Česká ekonomika zpomalí víc, než se čekalo, odhaduje prognóza Evropské komise. Růst HDP klesne na 2,6 procenta, inflace zrychlí

Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,6 procenta z loňských 2,9 procenta. Ve svém jarním hospodářském výhledu to v úterý předpověděla Evropská komise (EK). V únorové prognóze ještě předpokládala, že hospodářský růst si udrží loňské tempo. Odhad růstu české ekonomiky na příští rok komise snížila na 2,4 procenta z dříve předpokládaných 2,7 procenta.

Motorem růstu ekonomiky podle komise pravděpodobně v letošním i příštím roce zůstane domácí poptávka, kterou podporuje růst mezd. Investice by také měly pokračovat v růstu, ale pomalejším tempem než v loňském roce.

Komise také předpokládá, že import se nadále bude zvyšovat rychleji než export. Obchodní bilance se tak zřejmě bude zhoršovat a zahraniční obchod bude v letošním i příštím roce brzdit hospodářský růst. Konkurenceschopnost českého exportu podle komise možná začaly podkopávat rychle rostoucí mzdy.

Komise předpověděla, že rychlý růst mezd bude v letošním i příštím roce pokračovat v důsledku přetrvávajícího nedostatku pracovních sil. Očekává také, že růst zaměstnanosti v České republice bude v letošním i příštím roce zpomalovat. Míra nezaměstnanosti podle komise letos zůstane na 2,2 procenta a příští rok vystoupá na 2,3 procenta.

Komise předpokládá, že míra inflace v Česku v letošním roce zrychlí na 2,4 procenta z loňských dvou procent. Příští rok by se inflace měla podle komise vrátit na dvouprocentní úroveň.

Poměr vládního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) podle prognózy komise letos klesne na 31,7 procenta z loňských 32,7 procenta. V příštím roce očekává další pokles, a to na 31,1 procenta.

Evropská komise mírně snížila i odhad eurozóny a celé Evropské unie. V EU by se měl hrubý domácí produkt (HDP) podle nové prognózy zvýšit o 1,4 procenta a v eurozóně o 1,2 procenta. Oba odhady jsou tak o 0,1 procentního bodu nižší než v únorové prognóze komise.

Hospodářský růst by měl navíc výrazně zpomalit ve srovnání s loňskem, kdy se HDP v unii zvýšil o dvě procenta a v zemích eurozóny o 1,9 procenta. Na hospodářské vyhlídky Evropy má podle komise negativní vliv zpomalování růstu světové ekonomiky. Na příští rok ale komise předpokládá zrychlení hospodářského růstu v EU na 1,6 procenta a v eurozóně na 1,5 procenta.

"Evropská ekonomika prokazuje odolnost vůči méně příznivému vnějšímu prostředí," uvedl místopředseda komise Valdis Dombrovskis. "Hospodářský růst by měl pokračovat ve všech členských státech EU a v příštím roce zrychlit za podpory silné domácí poptávky, stabilního růstu zaměstnanosti a nízkých finančních nákladů," dodal.

Dombrovskis ale zároveň poukázal na přetrvávající rizika, včetně možné eskalace sporů v mezinárodním obchodě a útlumu v rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Číně. Mezi rizika v Evropě řadí komise například hrozbu odchodu Británie z EU bez dohody či nebezpečí vzestupu politické nejistoty.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně by podle komise letos měla klesnout na 7,7 procenta a v příštím roce na 7,3 procenta. Inflace v eurozóně by letos i příští rok měla činit 1,4 procenta.

Komise rovněž předpokládá, že poměr vládního dluhu k HDP se bude v letošním a příštím roce ve většině členských zemí EU snižovat. V celé EU by měl tento podíl klesnout z loňských 81,5 procenta na 80,2 procenta v letošním a na 78,8 procenta v příštím roce.

Srovnání dosavadních odhadů hospodářského růstu ČR podle institucí: