V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova je v Česku 54 tisíc domácností. Žije v nich 83 tisíc lidí, z nich 20 500 dětí. Polovina všech rodin i samotných lidí ve vážné bytové nouzi je ve 14 městech. Ukázala to nová analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos za rok 2018. Autoři výsledky představili v úterý na tiskové konferenci. Podle zjištění problém s bytovou nouzí naopak téměř nemá víc než polovina území republiky.

Analýza vychází z údajů o vyplácených dávkách, od organizací na pomoc potřebným, od několika desítek radnic a ze sčítání domácností bez domova v Brně a Liberci. Ve vážné bytové nouzi jsou lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých.

Bez střechy nad hlavou bylo loni asi 16 600 domácností, tedy kolem 30 procent. Na ubytovnách jich žilo na 17 900, což je asi třetina. V azylových domech jich pobývalo kolem 3200. V jiném nevyhovujícím bydlení, jímž jsou třeba neschválené ubytovny, bylo asi 1700 domácností. U příbuzných a známých jich dočasně zůstávalo 4100. V domovech pro postižené, ústavech a léčebnách jich bylo pak na 5600.

V ubytovnách žilo i 2300 rodin s dětmi, tedy téměř čtvrtina z těch ve vážné bytové nouzi. Dvě pětiny rodin měly nevyhovující bydlení, byly jich asi 4000. Přes dvě pětiny bydlely dočasně u příbuzných či známých, a to 2100 rodin s dětmi. Mezi roky 2015 a 2018 v ubytovnách o 70 procent vzrostl počet domácností, v nichž žili senioři.

V Česku je 206 obcí s rozšířenou působností, tedy měst a městských obvodů. Polovina lidí v bytové nouzi žila ve 14 městech. "Pokud se zaměříme na řešení bytové nouze v těchto obcích, zásadně to ovlivní celorepubliková čísla," uvedli autoři.

Sledovali také to, jak je na tom s byty 24 měst s největší bytovou nouzí. Třetina z nich vlastní méně než deset bytů na tisíc obyvatel. V letech 2016 a 2017 se ve sledovaných městech uvolnilo 7113 bytů, sociálních bytů radnice přidělily 1023. Víc než 500 uvolněných bytů bylo v Ostravě, Brně, Havířově a Praze. Města měla v majetku 2400 bytů před rekonstrukcí, u 900 z nich stačily menší opravy do 100 tisíc korun.

Experti se zaměřili také na to, zda města přidělovala byty rodinám z ubytoven a azylových domů. Zjistili, že v některých místech by dosavadním tempem mohlo přestěhování všech domácností do obecního bydlení trvat až půl století. Výsledky ukázaly, že města často nemají přehled o tom, kolik rodin v bytové nouzi v nich vlastně žije.

Podle analýzy se do bytové nouze každý rok dostává 11 700 domácností. Některé z nich do ní spadnou poprvé, jiné opakovaně. Autoři podotýkají, že ne všichni ale potřebují sociální byt. Řadě lidí by stačila podpora, a to třeba poradenství, příspěvek na kauci při pronájmu či poskytnutí garance pronajímatelům.

Úřady práce mohou už nyní lidem v tísni poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci právě na kauci. Podle analýzy se pravidla vyplácení po republice ale výrazně liší. Zatímco v některých místech tuto podporu na získání pronájmu dostane 90 procent žadatelů, jinde čtvrtina. Doplatek na bydlení v ubytovnách dostávají asi tři pětiny rodin a dvě pětiny bezdětných domácností.

Podle platformy se Česko neobejde bez zákona, který by stanovil povinnosti obcí, úlohu úřadů a financování pomoci i prevence. "Není představitelné, že si nejvíce zasažená města poradí s bytovou nouzí bez nástrojů, které může přinést jedině zákon," uvedli autoři.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist