Bývalí příslušníci Státní bezpečnosti nebo komunističtí funkcionáři z období totality nakonec neskončí v utajení. Ministerstvo vnitra ustoupilo od změny v archivní vyhlášce, která by znemožnila volné zveřejňování jejich jmen. Na spornou vyhlášku upozornily v úterý HN.
Ministerstvo v tiskové zprávě tvrdí, že původní verzí vyhlášky o archivnictví nechtělo badatelům přidat zmíněnou povinnost. Úřad se odvolal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017, jenž rozlišuje mezi předložením archiválie k nahlížení a následným zveřejněním zjištěných informací. Podle ministerstva už ze samotného nálezu vyplývá, že všichni žadatelé o archiválie, tedy i novináři nebo historici, si musí vyžádat souhlas osob, jejichž údaje chtějí zveřejnit.
"S ohledem na skutečnost, že nález Ústavního soudu je platný bez ohledu na podobu vyhlášky, rozhodlo se ministerstvo vnitra nakonec jeho závěry v návrhu explicitně nezmiňovat," reagovalo v úterý ministerstvo. Na jednání vlády, která bude vyhlášku schvalovat, by se tak měl dostat návrh bez původně navrhované pasáže. "Není naším cílem jakkoliv komplikovat badatelskou činnost a po dnešním vyjádření ministerstva vnitra pokládám tu situaci za vyřešenou," dodal ministr Jan Hamáček (ČSSD) bez dalších podrobností.
Co se dočtete dál
- Jak zní věta, kterou ministerstvo vnitra navrhlo přidat do badatelských řádů?
- Jak na návrh ministerstva zareagoval Úřad na ochranu osobních údajů?
- Jak na zveřejňování archiválií z doby nesvobody nahlíží evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
