Uplynulých pět suchých let se výrazně podepsalo na zemědělství a lesnictví. Zemědělcům stát od roku 2015 vyplatil miliardy na kompenzaci za škody způsobené suchem. Po něčem podobném stále hlasitěji volají též majitelé lesů, které prudce zasáhla kůrovcová kalamita. I jim ministerstvo zemědělství slíbilo letos vyhovět.

Přírodovědec Jakub Hruška na rizika klimatické změny upozorňuje už od roku 2006, kdy spolu s kolegy z řad vědců vyzýval, aby stát a lesníci změnili svůj přístup k lesnímu hospodářství. Od té doby se však podle něj nic nezměnilo. Do značné míry si tak podle Hrušky za současné problémy mohou zemědělci a lesníci sami.

Přestože je trend globálního oteplování mezi vědci všeobecně přijímaným faktem, s takto rychlým průběhem předpovědi nepočítaly. Hruška proto odhaduje, že je současné sucho spíše důsledkem klimatického výkyvu.

"Klidně se může stát, že v létě začne pršet jako blázen, dostaneme se do té druhé oscilace a příští rok může být po kůrovci. Ale je zase extrémně pravděpodobné, že za pár let stejná gradace vzplane znova," říká v rozhovoru pro HN Jakub Hruška, který se životnímu prostředí věnuje i v rámci strany TOP 09, za niž letos kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu.

Před 13 lety jste spolu s dalšími vědci vyzývali lesníky ke změně přístupu k lesům kvůli klimatickým změnám. Můžete shrnout, na co jste upozorňovali?

Vyzývali jsme k tomu, k čemu vyzýváme dodnes. Když to shrnu úplně jednoduše, tak aby se nepěstovaly monokultury, které s sebou nesou velká rizika.

To, že monokulturní hospodaření, vyvinuté na začátku 19. století, léta fungovalo, byla tak trochu náhoda. Oni tedy lesníci vždycky měli potíže s kalamitami, s větrem a vším možným. Monokulturní a stejnověké lesy jsou náchylné k různým výkyvům. A ty přicházely průběžně. Koncem 20. let minulého století byla ve střední Evropě obrovská mnišková kalamita (bekyně mniška – pozn. red.). V 50. letech zase byla poměrně velká kůrovcová kalamita. Ale lesy těžily z toho, že předtím byly stabilnější. Potenciál půdy byl dobrý.

Ale tím, že se tam dlouho pěstují monokultury, potenciál vyčerpáte. Vyčerpáte půdu, zásoby živin, složení fauny, začnou tam růst jiné kytky, změní se vlastnosti humusu a časem se to projeví.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.