Česko v případě uznání střetu zájmů Andreje Babiše čeká proces vracení peněz a finanční korekce. V exkluzivním rozhovoru pro HN to řekla europoslankyně za CSU a šéfka výboru pro kontrolu rozpočtu v Evropském parlamentu Ingeborg Grassleová. O posunu ve vyšetřování na evropské půdě v sobotu informovaly zahraniční deníky, podle právní služby Evropské komise Babiš i nadále ovládá Agrofert a je tak ve střetu zájmů.
Právní služba Evropské komise podle britského deníku Guardian a francouzského Le Monde na základě podkladů od Transparency International zjistila, že Babiš i nadále ovládá Agrofert, což představuje střet zájmů s jeho rolí předsedy vlády a dříve s rolí ministra financí. Skrze své veřejné funkce je Babiš zodpovědný za vyjednávání a implementaci fondů EU, ze kterých má sám osobní prospěch.
Česko při jednáních o budoucí podobě evropského rozpočtu a dotační politiky prosazuje, aby národní vlády v členských zemí unie měly při rozdělování dotací hlavní slovo. Podle Grassleové hrozí, že by tak byla vyloučena rovná hospodářská soutěž a rovný přístup k dotacím pro malé a střední podniky. "Právě mezi těmi velkými podniky mají jejich vlastníci k těm fondům takříkajíc blízko," řekla HN ještě před zveřejněním postoje právní služby.
Dále uvedla, že vyšetřovatelé se věnují i mnohem starším případům. "Podle mého tak tři až pět let do minulosti. Budou zkoumat smlouvy o grantech. Mám dojem, že se budou snažit zjistit, jestli jsou tam další případy podobné Čapímu hnízdu," uvedla. To potvrzují i informace zveřejněné zahraničními médii. Podle nich sahají vyšetřování až do roku 2013, kdy Babišovo hnutí ANO uspělo v parlamentních volbách.
HN: Jak podle vás Evropská komise naloží s výsledky vyšetřování o střetu zájmů Andreje Babiše?
Pokud se potvrdí, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, nelze dělat, jako by se nic nestalo. Začne celý proces vracení peněz z evropských fondů a finančních korekcí. Hlavní otázkou nyní je, jaká je důvěra v české úřady. To je ten hlavní bod. Takováto situace je nebývalá, aby byl premiér nebo člen vlády zároveň i ve vedení podniku, který čerpá evropské dotace.
Ve starých členských státech takováto konstrukce neexistuje. Tyhle země to prostě nedělají, je to otázka politické kultury. I proto je nutné se tím zabývat a my se zaměříme i na to, jak to případně české úřady vyšetřují. Nebudeme tedy pouze čekat na výsledek a akceptovat jejich postup.
HN: Narušila kauza Čapí hnízdo důvěru Evropské unie v české úřady?
Kupodivu ne. Osobně mám z českých úřadů převážně dobrý dojem. Sice ne ze všech, tedy záleží, o jakých úřadech se bavíme, ale víme, že systém v Česku funguje a policie vyšetřuje, i když to nemají snadné. Musíme je chránit, aby mohli dělat svou práci. A musíme vědět, když jim v ní někdo brání. Je naší povinností jim v tom pomoct.
HN: Nyní probíhá vyjednávání o rozpočtu Evropské unie a podobě kohezní i zemědělské politiky na období po roce 2021. Část veřejnosti premiéra kritizuje za to, že se snaží získat výhodnější podmínky pro své podnikání a ukrývá to za zájmy Česka. Je tu nějaký způsob, jak by to mohl udělat?
Není rozhodně snadné se skrývat za národní zájmy. A není to možné, pokud je to napsané v nařízeních. Čeho se však obávám je, že v tomto případě jde o úřední postup, kterého se zmíněná nařízení netýkají.
Nový finanční rámec je stále jenom návrh komise. Pořád ještě nevíme, co bude konečný výstup, ale zatím stanovuje, že národní vlády jednotlivých států by měly mít mnohem větší slovo v sestavování dotačních programů. To považuji za skutečnou hrozbu, protože program pak může být navržen tak, aby vyloučil hospodářskou soutěž, rovný přístup k dotacím, a vyrovnávání šancí mezi velkými, malými a středními podniky. Právě mezi těmi velkými podniky mají jejich vlastníci k těm fondům takříkajíc blízko.
Otázka střetu zájmů je tak důležitá nejen s ohledem na minulost, ale především při pohledu do budoucna. Člověk v čele vlády má opravdu široké možnosti - následovat ho může parlament, ale také místní a oblastní úřady. A tady je reálné nebezpečí, že tomu tak i je.
HN: Výsledky aktuálních jednání ovlivní podmínky pro jednotlivé země v Evropské unii na roky 2021-2027. Může mít podezření z možného střetu zájmů českého premiéra negativní dopadat na vyjednávací sílu České republiky vůči ostatním zemím?
Záleží na tom, na které straně pan Babiš chce, aby Česká republika byla. Jestli chce pomáhat k tomu, aby celá EU držela pohromadě, nebo chce naopak do soukolí unie házet písek. To on se musí rozhodnout. Pokud EU nebude držet pohromadě, je to i jeho vina a - omlouváme se - je to i vina České republiky.
HN: Vy se tedy domníváte, že dnešní situace kolem Andreje Babiše škodí postavení České republiky v Evropské unii?
Ano. Dokud má tento střet zájmů, škodí to České republice a škodí to i Evropské unii.
HN: Co je největší problém z pohledu zástupců ostatních členských států?
Je třeba si uvědomit, že v Evropské radě jedná jménem své země, což mu dává velkou sílu. Neměli bychom dovolit, aby jeden podnikatel byl schopen vydírat celou Evropskou unii. To je situace, které nyní čelíme, a já v tuto chvíli říkám: Zastavme to. Babiš by měl mít především zájem sloužit občanům České republiky. Musí sloužit své zemi a Evropské unii, proto by se měl stáhnout ze všech firem. Aby se mohl starat o veřejné zájmy.
HN: Proč komise čekala na to, aby se začala otázkou střetu zájmů Andreje Babiše zabývat až na základě podnětů Transparency International, které přišly z Česka letos na podzim? Proč to nebylo dřív?
To je dobrá otázka. My na tom pracujeme už od roku 2014 (Andrej Babiš se v lednu toho roku stal ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), pozn. red.). Komise nám říká, že až dosud nedostala žádnou stížnost, což ale není pravda. Za ty poslední čtyři roky ale bylo těžké se domoci toho, aby se něco stalo. Probíhaly audity, něco se řešilo. Česká republika má spoustu problémů s dotacemi, proběhly nějaké korekce, my o nich víme, sledujeme to. Proč se ale nic nedělo kolem Babiše, na to se musíte zeptat komise. Já se na to budu ptát pana (Günthera) Oettingera (evropský komisař zodpovědný za rozpočet, pozn. red.).
HN: S výsledky vyšetřování Evropské komise se počítalo už letos na podzim. Ani informace, které nyní unikly médiím, však komise stále oficiálně nezveřejnila. Proč to trvá tak dlouho?
Když jsme se jich dotazovali, řekli nám, že se budou věnovat i mnohem starším případům, než jenom za rok 2017. Budou zkoumat smlouvy o grantech. Myslím si, že se snaží získat širší obrázek, než jen jestli je český premiér v rozporu s nařízením o střetu zájmů. Mám dojem, že se budou snažit zjistit, jestli jsou tam další případy podobné Čapímu hnízdu.
HN: Andrej Babiš vstoupil do politiky v roce 2011. V roce 2013 uspělo jeho hnutí ANO v parlamentních volbách. Jak starými případy se podle Vás může šetření zabývat?
Podle mého názoru aspoň tři až pět let do minulosti.
HN: Proč je vyšetřování tak komplikované? Andrej Babiš převedl Agrofert do svěřenských fondů teprve loni na základě čerstvě přijaté české legislativy, do té doby firmu řídil, přestože již byl členem vlády.
Ráda bych zdůraznila, že nemám proti Andreji Babišovi nic osobního. Snažím se respektovat každého zvoleného politika. Ale ten konflikt zájmů a střet byznysu s politikou je v tomto případě absolutně nepřijatelný. Proč je to tak složité? Mně samotné chvíli trvalo pochopit, že pan Babiš neudělá, co slíbí. Vždycky sliboval vyřešit si ten konflikt zájmů.
Pak byl přijat v Česku zákon (novela zákona o střetu zájmů z roku 2017 přezdívaný "lex Babiš", pozn. red.). A já jsem se radovala, že když už tento zákon existuje, bude to vyřešené. Ale nic se nezměnilo.
Trvalo mi přinejmenším dva tři roky, než jsem pochopila, že tyhle kroky ze strany českého premiéra nejsou míněny vážně. A v případě komise to bylo asi podobné. Věřili, že se to vyřeší. Ale ono se nic nezměnilo, dokonce se to zhoršovalo. Teď jim to snad došlo a něco udělají. Pomohl i případ Maďarska (v souvislosti s Maďarskem se Evropská komise zabývá čerpáním dotací pod dohledem vlády premiéra Viktora Orbána).
HN: Takže Maďarsko bylo impuls pro český případ?
Ano, protože vidíme, že se hodně mění struktura médií. Třetina jich je už momentálně v majetku velké ekonomické moci. A vidíme, že evropské fondy jsou používány k upevnění té konstrukce. A to při vší úctě není účel, na který mají být vynakládány peníze mých daňových poplatníků (Německo, které Ingeborg Grassleová v Bruselu reprezentuje, je čistým plátcem do společného evropského rozpočtu, z něhož se dotace vyplácejí, pozn. red.). Proto se tím tolik zabývám. Důsledek případu Čapí hnízdo byl, že důvěra, kterou jsme měli, byla pošramocena. Kolem tohoto případu zaznělo hodně lží.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist