Policie eviduje 16 osob s vazbou na Českou republiku, které podezírá z toho, že se jedná o takzvané zahraniční bojovníky. Čtyři jsou českými občany, další osoby měly jinou formu pobytu nebo v Česku například měly příbuzné. Vyplývá to ze zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti v roce 2018, kterou zpracoval odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.

Pět osob bylo obviněno, z toho jedna je ve vazbě a čtyři jsou na útěku. "Jedna osoba se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. U třech osob se předpokládá, že zahynuly," píše se ve zprávě.

Šíření rasové nenávisti dominuje SPD

V šíření projevů rasové, etnické a náboženské nenávisti hrálo loni v České republice hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Ve zprávě o projevech extremismu za rok 2018 to uvedlo ministerstvo vnitra. Podle dokumentu zastínila SPD tradiční pravicové extremisty, jejichž význam naopak postupně upadal. Okamura ČTK řekl, že zprávu považuje za nesmysl a politicky motivovanou s ohledem na to, že vnitro vede ČSSD.

Sněmovní hnutí SPD je podle zprávy nejvlivnějším aktérem v šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti. "Někteří jeho členové byli velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům," uvádí zpráva. SPD podle ní záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace nebudou podrobovat kritické reflexi.

Okamura tvrzení vnitra odmítá, ministr Jan Hamáček (ČSSD) podle něj využívá resort k politickému boji. "Využívá ho k plácání nesmyslů a výmyslů, aby před volbami do Evropského parlamentu poškodil politickou konkurenci nepodloženými nesmysly. U SPD je zcela jasné, že nic takového nedělá," řekl Okamura. SPD podle něj pouze říká názory v souladu se svým programem.

U Okamury a dalších členů hnutí bylo možné zaznamenat i protiromské projevy, dodává vnitro. "Policisté v průběhu roku prověřovali a odložili trestní oznámení na poslance Okamuru, Radka Rozvorala a Miloslava Roznera," uvádí zpráva. V případě Roznera a jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku sněmovna v březnu rozhodla, že poslance ke stíhání nevydá.

Policisté loni řešili 11 trestních oznámení souvisejících s obsahem konspiračních webů. Nejčastěji kvůli podezření na šíření poplašené zprávy, hanobení národa, rasy či jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti proti skupině obyvatel. Mediální projekty cíleně šířící konspirační teorie a dezinformace se podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu v minulém roce, kterou má ČTK k dispozici, významně podílely na šíření rasistických a xenofobních myšlenek.

"Tato média podkopávají demokratické principy a oslabují sociální soudržnost v České republice," uvedli autoři zprávy s tím, že některé weby mají komerční charakter, další ale vytvářejí vlastní konspirační teorie či dezinformace. Některá média se stala tiskovým orgánem extremistů a populistických subjektů. "Přejímají jejich nenávistné myšlenky, tyto multiplikují a snaží se z nich vytvořit legitimní politické téma," uvádí zpráva s tím, že příkladem může být spolupráce webu Aeronet a předsedy strany Národní demokracie Adama B. Bartoše.

Znalci extremismu ve zprávě konstatují, že ve virtuálním prostoru sdílí produkty těchto webů řada skupin. U lidí bez kritického uvažování dokážou takto šířené dezinformace vytvářet pocity paniky, strachu či ohrožení, což dokumentuje trestní řízení s Jaromírem Baldou, uvádí zpráva. Odkazuje na seniora, který si má po úterním pravomocném rozsudku pražského vrchního soudu odpykat čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým trestným činem. Jedenasedmdesátiletý muž předloni pokácel dva stromy na železnici a způsobil tím dvě nehody vlaků, při nichž se jen shodou náhod nikdo nezranil. Sympatizant hnutí SPD chtěl své skutky svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrace.

Z dlouhodobé obsahové analýzy konspiračních webů podle analytiků vyplývá, že tato média často nesledují jednotnou informační linii, ale pouze vyvolávají informační chaos. "Výsledkem je vymýcení racionální diskuse prostřednictvím argumentů a její nahrazení emotivními konspiračními polemikami," uvedli.

Při uprchlické krizi podle zprávy vzniklo několik uskupení, která spojovala různorodé osobnosti nastolující často nesourodá témata. "Jedinými spojovacími prvky byly odpor k imigrantům či muslimům a kritika údajně upadající západní civilizace," stojí v dokumentu. Význam těchto subjektů podle vnitra s vyčerpáním tématu migrace v roce 2018 upadal, navíc se v nich vyskytly osobní animozity.

Pravicové extremistické skupiny se podle zprávy loni soustředily na neustálé opakování nenávistných klišé, která doplňovaly kritikou Evropské unie, NATO či liberální demokracie. "Hlavní subjekty, Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie, nepředstavují přímé ohrožení demokracie. Absence konkrétního politického programu a jakýchkoli odborníků na škále tvořivé lidské činnosti vedla k totálnímu propadu obou stran v říjnových komunálních volbách," uvádí zpráva. Riziko vidí v excesech jednotlivců.

Stagnaci podle zprávy zažily i domobranecké skupiny, které nepředstavují riziko pro demokracii.