Cesta političky Věry Jourové do Bruselu začala patrně někdy okolo roku 2006. V tomto pro ni osobně krizovém období byla tehdejší náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj (v té době za ČSSD) obviněna z braní úplatků v kauze Budišov.

Ta vešla ve známost zatčením čtyř sociálních demokratů včetně Jourové. Oprava zámku v Budišově měla s jejich pomocí být nadhodnocena tak, aby si podnikatelé a s nimi spojení politici mohli mezi sebe rozdělit třicet milionů korun.

Jourová strávila zhruba měsíc ve vazební věznici na Ruzyni, kde se dokonce podle svých slov neúspěšně pokusila o sebevraždu udušením. Korupci se nakonec nepodařilo prokázat, přesto trestní stíhání trvalo až do roku 2008. Soud následně přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu za způsobenou újmu.

Dnešní eurokomisařka kandidovala v roce 2010 do Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL. Do sněmovny se ale dostala až v roce 2013 za Babišovo hnutí ANO 2011. Za něj v lednu 2014 převzala post ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky. Už v říjnu téhož roku ale podala demisi s vyhlídkou na post eurokomisařky.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se