte, dokáže utvořit vlastní argumenty. "Takové systémy nám mohou začít sloužit jako poradci ve chvílích, kdy potřebujeme další názor, který nám pomůže rozvíjet vlastní myšlenky," uvádí právník na závěr svého vystoupení.

Kuhn mluví o projektu IBM jménem Debater. Umělá inteligence splečnosti jménem Watson si z článků, které si přečte, dokáže utvořit vlastní argumenty. "Takové systémy nám mohou začít sloužit jako poradci ve chvílích, kdy potřebujeme další názor, který nám pomůže rozvíjet vlastní myšlenky," uvádí právník na závěr svého vystoupení.

Další vystupující začínala jako právnička, nyní se živí tím, že právním kancelářím ve světě radí v zavádění technologických inovací. Prezentace Marie Garcíi se věnuje tomu, jak a kde v právních firmách s inovacemi začít.

"Pokud budete v inovacích kopírovat konkurenci, tak ničeho přelomového nedosáhnete. Buďte originální," radí García. Podle ní inovace vyžadují, aby měli právníci širší přehled o technologiích. "Jako právníci jsme dobří v psaní dopisů, ale k rozjíždění nových technologií potřebujeme umět pracovat s daty," uvádí. Právní kancelář podle ní s inovacemi musí začít tak, že si vytvoří strategický plán, který bude realistický a na který půjde dostatek peněz a lidské práce, aby byl cíl dosažitelný. "Pokud potřebujete změnit fungování vaší kanceláře, nejdříve musíte začít u sebe. Změňte sami sebe, pak své oddělení a nakonec i pohled celé firmy. Až pak můžete řešit, co dělá konkurence a jak se vůči ní vymezit."

Podle Garcíi se lidé díky rozvoji internetu a dalších moderních technologií stali takzvanými prosumery. Tedy tvůrci (producers) a zároveň uživateli (users). To podle přináší mnohé výzvy. "Napíšete o někom na Facebook něco hanlivého nebo diskreditačního a za pár minut tím jeho pověst dokážete naprosto zničit," zmiňuje příklad. Právníci v takovém světě musí být neustále ve střehu a musí přistoupit na to, že se svět kvůli technologiím rapidně mění.

Znamená to, že právníci musí pečlivě sledovat, jaké oblasti jim nově vynesou tržby, na to musí vyhradit dostatek peněz a dalších zdrojů, aby se v dané oblasti co nejvíce zdokonalili.

Klíčové je rozpoznat, jak schopný má právní kancelář svůj tým. García doporučuje si podřízené obodovat podle toho, jak ochotní jsou podstupovat změny. Dalším důležitým aspektem je správný výběr technologických platforem.

"Spousta systémů pro právníky řeší jen dílčí problémy. Zkuste vybírat ty, které jsou co nejvíce univerzální a které vám mohou pomoci co nejvíce," radí španělská inovátorka. Dodává, že jak právníci, tak firemní "ajťáci" musí být v pořízení nového systému ve shodě, aby v kanceláři nepanovala tenze.

Poslední z důležitých aspektů je práci kanceláře přizpůsobit požadavkům nových technologií. García radí za pomoci inovací automatizovat ty procesy, které práci kanceláře co nejvíce zrychlí a odstraní nudné a opakovatelné úkony.

Přednáška Maríe Garcíi skončila, členka vedení European Legaltech Association ale na pódiu zůstává. Nyní bude moderovat debatu, jíž se zúčastní James Thomas z KPMG, Ben Hunt z advokátní kanceláře DLA Piper a Martin Šolc z kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Martin Šolc zmiňuje, že modernizaci českých právních kanceláří donedávna brzdilo to, že softwary pro právníky neuměly pracovat s češtinou. "Nyní je situace jiná. Proto v naší advokátní kanceláři začínáme pracovat se systémem pro analýzu právních dokumentů," říká. 

Šolc pokračuje zmínkou problémů, kterým jeho kancelář při zavádění automatických systémů musela čelit. "Objednali jsme si jeden produkt od velké české softwarové firmy. Fungoval velmi dobře. Problém ale přišel s tím, že celý tým, který tento systém rozvíjel, odešel do jiné společnosti, takže jsme ztratili technickou podporu pro případy, kdy se se systémem něco stalo," uvádí Šolc.

Po panelové debatě je čas na přednášku šéfky tuzemského zastoupení švédsko-švýcarského technologického gigantu ABB. Tanja Vainiová mluví o tom, jak zavádět inovace, držet krok s konkurencí a nevyhořet při tom. 

Podle Vainiové digitální inovace prostupují všemi obory bez rozdílu. "Každé dva roky se výkon výpočetní síly zdvojnásobí. Technologie se proměňují rychleji než rychlé organizace. To po nás vyžaduje, abychom se ve své schopnosti přizpůsobit se změnám zlepšili," říká šéfka ABB, firmy, která na český trh dodává roboty a další strojní zařízení.

Vainio připomíná práci Tomáše Bati. "Kdysi poslal dva obchodní zástupce do Afriky. Jeden se vrátil a řekl: žádný trh tam není, lidi tam chodí bosí. No a druhý se vrátil zcela nadšený a řekl, že je to skvělý trh, na kterém může Baťova obuvní továrna uspět právě proto, že tam lidem boty chybí. Tak se liší správný přístup k inovacím od uvažování podle zažitých vzorců," říká manažerka.

Konference ILSF pokračuje přednáškou Ondřeje Materny z brněnské společnosti Legito. Maternova firma se soustřeďuje na automatizaci právních dokumentů a v tomto oboru se za pět let své existence propracovala mezi světovou špičku. Legito svůj systém dodává už více než 100 tisícům uživatelů z 36 zemí světa a pracuje i pro korporace z žebříčku Fortune 500. Materna mluví o trendech v automatizaci dokumentů, které právníky zbavují práce na nudných a často opakovaných úkonech.

Jitka Piňosova, in house lawyer and member of the Board Unie podnikovych pravniku (Czech Company Lawyers Association), started with @rnemec72, Ondřej Materna, Jitka Chizzola, #ILSF2019 in Prague. pic.twitter.com/pBD0KHJw95

— Marie Brejchova (@BrejchovaMarie) May 31, 2019

"Díky pokročilé automatizaci dokumentů jsme schopni urychlit vytváření smluv až o 1000 procent," říká Materna. Dodává, že automatizace neznaená nahrazení právníků. "Řeší za ně jen úkoly, kterými pak sami nemusí ztrácet čas," uvádí podnikatel a právník. Dodává, že právníci budou i nadále nezbytní už jen proto, že se zákony neustále mění a někdo musí automatizované systémy novým pravidlům učit. Podle Materny automatizace v právu nebere lidem práci, naopak může nová místa vytvářet, a to především pro lidi, kteří se zaměří na kombinaci práva a IT.

Materna zmiňuje, že právníci už nemusí manuálně vyhledávat třeba údaje o firmách v obchodních rejstřících. "Už 150 jurisdikcí umožňuje, aby se k takovým databázím připojily automatizované systémy samy," říká. Podobné datové integrace je možné provádět s klienty a kolegy. "S klientem komunikujete sami, návrh jeho smlouvy už ale může vytvořit robot. Tím klientům i sobě šetříte čas," uvádí Materna.

Ondřeje Maternu střídá Andrés Felipe Laserna z Kolumbie. Bude mluvit o technologických inovacích, které se v praxi advokátních kanceláří uplatňují v Jižní Americe

"Jeden výzkum říká, že právníci v Americe patří mezi nejméně důvěryhodné skupiny pracovníků," říká Laserna. Jedním z důvodů podle něj může být, že práce právníků bývá drahá. "V Kolumbii panuje velká ekonomická nerovnost. Spousta lidí kvůli tomu přístup k právním službám nemá. To ale mohou změnit právě technologické inovace, které náklady snižují," uvádí kolumbijský advokát.

Jeho kancelář využívá český automatický systém na tvorbu smluv Legito i další softwarové produkty. "Sami vytváříme třeba systém Aliatto, který lidi učí základům práva za pomoci e-learningu či videí," zmiňuje Laserna.

Na pódium přichází Petra Arends-Paltzer, bankéřka a právnička, která právní inovace propraguje v domovském Švýcarsku. Bude moderovat debatu o automatizaci právních dokumentů, které se zúčastní právnička Min Chan z USA, Andrea Daňhleová z Fincentrum Reality a Lewis Bretts z britské společnosti SYKE.

"Pořízení systému pro automatizovanou práci s dokumenty mě zbavilo nudných úkolů a dalo mi více času na kreativní práci s klienty," říká Chanová, která působí v New Yorku. Daňhelová, která vede právní oddělení v realitním Fincentru, uvádí, že automatizované systémy společnost pořídila, aby sama ušetřila náklady na vytváření nových kupních smluv na domy a byty a sepisování dalších právních dokumentů. Česká právnička dodává, že pořízení takových technologií její společnosti pomáhá v boji s konkurencí.

Arends-Paltzerová zmiňuje problém s tím, když dva týmy používají různé systémy pro automatizaci, které si samy nerozumějí. "To se může stávat třeba právnímu týmu z korporace, který spolupracuje s externí advokátní kanceláří," uvádí Švýcarka. Bretts, bývalý právník a nyní technologický konzultant, připouští, že takové problémy se stávají. "Trh se systémy pro právníky zatím teprve vzniká, technologie na něm se velmi liší, i když řeší podobné problémy. Vždycky ale máte před sebou digitální otisk dokumentu, v kterém se po čase dá vyznat," uvádí Bretts. Podle Chanové vyžaduje pro právníka neznalého IT nějaký čas, než se s automatizovaným systémem seznámí. "Pak to ale stojí za to," dodává.

Po debatě následuje prenetace Rumunky Siminy Mutové, která pracuje pro Globální centrum excelence ve společnosti Deloitte. Mutová řídí přeshraniční inovativní projekty ve zmíněném konzultantském gigantu.

Mut mluví o tom, jak v právních odděleních korporací zavádět inovace. Postup zavádění novinek shrnuje do tří slov: experimentování, komunikace a spolupráce. Nové technologie se musí nejprve ozkoušet v pilotním provozu, následně je třeba vzájemnou komunikací probrat možné problémy v jejich rozjíždění, to vše přitom vytvářet za pomoci technologických expertů. "Dál se dostaneme jen tím, že budeme sdílet svou hloupost a selhání," říká Mut. Dodává, že právníci by se neměli bát přiznat si, že technologiím nerozumí a poradili se v jejich ovládání s odborníky.

Prostor na pódiu přebírá Britka Lauren Riley, tvůrkyně mobilní aplikace The Link App. Ta klientům právníků šifrovaně posílá nové zprávy o jejich případech. Rileyová tvrdí, že takový nástroj může vylepšit reputaci právních kanceláří právě díky modernizaci komunkace s klienty.

Někteří klienti britských právníků se nebojí zasílat důvěrná osobní data e-mailem, čemuž se právníci znalý třeba unijního nařízení GDPR brání. "Některé společnosti třeba pro komunikaci využívají aplikaci WhatsApp, která je šifrovaná a tedy zabezpečená. Jenže když jim klient pošle nějaký dokument, musí zaměstnávat člověka, který ho z obrazovky mobilu oskenuje a vloží zase do jiného systému v počítači. Tohle všechno naše aplikace řeší a přitom vám ušetří náklady za práci lidí, kteří musí dělat nudnou kancelářskou práci," říká Rileyová. Její The Link App byla označena za jeden z pěti nejzajímavějších britských start-upů současnosti.

Mluví Pavel Krkoška, zakladatel české společnosti SimgleCase. ta se zaměřuje na automatizaci dokumentů i vytváření systémů, které řeší další služby pro právníky, jako je fakturace či řídí bezpečnou emailovou komunikaci.

Slovo má partner české advokátní kanceláře PRK Robert Němec. Představuje nový projekt jménem Vzorné právo. Na stejnojmenném webu je možné za úplatu stahovat vzory smluv z oborů zaměstnávání, podnikání či ochrany osobních údajů. Systém dokáže smlouvy klientům vytvářet zcela na míru.

Další část konference je věnována tématu byznysových vizí. Jako první vystoupí Lesley Wanová z britské FBN Bank. Tématem její prezentace je využívání potenciálu vnitropodnikových právníků.

"Velké korporace vyžadují, aby jejich prádní oddělení fungovala šetrně a efektivně, což je pro samotné podnikové právníky velká výzva," říká Lesley Wanová z britské FBN Bank. Právníci podle ní mohou využívat chatboty, kteří jim radí, systémy pro automatizované vytváření smluv nebo platformu DocuSign, která zabezpečuje elektronické podpisy.

Wanová říká, že právníci v korporacích by měli mít v mysli, že se nemohou soustředit jen na to, jak své firmě vydělat co nejvíce peněz. "Musí pracovat podobně jako charity. Ty se soustřeďují na potřeby každého potřebného člověka," uvádí bankovní právnička. Dodává, že takový přístup oceňují i mladí lidé, kteří dávají přednost právě takovým značkám, které jim připadají smysluplné a mají za sebou silný příběh.

Wanovou střídá její krajan Jonathan Patterson ze společnosti DWF Ventures. Jeho společnost pomáhá ostatním firmám zavádět technologické inovace a právě o tom bude Patterson mluvit.

DWF je britská právnická kancelář, která působí po celém světě. Už před sedmi lety společnost vsadila na technologické inovace a založila oddělení Ventures, které vede Jonathan Patterson. "Snažíme se nacházet inovace a pak je nasazovat jak sami u sebe, tak u našich klientů," vysvětluje britský manažer.

Jeho firma klientům radí, aby na úvod provedly základní vylepšení svých služeb a v další fázi se pouštěli do odvážnějších inovací, které mohou zcela proměnit jejich byznysové modely.

K tomu, aby samo DWF mohlo rozvíjet inovace, založilo uvnitř firmy neformální startupový inkubátor, v němž mohou sami zaměstnanci navrhovat používání nových služeb či technologií.

Patersson zmiňuje několik základních mot, kterých se jeho společnost drží:

Udělejte krok vpřed, pusťte se do změn.
Vyzbrojte se optimismem a nadšením.
Popřete konvence, nejeďte v zajetých kolejích.
Nové kroky si pořádně promyšlete!
Chybujte rychle, u selhání se dlouho nezastavujte.
Proměňte od základu svůj byznys a pokračujte v pokroku.

Přednášku s tímto názvem právě začíná maďarská právnička Orsolya Görgényi zastupující European Legal Tech Association.

Görgényi mluví o tom, že současná doba vyžaduje neustálé přizpůsobování se novinkám. Platí i pro právníky, kteří si musí osvojovat technologické inovace i porozumění světu, který se kvůli technologiím rychle proměňuje. "Celoživotní vzdělávání je pro právníky budoucnosti nezbytné. Doporučuji vám, abyste alespoň pět hodin týdně věnovali právě učení se novým věcem," radí Görgényi.

Görgényi svým kolegům radí, aby byli kreativní a nahlíželi na věci novýma očima. Argumentuje zajímavým příběhem.

"V roce 1912 probíhala v USA prezidentská kampaň Theodora Roosevelta. Jeho volební tým nechal natisknout 3 miliony kopií plamfletu s jeho fotografií. Jen noc před jejich distribucí si ale uvědomili, že nepožádali o autorská práva na zveřejnění fotografickou společnost, která Rooseveltovy portréty pořídila. Za každý zveřejněný snímek jim hrozila pokuta jednoho dolaru, dohromady tři miliony. No a co udělali?" vypráví řečnice. "Člena volebního týmu napadlo problém otočit ve výhodu. Telegrafoval fotografické firmě, že se budou její snímky ve velkém distribuovat a že jí to zajistí ohromnou reklamu. Dotázal se přitom, kolik společnost Rooseveltovu týmu zaplatí za takovou reklamu. Obratem přitom nedostal zprávu o hrozbě žaloby za porušení autorských práv, ale příslib úhrady 250 dolarů za dobrou reklamu," dodává právnička.

Görgényi na pódiu pokračuje moderováním panelové debaty. Té se účastní právník tuzemské pobočky Coca-Coly Jan Kubíček, Richard Singer ze společnosti Dentons a Wiebe de Vries z Mezinárodní asociace mladých právníků (AIJA).

"I mladí právníci se ze všeho nejvíc bojí změny," říká de Vries z AIJA. Podle Čecha Singera, který pracuje jako evropský manažer pro mezinárodní advokátní kancelář Dentons, je klíčové v mezinárodních právnických týmech vytipovat takové lidi, kteří jsou ochotní se pouštět do inovací a ty dále podporovat.

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, on-line reportáž z konference ILSF končí. O akci se dále dočtete v Hospodářských novinách a magazínu Právní rádce.