Volby do Evropského parlamentu (EP) se budou na území České republiky konat v pátek 24. května a v sobotu 25. května. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Občané EU volí zástupce do EP jednou za pět let. Volby se v zemích EU budou konat letos mezi 23. a 26. květnem. Podle pravidel z roku 1976 by se volby měly konat mezi 6. a 9. červnem, tento termín ale členské státy považovaly za nevhodný. Navrhly proto změnu.
Europarlament bude mít nově po odchodu Británie z EU 705 křesel místo dosavadních 751. Česko má v dosavadním EP 21 míst.
Volby v roce 2014 doprovázela rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů. Vítězné ANO získalo v roce 2014 v eurovolbách čtyři mandáty, stejně jako ČSSD a TOP 09. KSČM a KDU-ČSL mají po třech mandátech, ODS dva a svobodní jeden.
Státy EU budou před květnovými volbami spolupracovat v boji proti dezinformacím. V úterý se na tom dohodli ministři odpovědní za evropskou problematiku.
"Jednou z priorit rumunského předsednictví je ochrana evropských voleb před vnějšími vlivy," poznamenal před novináři George Ciamba, rumunský ministr odpovědný za evropskou problematiku. Dezinformace se podle něj staly jednou z velkých výzev evropské demokracii. "Aby byla naše odpověď efektivní, je třeba společná snaha členských zemí i občanské společnosti," uvedl.
Problematika se podle něj netýká jen boje s dezinformacemi či snahy o vyšší odolnost evropských společností vůči podobným snahám, jejichž původ byl u různých voleb v minulých letech opakovaně vysledovatelný do Ruska. "Je to také otázka kybernetické bezpečnosti a dalších aspektů," připomněl rumunský ministr.
Evropská komise už v loňském roce unijní státy na problematiku opakovaně upozorňovala. V dubnu předložila internetovým firmám návrh kodexu chování, který by měl pomoci šíření falešných zpráv omezit. Na počátku prosince přišla s poslední sadou návrhů, právě o nich v úterý zástupci členských zemí diskutovali.
Zřízen by měl být například systém včasného varování mezi orgány EU a členskými státy, který usnadní sdílení informací, hodnocení dezinformačních kampaní a vydávání varování týkajících se dezinformací v reálném čase.
Náměstek českého ministra zahraničí Aleš Chmelař v Bruselu novinářům řekl, že v několika měsících, které do eurovoleb zbývají, se unii nepodaří připravit "nějaký nový obrovský a komplexní systém". Využity mají být například zkušenosti pracovní skupiny pro hybridní hrozby u unijní diplomatické služby, označované názvem StratCom. Její možnosti mají být personálně i finančně posíleny, své kapacity mají odpovídajícím způsobem podpořit i samotné členské země.
Podle Chmelaře se nyní v ČR debatuje o tom, který z orgánů státní správy by měl mít v této věci hlavní slovo. "Je to záležitost více resortů," podotkl Chmelař a zmínil možnost existence několika "kontaktních bodů", třeba na ministerstvech vnitra, zahraničí, obrany či při Úřadu vlády.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist