Česko má po Německu, Nizozemsku a Slovinsku čtvrtou nejstabilnější ekonomiku v EU. Vyplývá to z letošního výzkumu Allianz Euro Monitor, který každoročně hodnotí stabilitu a zdraví ekonomik eurozóny a dalších zemí EU na základě dvaceti ukazatelů ve čtyřech hlavních oblastech, jimiž jsou rozpočtová udržitelnost, konkurenceschopnost, zaměstnanost a produktivita a zahraniční dluh. Loni byla ČR v žebříčku na prvním místě.
Celkové hodnocení EU pro rok 2018 stanovila Allianz na 6,8 bodu na stupnici od jedničky do deseti. Jde o solidní výsledek, naposledy překonaný v roce 2001. Česko získalo 7,8 bodu, vedoucí Německo osm bodů. Slovensko je se 7,1 bodu na dvanáctém místě. Na posledních místech skončily Velká Británie s 5,8 bodu a Francie s Itálií (5,5 bodu).
"ČR pokračuje ve stabilním a velice silném růstu, v důsledku čehož vykazuje jen nízkou úroveň makroekonomické nerovnováhy," uvedla studie. Její skóre přesto meziročně pokleslo o 0,6 bodu na 7,8.
Tuzemská ekonomika začíná vykazovat známky přehřátí. Růst mezd s sebou přinesl zdražení práce a Česko začíná ztrácet konkurenceschopnost, což mimo jiné stálo i za neuspokojivým výsledkem exportu za rok 2018 ve srovnání s globálními trendy. Naopak nízké zadlužení soukromého i veřejného sektoru a výrazně pozitivní situace na pracovním trhu patří k hlavním faktorům, díky kterým se ČR stále drží v žebříčku vysoko.
"Podíváme-li se na jednotlivé země, důvod pro znepokojení přinášejí čtyři největší ekonomiky eurozóny, ačkoli každá z jiných příčin," komentoval výsledky hlavní ekonom Allianz Michael Heise. Na posledním místě společně skončila Itálie a Francie, kterým se stále nepodařilo plně zotavit z dopadů celosvětové finanční krize a následné dluhové krize v eurozóně. Vrásky dělá ekonomům také Španělsko, jehož aktuální potenciál pro reformy hodnotí špatně.
"Čtvrtou zaostávající ekonomikou, jak ji zhodnotil náš žebříček Euro Monitor, je Německo, navzdory jeho opětovnému prvnímu místu v celkovém pořadí. Tento verdikt je založen na prudkém zhoršení míry potenciálu pro reformy ve srovnání s jeho souputníky," uvedl Heise. V podkategorii zabývající se ekonomickým vývojem spadlo Německo na třinácté místo, a to na základě slabšího růstu exportu v porovnání s globálními trendy a kvůli nízkému růstu produktivity. Představuje to pro něj nejhorší výsledek od zavedení eura a obrovský propad z druhého místa v roce 2014.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist