Oslavy 20. výročí vstupu do NATO. Podkopávání demokracie v členských zemích pomáhá nepřátelům, varovala Albrightová

Nová bojová vozidla pěchoty, jejichž nákup připravuje české ministerstvo obrany, dojela - byť symbolicky - i na úterní oslavu 20. výročí vstupu Česka, Maďarska a Polska do NATO na Pražském hradě. Jeden z uchazečů o zakázku, americký General Dynamics, byl sponzorem konference a o nákupu za 53 miliard korun hovořil v úvodním projevu i ministr obrany Lubomír Metnar.

Nejdůležitějším tématem konference je nicméně budoucnost demokracie a soudržnost severoatlantického spojenectví.

Konferenci zahájila projevem bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která několikrát zdůraznila, že Severoatlantická aliance je spojenectvím demokracií. A že v dnešní době i některé členské země aliance prožívají právě krizi demokracie, o niž je třeba o to intenzivněji pečovat.

"Mír a demokracie jsou cestou k prosperitě," řekla Albrightová. "Když se nyní objevují síly, které nás spíš rozdělují, je NATO potřeba více než kdy jindy." 

Albrightová vzpomínala, jak s prezidenty Billem Clintonem a Václavem Havlem připravovala rozšíření aliance o středoevropské země.

A kritizovala obrat některých zemí k nacionalismu a politiky, kteří "víc hledají rozdělení ve společnosti, než aby spojovali". Prezident Miloš Zeman v tu chvíli v sále přítomen nebyl, dorazil až s dalšími hlavami visegrádských států do Španělského sálu Pražského hradu před polednem.

Po Albrightové hovořili český vicepremiér a ministra vnitra Jan Hamáček, ministr obrany Lubomír Metnar a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Všichni jednoznačně podpořili české členství v NATO, připomněli českou cestu do aliance i oběti českých vojáků v Afghánistánu.

"Naše země nikdy neměla tak silné bezpečnostní garance, jako když jsme v NATO. Česko je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě," zdůraznil Hamáček, který několikrát zopakoval, že Česko není jen pasivním příjemcem bezpečnosti.

Metnar hned v úvodu svého vystoupení zmínil připravované vojenské nákupy, především největší tendr v historii Česka na nákup nových bojových vozidel pěchoty.

"Chceme dotáhnout tuto akvizici tak, abychom do konce roku 2025 měli plnohodnotnou těžkou brigádu, jak jsme se v alianci zavázali," řekl Metnar.

Ministr zahraničí Petříček zdůraznil, že vstup do aliance zásadně přispěl vedle bezpečnostního i k hodnotovému ukotvení České republiky. A uvedl, že NATO by mělo mít otevřené dveře i pro vstup Ukrajiny a Gruzie.

Prezident Zeman na konferenci jako jediná z přítomných hlav států nehovořil o potřebě kolektivní bezpečnosti a demokracie a sdílení hodnot.

Svůj krátký projev věnoval jen a výlučně boji proti terorismu a hlavně operaci v Afghánistánu a kritizoval jednání, která s afghánským hnutím Tálibán vedou Spojené státy v Kataru.

Ostatní prezidenti - slovenský Andrej Kiska, polský Andrzej Duda a maďarský János Áder - ve svých vystoupeních opakovaně zdůrazňovali potřebu společné obrany svobody nebo historicky ojedinělé bezpečí, které aliance svým členům zajišťuje.

Podobně, s důrazem na společné hodnoty a společnou bezpečnost, před prezidenty hovořili o alianci i přední čeští politici. "Je naším existenčním zájmem být členy tohoto spolku," řekl o českém členství premiér Andrej Babiš, který jediný posléze následoval téma prezidenta Zemana a kritizoval alianci za to, že se málo angažuje v boji proti terorismu.

"Znovu po osmnácti letech opakuji, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje," řekl Zeman a později v diskusi nepřímo kritizoval připravovanou modernizaci českých pozemních jednotek. Podle něj by bylo potřeba nakoupit především ozbrojené drony, které se dle jeho názoru osvědčily v boji proti teroristům, a ne řešit modernizaci obrněných jednotek. "Rozšíření tankových divizí připomíná obnovu jezdectva," řekl po vlastním bonmotu o tom, že generálové se připravují na minulou válku.

O potřebě modernizovat armádu hovořil podrobněji například polský prezident Duda a zmínil některé polské investice. Polsko je jediná země z visegrádské čtyřky, která plní podmínku Severoatlantické aliance dávat dvě procenta HDP na obranu. Mnohem důrazněji ovšem Duda hovořil o tom, že pro Poláky by bylo nejdůležitější jako záruka bezpečnosti mít na svém území trvale umístěné americké vojáky. "Přítomnost americké armády v Polsku je zásadním garantem naší bezpečnosti," řekl Duda.

Slovenský prezident Kiska, jehož země si letos připomíná patnácté výročí vstupu do NATO, zdůraznil zase nebezpeční hybridních hrozeb a informační války.

Maďarský prezident Áder zase hovořil o nové historické situaci, neboť Maďaři poprvé v historii nejsou na zajištění své bezpečnosti sami. "To, co je v alianci opravdu důležité, je jednota," řekl Áder.

I v diskusi, která následovala po projevech čtyř prezidentů, bylo jednoznačně vidět, že zatímco Zeman dává důraz jen a čistě na boj proti terorismu, ostatní vnímají změněnou geopolitickou situaci v Evropě i ve světě a důležitá je pro ně hrozba z Ruska. "Nové výzvy, které před aliancí stojí, mají svůj původ v ruské asertivitě, v Africe, na Blízkém východě nebo v rozšiřování zbraní hromadného ničení," shrnula budoucí témata aliance zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová.

Součástí úterní konference na Pražském hradě, kterou organizuje sdružení Jagello 2000, je i panel o ekonomických a sociálních dopadech členství v alianci nebo diskuse o budoucnosti aliance.

Zeman kritizoval Trumpovu administrativu: S teroristy z Tálibánu se nevyjednává

Členství v NATO je v existenčním zájmu Česka, sami se neubráníme, řekl Babiš