Když před 18 lety zakládal profesor Michal Pěchouček na ČVUT Centrum umělé inteligence, měl kolem sebe jen hrstku odborníků. Teď ho obklopuje více než sto expertů a číslo bude růst.
Loni začal na škole budovat z půlmiliardového grantu Výzkumné centrum informatiky, kde se rozvíjí devět oblastí napříč univerzitou, včetně umělé inteligence, strojového učení a vnímání, robotiky, bioinformatiky nebo kybernetické bezpečnosti.
"Je pro nás hlavní mantrou ukázat, že jsme schopni zajistit udržitelnost takto velkého centra. Že bude mít za čtyři roky minimálně stejnou velikost a minimálně stejný obrat ze zdrojů, které získáme právě díky své výzkumné excelenci," říká Pěchouček. Praha by podle něj měla vsadit právě na podporu umělé inteligence, jejíž význam ještě poroste.
Jak jsme na tom nyní s umělou inteligencí? Kdy budou stroje chytřejší než lidi?
Dnes je těžké říct, kde se nachází umělá inteligence, protože jen během našeho rozhovoru se posune o kousek dál. Rychlost změny je šílená. Jednak proto, že v oboru pracuje čím dál více kvalifikovaných lidí, jednak proto, že stále sbíráme spoustu zajímavých kvalitních dat. Také se ukazuje, že umělá inteligence má ve společnosti čím dál lepší a smysluplnější místo.
V jaké oblasti umělé inteligence jsme nejdál?
Jsme svědky největších vynálezů v oblasti strojového učení. Schopnost strojů sofistikovaně analyzovat data a generovat z nich závěry je tak skvělá, že můžeme osadit auto kamerami a nechat ho samo řídit po silnici. Pomocí umělé inteligence dokážeme tak rychle zpracovávat data, že je auto schopné porozumět, v jakém je prostředí, jaké jsou kolem něj značky, chodci. Jako na vědce na mě dělá dojem, že je dnes umělá inteligence velmi přesná, velmi rychlá a velmi spolehlivá. A ještě je schopna pracovat na velké škále aplikací.
Lidé vnímají umělou inteligenci přes robotiku, která nás obklopuje…
Ano, dostává se do prostoru prodeje, logistiky, výroby. To ne proto, že by roboti dnes uměli něco, co dřív ne, ale primárně proto, že robotů je čím dál více, a tak jsou čím dál levnější. Jsou tedy přijatelnější pro nahrazování lidské práce.
Co už roboti dokážou? Kam teď pokročili?
Dneska už například lidé nemusí roboty programovat, učí se z kamery. Prostě vezmete robota, postavíte se před něj, ukážete mu rukama, co má dělat, a on se to ze záběru kamery naučí.
Takže je to jednodušší, rychlejší a přesnější, než kdyby přišel programátor a sepisoval komplikovaný program, jako tomu bylo do té doby.
A co přijde jako další krok ve vývoji umělé inteligence a robotiky?
Jsme na prahu spousty zajímavých témat. Lidé si začali uvědomovat, že umělá inteligence bude velkou součástí jejich životů, chtějí ji pochopit, využívat. A také se jí trochu obávají.
Ta obava sama o sobě vytváří nová témata. Jedno z nich je vysvětlitelnost umělé inteligence. To je schopnost komplikovaných algoritmů strojového učení a neuronových sítí vysvětlit závěry, k nimž došly. V minulosti, když byla umělá inteligence založena na logických matematických modelech, dalo se dopočítat, proč například nějaký program identifikoval, že je v daném krevním vzorku určitá nemoc. Dnes to nejde. Vzhledem k přesnosti hlubokých neuronových sítí nejsme schopni porozumět tomu, proč se ta síť rozhodla, jak se rozhodla. To je velký problém, přestože to skvěle funguje. Nevysvětlitelná umělá inteligence bude řídit auta, ale v oblastech, jako je medicína nebo právo, se bude vyžadovat odpovědnost za rozhodnutí. Takže dnes vědci přemýšlejí, jak vytvořit technologie, které budou tak přesné, tak schopné, ale budou mít v sobě schopnost vysvětlovat.
Velkým tématem je také bezpečnost...
Ano, být schopen prokázat, že algoritmus nebude nebezpečný, že se nedá zmanipulovat jeho rozhodování. V počítačové bezpečnosti řada algoritmů umělé inteligence útočí, ale také brání. Dnes je počítačová bezpečnost souboj dvou umělých inteligencí. A schopnost prokázat formálně, že můj obranný algoritmus nikdo nikdy nezmanipuluje, aby fungoval proti mým zájmům, je velké téma.
Kdy nás umělá inteligence převýší a začne s námi manipulovat?
To není otázka kdy, ale jak moc. Protože to se už dneska děje. Jsme manipulováni umělou inteligencí, rozhoduje za nás. Považujeme to za přijatelné, protože máme pocit, že nás zvlášť neohrožuje. Je otázka, budeme-li schopni jako lidstvo rozpoznat, že už je manipulace hodně. Zvykli jsme si, že nás umělá inteligence manipuluje v nákupech. Jsme zvyklí číst novinové články prezentované na různých agregačních serverech, kde za nás algoritmus rozhodne, jaký si máme vytvořit názor – to je krásný příklad manipulace. Ukazuje se, že umělá inteligence umí manipulovat voliče, vytvořit voličskou poptávku.
Takže není otázka, kdy nás budou stroje řídit, ale jak moc, kdy nám to začne vadit a kdy se tomu jako lidstvo vzepřeme.
Co se dočtete dál
- Nahradí novináře stroje?
- Čím může Česko přispět Evropě v závodu umělé inteligence? A můžeme předehnat Čínu?
- Až budeme mít robotizovanou výrobu, co bude s lidmi, kteří v továrnách pracovali?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.