Nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem bílého lva, bylo na Pražském hradě vyznamenáno šest osobností. Prezident Miloš Zeman ho udělil in memoriam třem prvorepublikovým generálům Josefu Bílému, Stanislavu Čečkovi a Karlu Husárkovi. Podle očekávání ocenil posmrtně také někdejšího československého premiéra Antonína Švehlu. In memoriam byl vyznamenán i odbojář a stříbrný olympionik v gymnastice Jan Gajdoš. Řád převzal za svou práci při vysílání Československého rozhlasu po okupaci v srpnu 1968 Karel Lánský.

Řádem Tomáše Garrigua Masaryka prezident vyznamenal dva lékaře, Rajka Dolečka a Martina Filipce. Medaile Za hrdinství udělil za hrdinství v boji třem vojákům, kteří padli na začátku srpna v Afghánistánu. Kamila Beneše, Martina Marcina a Patrika Štěpánka zabil sebevražedný atentátník. Medaili Za hrdinství dostala také učitelka Darina Nešporová, která zachránila život třem předškolákům.

Medailí Za zásluhy tradičně Zeman ocenil sportovce, herce, zpěváky nebo vědce a lékaře. Mezi vyznamenanými jsou opět lidé, kteří mají k prezidentovi velmi blízko. Za zásluhy o stát dostal například ocenění úspěšný podnikatel Jaroslav Strnad, který založil zbrojařské impérium Czechoslovak Group, kam patří i kopřivnická Tatra. Jeho firmy Zemanovi přispěly miliony korun na prezidentskou kampaň.

Vyznamenán byl rovněž slovenský podnikatel Pavol Krúpa a novinář amerického původu Erik Best, kteří kritizují podnikatele Zdeňka Bakalu, proti němuž se Zeman často vymezuje. Oceněna byli i někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková či bývalý ministr zemědělství ze Zemanovy vlády Jan Fencl.

Ze sportovců medaili získal fotbalový brankář Petr Čech, olympijská vítězka v lyžování a ve snowboardu Ester Ledecká, tenistky Petra Kvitová a Helena Suková a tenista Radek Štěpánek. Z oblasti kultury byli oceněni zpěváci Ondřej Hejma a Michal David, herci Jiří Krampol a Ivan Vyskočil či básník Karel Sýs.

Medaili má i někdejší investigativní novinářka a politička hnutí ANO Jana Lorencová, spisovatelka, signatářka Charty 77 Lenka Procházková, kterou loni Zeman navrhl za členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, Senát ji ale odmítl. Kritici jí vyčítali současné postoje, s hodnocením minulosti podle nich nakládá ideologicky.

Vyznamenaná byla také ředitelka Střední zdravotnické školy Ivanka Kohoutová. Vede školu, která zakázala dvěma muslimským dívkám ve škole nosit hidžáb.

Na Pražském hradě se konal ceremoniál, při němž prezident Miloš Zeman udělil státní vyznamenání. Ve Vladislavském sále ocenil 41 osobností.

Zeman i letos na ceremoniál nepozval své odpůrce z řad politiků, rektorů či hejtmanů, což vyvolalo kritiku také od vedení sněmovny. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) kvůli tomu dopisem žádal nápravu. Podle Hradu znamenalo nepozvání "zdvořilou laskavost", která měla dotyčné zbavit utrpení při rozhodování, zda kvůli nenávisti k Zemanovi na Hrad jít.

Seznam všech vyznamenaných osobností:

ŘÁD BÍLÉHO LVA

Josef Bílý (1870 až 1941), generál a velitel Obrany národa

Ocenění in memoriam dostal důstojník rakousko-uherské armády, generál Československé armády, velitel protinacistické odbojové organizace Obrana národa. Poté co do funkce říšského protektora nastoupil Reinhard Heydrich, byl Bílý spolu s dalšími popraven. Na popravišti odmítl pásku na oči. "Ať žije Československá republika! Psi, palte!" zněla jeho poslední slova.

Stanislav Čeček (1886 až 1930), generál 

Jeden z velmi důležitých představitelů československých legií v Rusku, zapojil se například do bitvy u Zborova nebo Bachmače. Za statečnost a vedení bojových operací si již vysloužil mnohá vyznamenání, například nejvyšší ruský válečný řád Kříž svatého Jiří. Byl spoluzakladatelem Masarykovy letecké ligy v Praze. Vyznamenání dostal in memorian.

Jan Gajdoš (1903 až 1945), gymnasta a bojovník proti nacismu

Československý gymnasta, který získal stříbrnou medaili na olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928. Na mistrovství světa v Praze roku 1938 se stal trojnásobným mistrem světa. Sportovec a bojovník proti nacismu poté působil jako cvičitel v Sokole v USA. Po okupaci nacisty působil v odbojovém hnutí v sokolské organizaci Jindra. V roce 1944 ho zatklo Gestapo a byl vězněn. Roku 1945 zemřel na následky, které si odnesl z koncentračního tábora.

Karel Husárek (1893 až 1972), generál

Za první světové války vstoupil do československých legií v Rusku. Od roku 1935 byl vrchním velitelem opevňovacích prací. 

Karel Lánský (*1924), bývalý pracovník Československého rozhlasu

Za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky dostal Řád bílého lva i pracovník Československého rozhlasu a účastník protiokupačního vysílání v roce 1968. V noci na 21. srpna s dalšími pracovníky dokázal udržet vysílání bez ohledu na okupanty i kolaboranty. Kvůli problémům s československou komunistickou stranou z ní byl později vyloučen a nějaký čas musel pracovat jako dělník. Je jediný, kdo dostal nejvyšší státní vyznamenání ještě za svého života. 

Antonín Švehla (1873 až 1933), československý premiér

Nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva, in memorian dostal i někdejší československý premiér Antonín Švehla. Švehla se před 100 lety podílel na vyhlášení československého státu, výrazně se také podílel na vzniku československé ústavy. Mezi lety 1922 a 1929 byl Antonín Švehla předsedou tří československých vlád. 

 

 

ŘÁD TOMÁŠE GARRIGUA MASARYKA

Rajko Doleček (1925 až 2017), lékař

Lékař česko-srbského původu svou lékařskou práci zahájil již v roce 1950, patřil k nejdéle praktikujícím lékařům. Ordinoval ještě několik měsíců před svou smrtí v prosinci loňského roku. Věnoval se především endokrinologii a diabetologii, o kterých napsal několik knih. Napsal více než 200 odborných publikací. Byl rovněž propagátorem zdravé výživy. V Československé televizi ho v 60. a 70. letech proslavily pořady zaměřené na problematiku nadváhy, cukrovky, hormonálních poruch a stárnutí. Kromě své lékařské praxe se velmi angažoval za srbský národ, za své postoje získal řadu vyznamenání od srbské pravoslavné církve a tamní vlády.

Martin Filipec (*1955), lékař

Vědec a lékař se zaměřuje na oční imunologii a zevní choroby oka. Zabývá se také mikrochirurgií, konkrétně transplantací rohovky, chirurgií šedého zákalu nebo rekonstrukční chirurgií předního segmentu oka. V roce 1993 provedl Filipec první úspěšnou laserovou operaci očí v Česku. Roku 2001 založil Oční tkáňovou banku a také jednu z největší očních klinik ve střední Evropě, kliniku Lexum. Prezident ho ocenil za vynikající zásluhy a rozvoj demokracie, humanity lidských práv. Účastnil se také humanitárních misí, ošetřoval příslušníky kmenů Samburu a Turkana v Keni, pracoval i s původními obyvateli na hranicích Brazílie a Venezuely. 

 

ZA HRDINSTVÍ

Darina Nešporová (*1976),učitelka mateřské školy v Jívové na Olomoucku 

Vyznamenání za záchranu života předškoláků při loňské dopravní nehodě dostala učitelka z mateřské školy v Jívové na Olomoucku Darina Nešporová. Na děti se při procházce vyřítilo auto, které dostalo smyk, Nešporová tři děti odstrčila stranou a sama pod vozidlem zůstala zaklíněná. Po vyproštění ji transportoval vrtulník s popáleninami a zlomenou pánví. Za svou statečnost a záchranu lidských životů si už vysloužila několik ocenění.

Martin Marcin (1982 až 2018), Patrik Štěpánek (1993 až 2018) a Kamil Beneš (1990 až 2018),vojáci

Prezident Miloš Zeman ocenil tři české vojáky, kteří zemřeli v létě při teroristickém útoku v Afghánistánu. Rotný Martin Marcin a desátníci Patrik Štěpánek a Kamil Beneš dostali medaile Za hrdinství. Při běžné hlídce v okolí vojenské základny Bagrám v provincii na východě Afghánistánu se stali oběťmi sebevražedného atentátníka. Tři vojáci přijeli do Bagrámu v polovině letošního dubna a sloužit zde měli do října. Atentát se odehrál letos na začátku srpna, jejich ostatky dopravil do Prahy armádní speciál. 

ZA ZÁSLUHY

Erik Best (*1962), český novinář amerického původu

Český novinář a vydavatel dostal od Miloše Zemana ocenění za zásluhy o stát. V českém prostředí je známý svými bulletiny Fleet Sheet a Final Word. Erik Best se narodil v Severní Karolíně a žije v Česku od začátku 90. let. Důvodem k vyznamenání jsou podle médií Bestovy kritické komentáře ke kauze společnosti OKD a vůči podnikateli Zdeňku Bakalovi. 

Petr Čech (*1982), fotbalista

Jeden z nejvýznamnějších českých fotbalistů, brankář Petr Čech, dostal vyznamenání za zásluhy v oblasti sportu. Bývalý hráč českého reprezentačního týmu nyní hraje za Arsenal, kde v roce 2015 podepsal smlouvu na čtyři roky. V minulosti chytal i v týmech Viktorie Plzeň, Chmelu Blšany, Sparty Praha, Rennes a zejména Chelsea FC. Je držitelem rekordu anglické Premier League v počtu vychytaných čistých kont. Ze všech fotbalistů odehrál nejvíce zápasů za českou fotbalovou reprezentaci.

Michal David  (*1960), zpěvák, hudební skladatel

Český hudební podnikatel, zpěvák a skladatel se na české hudební scéně prosadil už v době normalizace. První sólové album vydal v roce 1980 a jeho hudba je také známá z filmů Vítr v kapse nebo Discopříběh. Je autorem písně Poupata, která se stala symbolem spartakiády roku 1985. Celkem vydal 16 sólových alb. Z porevoluční doby je znám především díky úspěšným muzikálům jako Kleopatra nebo Tři mušketýři. 

Pavol Krúpa (*1972),slovenský podnikatel

Již v říjnovém rozhovoru pro Český rozhlas Miloš Zeman oznámil, že za boj proti podnikateli Zdeňku Bakalovi vyznamená Pavola Krúpu. Česká národní banka však zakladatele společnost Arca Capital loni označila za nedůvěryhodnou osobu. Nad tímto výběrem se pozastavil i premiér Andrej Babiš. Řekl, že by si ocenění víc zasloužilo plno jiných podnikatelů. Nakonec ale předseda vlády seznam vyznamenaných spolupodepsal.

Jana Lorencová (*1940),bývalá investigativní novinářka; poslankyně za hnutí ANO

Lorencová v minulosti získala řadu novinářských ocenění, například Cenu Ferdinanda Peroutky, Křepelku a Trilobita. Podle Miloše Zemana si Jana Lorencová vyznamenání zaslouží, protože bojuje proti lidem spojeným s lehkými topnými oleji. V České televizi byly nejznámější právě její reportáže o kauze lehkých topných olejů, o podvodech s drahými kameny nebo o krachujících kampeličkách.

Alena Vitásková (*1956), bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu

V čele úřadu vystupovala proti společnostem provozujícím solární elektrárny. Kritizovala zejména státní podporu pro tento typ elektráren, která podle Vitáskové vede ke zdražování elektřiny. Právě za boj proti takzvaným solárním baronům si podle Zemana vysloužila státní vyznamenání. Kvůli solárním elektrárnám nakonec ale sama stanula před soudem. Krajský soud Vitáskovou nejprve potrestal 8,5 roku vězení v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám, olomoucký vrchní soud ji poté obžaloby zprostil, případ ještě přezkoumá Nejvyšší soud. Vitásková patří mezi podporovatele prezidenta Zemana.

Jan Fencl (*1942), politik, bývalý ministr zemědělství

Politik sociální demokracie působil ve vládě Miloše Zemana v letech 1998 až 2002 jako ministr zemědělství. Sám Fencl v roce 2001 připustil, že před rokem 1989 předával informace tajné komunistické policii. Jana Fencla vedla Státní bezpečnost od roku 1988 jako kandidáta tajné spolupráce. Fencl v roce 2001 přiznal, že před rokem 1989 předával informace tajné komunistické policii, ale popřel, že by StB řekl cokoliv, co by mohlo jiným ublížit.

Milan Fiľo (*1967), podnikatel a mecenáš umění

Milan Fiľo byl oceněn za zásluhy o stát v oblasti umění, protože je jeho mecenášem. Bývá řazen mezi čtveřici nejbohatších Čechů a Slováků, vlastní skupinu Eco-Investment a za vlády Vladimíra Mečiara získal podíl v největší slovenské papírně a celulózce SCP Ružomberok, díky kterému je z něj miliardář. Fiľo žije v Praze již téměř deset let a v roce 2015 koupil od státu v dražbě za 790 milionů korun klášter u Hybernů na pražském náměstí Republiky. Eco-Investment plánuje postavit dřevozpracující závod v areálu papírny ve Štětí. Podnik by se tak stal jedním z hlavních tuzemských producentů truhlářského a stavebního dřeva.

Ondřej Hejma (*1951),zpěvák, skladatel, hudebník

Ondřej Hejma je zpěvákem skupiny Žlutý pes, pro kterou napsal většinu hudebních textů, píše texty i pro další české zpěváky. Založil také další hudební formaci, bluesově laděnou kapelu L. L. Jetel, a napsal několik knih. Působil rovněž jako dopisovatel agentury Associated Press v České republice. Příležitostně se věnuje překládání a moderování televizních pořadů, například soutěže SuperStar. Mimo jiné také komentuje českou politickou scénu. Podle prezidenta se zasloužil pro stát v oblasti umění.

Ivanka Kohoutová (*1956), ředitelka školy

Podle prezidenta Miloše Zemana je Ivanka Kohoutová statečná žena, jež se bojem proti netolerantní ideologii zasloužila o stát. Ředitelka se vymezila proti dívce, která ve škole nosila hidžáb. "Nošení pokrývky hlavy v prostorách školy je nespolečenské a tak k této záležitosti v souladu s vnitřními předpisy přistupujeme. Nikomu nebráníme v jeho víře. Ve všech případech, ať žadatel o studium na zdejší škole pochází z České republiky, ze zemí EU nebo ze třetích zemí, je nutné, aby respektoval právní předpisy, zvyklosti dané země, etické normy i jiná náboženství," prohlásila Kohoutová. 

Karel Kolomazník (*1938), vědec a pedagog

V oblasti vědy a školství se zasloužil o stát profesor Karel Kolomazník. Nyní působí na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Učinil významné objevy na poli zpracování kůže a využití odpadů z kožedělného, potravinářského a zemědělského průmyslu. Jeho práce je charakteristická ekonomičností provozu a kompletním využitím produktů. Jeho technologie v současnosti využívají velké obuvnické firmy jako Nike a ECCO.

Radek Štěpánek (*1978), bývalý tenista

Bývalý český profesionální tenista Radek Štěpánek ve své kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál celkem pět turnajů ve dvouhře a 18 ve čtyřhře, další tituly získal v mužské čtyřhře, když triumfoval na Australian Open 2012 a US Open 2013. Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v červenci 2006 na osmém místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2012 na čtvrtém místě. Kariéru ukončil na podzim loňského roku, nyní je tenisovým trenérem. Ocenění získal za zásluhy v oblasti sportu.

Petra Kvitová (*1990), tenistka

Ve dvouhře na okruhu WTA vyhrála úspěšná tenistka Petra Kvitová zatím 25 turnajů, na grandslamové úrovni získala dva tituly. V roce 2011 zvítězila na Turnaji mistryň a Ženská tenisová asociace ji na konci sezony vyhlásila hráčkou roku, Mezinárodní tenisová federace pak mistryní světa ve dvouhře. V roce 2011 skončila na druhém místě v žebříčku WTA.

Ivan Vyskočil  (*1946), herec

Medaili Za zásluhy si odnesl i herec Ivan Vyskočil. Člen souboru Divadla Metro se velmi často objevuje také v rozhlase, filmu nebo divadle. V roce 1996 neúspěšně kandidoval jako nestraník za Demokratickou unii do Senátu Parlamentu České republiky, do Demokratické unie posléze vstoupil a stal se jejím místopředsedou. Je známý tím, že podporuje Miloše Zemana i premiéra Andreje Babiše. Podle prezidenta se zasloužil o stát v oblasti kultury.

Jiří Krampol (*1938), herec a moderátor

Známý dabingový herec, který propůjčil hlas Jeanu-Paulu Belmondovi i Louisovi de Funesovi. Působil v několika angažmá, například v Divadle Na zábradlí nebo v Semaforu. Spolu s Miroslavem Šimkem vytvořil autorskou dvojici; z této doby pochází řada dodnes známých povídek a scének. Jejich tvorba ale nedosáhla takové slávy jako Šimkova spolupráce s Jiřím Grossmannem. Hrál v několika filmech i seriálech, kromě toho se také stal moderátorem zábavného pořadu Nikdo není dokonalý, který běžel několik desítek let.

Ester Ledecká (*1995), lyžařka a snowboardistka

Alpská lyžařka a snowboardistka překvapila na letošních zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu, kde získala dvě zlaté medaile. Vyhrála superobří slalom v alpském lyžování a poté ovládla paralelní obří slalom na snowboardu. Jako první sportovkyně v historii tak na jedné olympiádě získala dvě zlaté medaile s různým vybavením. Lyžařka a snowboardistka vyznamenání osobně nepřevzala, je na soustředění v zahraničí. Médiím řekla, že zvažovala, zda medaili přijme.

Michal Macháček (*1986), spisovatel a historik

Michal Macháček se věnuje problematice česko-slovenských a československo-sovětských vztahů a komunistického hnutí ve 20. století. Jeho specializací jsou politické elity té doby, především vysoký představitel komunistické moci Gustáv Husák. Devět let bádal v archivech a loni výsledky svého bádání o Husákovi vydal v knize, kterou Miloš Zeman ocenil. Macháček pak toto gesto dal do souvislosti s neschválením vědeckého projektu na výzkum období normalizace od Akademie věd, kterou tehdy vedl neúspěšný prezidentský kandidát a Zemanův oponent Jiří Drahoš. Kromě knihy o Husákovi publikoval řadu odborných i popularizačních textů, přednáší a spolupracuje na filmové a jiné umělecké tvorbě s historickou tematikou.

Michal Majtán (*1934), prognostik

V oblasti kultury se také zasloužil o stát prognostik a ekonom Michal Majtán. Čestného předsedu Futurologické společnosti na Slovensku a předsedu Jednoty důchodců na Slovensku prezident Miloš Zeman ocenil za jeho podíl na práci velkého výzkumného československého týmu při tvorbě aplikací "komplexních prognostických modelů". 

Miloš Pešek (*1950), lékař, vědec a pedagog

Miloš Zeman ocenil za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství lékaře a vědce Miloše Peška. Pneumolog a ftizeolog působí ve Fakultní nemocnici Plzeň. Od roku 1990 je přednostou Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí. Jeho práce se zaměřuje především na kombinovanou léčbu plicní rakoviny a minimálně invazivní terapií v bronchologii. Už v roce 2016 navrhovala Miloše Peška na vyznamenání Poslanecká sněmovna.  

Vadim Petrov (*1951), hudební skladatel a pedagog

Český hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog od prezidenta získal ocenění za zásluhy v oblasti kultury, ale také v oblasti školství. Petrov je autorem zhruba 1400 titulů. Skládá různé hudební žánry, od hudby symfonické až po šanson. V roce 1958 založil Lidovou konzervatoř, která od roku 1990 nese název Konzervatoř Jaroslava Ježka. Po jejím vzoru vznikly podobné konzervatoře v Plzni i Bratislavě.

Lenka Procházková (*1951), spisovatelka

Spisovatelka Lenka Procházková byla také odměněna za svůj přínos v oblasti kultury. Její prózy vycházely v 70. a 80. letech 20. století jako samizdaty nebo v exilových nakladatelstvích. Od roku 2008 vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Také se angažuje v politice, v roce 2012 neúspěšně kandidovala za Věci veřejné do Senátu, a v řadě novinářských a spisovatelských organizací. Byla zakládající členkou spolku Šalamoun. Je rovněž signatářkou Charty 77.

Zdeněk Souček (*1932), spisovatel a pedagog

Ekonom, spisovatel a vysokoškolský pedagog se zasloužil o stát jak v oblasti školství, tak v oblasti kultury. Souček publikoval především práce z oboru řízení, ekonomických modelů a strukturálního bilancování. Je významnou osobností v oblasti strategického řízení. Podílel se na tvorbě stovek úspěšných strategií podniků. Je autorem více než 20 knih, desítek monografií a stovek odborných článků, které publikoval doma i v zahraničí.

Jaroslav Strnad (*1972), podnikatel

Jaroslav Strnad získal ocenění za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. Podnikat začal začátkem 90. let jako obchodník s kovovým šrotem, později přidal obchod s vyřazenou vojenskou technikou a dalšími armádními přebytky. Nyní je základem Strnadova podnikání průmyslový a zbrojařský holding Czechoslovak Group. Holding zastřešuje 22 výrobních a obchodních společností, prostřednictvím Strnadova podílu je s ním propojen i výrobce nákladních automobilů Tatra Truck.

Helena Suková (*1965), bývalá tenistka

Helena Suková patří k nejúspěšnějším českým tenistkám. Ve dvouhře vyhrála deset turnajů, ve čtyřhře, kde kralovala tenisovému žebříčku, 69 turnajů. Získala také 14 grandslamových titulů, devět v ženské čtyřhře a pět ve smíšené čtyřhře, a dvě olympijská stříbra. Československu pomohla v 80. letech ke čtyřem triumfům ve Fed Cupu.

Milan Syruček (*1932), publicista a spisovatel

Novinář, publicista a spisovatel Milan Syruček vystudoval Filologickou fakultu Univerzity Karlovy. V 50. letech začínal v deníku Mladá fronta. Během okupace v srpnu 1968 vydával letákovou ilegální Mladou frontu. Později působil především v zahraničí, jako zahraniční komentátor a zpravodaj se zúčastnil řady mezinárodních konferencí. Spolupracoval i s televizí a po roce 1990 působil například jako komentátor Hospodářských novin a Ekonomu. Je autorem téměř 30 knih.

Karel Sýs (*1946), básník, spisovatel a novinář

Tvorbě Karla Sýse dominuje poezie, věnuje se i historii. Byl angažovaným básníkem komunistického režimu, redaktorem stranického kulturního týdeníku Tvorba. Věnuje se také satiře porevolučního politického vývoje a studiím lidové slovesnosti. V posledních letech tvoří historické knihy, které mapují neotřelou formou některé kapitoly českých dějin 20. století.

Miloš Velemínský (*1936), lékař, pedagog a vědec

Miloš Velemínský, lékař-pediatr, vědec a vysokoškolský pedagog, je významným představitelem české sociální pediatrie. Velemínský je také bývalým děkanem Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jeho zásluhou byla v 70. letech vytvořena první jednotka intenzivní péče pro patologické novorozence na jihu Čech, která pomohla zachránit život nespočtu dětí. V roce 1984 založil první samostatné novorozenecké oddělení v ČR.

Václav Větvička (*1938), básník, spisovatel a popularizátor vědy

Botanik, spisovatel a popularizátor vědy Václav Větvička byl v letech 1992 až 2007 ředitelem pražské Botanické zahrady Na Slupi, mnoho let pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích či jako vedoucí zámeckého parku ve Štiříně. Absolvent přírodovědecké fakulty Větvička publikoval řadu odborných a populárně-vědeckých prací, za něž získal v roce 2004 medaili Vojtěcha Náprstka. Je autorem či spoluautorem více než dvacítky knih. Větvička spolupracuje také s televizí a rozhlasem.

Zdeněk Zbořil (*1938), politolog, historik a pedagog

Politolog, historik a vysokoškolský pedagog vystudoval historii, indonesistiku a politologii na Filozofické fakultě UK. Zdeněk Zbořil, který se podle prezidenta Miloše Zemana zasloužil o stát v oblasti kultury a školství, je odborník na dějiny Indonésie a jihovýchodní Asie.