Masné výrobky přestala jíst ve 14 letech. Od té doby musela Ilona Nejkovová z restaurace Góvinda nesčetněkrát odpovídat na dotazy, jestli jí něco nechybí. "Moje babička se tehdy bála, že zemřu," vzpomíná dnes už s úsměvem. Není v tom sama. Ještě před deseti lety se kamarádi šéfa veganského řetězce Loving Hut Tuana Dunga ptali, jestli si opravdu nedá ani šunku.
Lidé se na vegetariánství nebo veganství dávají z několika důvodů. Pokud nemusí živočišné suroviny vynechat ze zdravotního hlediska, dělají to kvůli životnímu prostředí nebo etice – vadí jim zacházení se zvířaty. To byla motivace i pro Silvestra Vandrovce Špačka z neziskové organizace Česká veganská společnost. Veganem je přes osm let. "Nic mi nechybí, po válce a za komunismu se u nás prosazovala konzumace masa, mléka a vajec, ale já to nepotřebuju," vysvětluje.
Co se dočtete dál
- Proč je na živiny pro lidské tělo ztrátová i současná západní strava?
- Proč podle lékaře neobstojí argument, že je veganská strava nepřirozená a je nutné nedostatek živin nahrazovat z jiných zdrojů?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
