Vývoj kůrovce je kvůli suchu a teplu o několik týdnů rychlejší, bude se letos rojit třikrát, říká odborník

Kůrovec se kvůli počasí zřejmě bude letos rojit třikrát, vývoj je rychlejší proti normálu o dva až tři týdny. Z jedné samičky se od začátku jara může vylíhnout až 30 tisíc brouků, sdělil v pátek Petr Zahradník z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Zatímco dříve bylo zvykem, že v nižších nadmořských výškách se kůrovec rojil dvakrát a na horách jednou, letos nejspíš budou tři generace kůrovce v celé ČR.

"Průběh a intenzita rojení kůrovců jsou značně závislé na průběhu počasí. Vyhovuje jim teplo a sucho, jež také oslabuje stromy, které jsou pak k napadení škůdci méně odolné. První rojení kůrovců bylo letos v podobném období jako v předešlých letech, tedy zhruba v polovině dubna," uvedl Zahradník. Vysoké jarní teploty pak ale vývoj kůrovce urychlily. Druhé rojení bylo na přelomu května a června, a to bez ohledu na nadmořskou výšku. Lesníkům se tak podle Zahradníka zkrátila doba, ve které mohou napadené dřevo asanovat.

"Výrazně se zřejmě projevily i vlivy sesterského rojení brouků, a to po prvním i druhém rojení, samičky nalétávají na další strom a již bez páření kladou další vajíčka," uvedl Zahradník. Šíření brouka je tak podle něj skoro exponenciální, každá samička je schopná naklást v jedné generaci i 50 dalších brouků. "Dříve bylo obvyklé, že v nižších a středních polohách se objevily ročně dvě generace a v horských oblastech jedna generace lýkožrouta smrkového. V posledních letech je však časté, že se ještě v září objevilo zakládání další generace, která se však dovyvinula až začátkem následující sezony. Urychlení vývoje v letošním roce dává reálný předpoklad dokončení třetí generace již v letošním roce, a to zřejmě i v horských oblastech. Podle dosavadních znalostí o lýkožroutovi smrkovém by však letos nemělo dojít k vyrojení čtvrté generace," dodal Zahradník.

Nejpostiženějšími oblastmi jsou podle projektu Kůrovcové info severovýchodní Morava a Slezsko, dále území od Znojma po Domažlice.

Ministerstvo zemědělství dříve uvedlo, že by chtělo na příští rok zvýšit rozpočet na boj proti kůrovci o půl miliardy korun. "V rámci řešení kůrovcové kalamity je připravena podpora asanace vytěženého dříví odkorněním, ošetřením postřikem nebo insekticidními sítěmi s cílem zabránit dalšímu šíření kůrovce. Vyšší podpora by pak měla být vyplácena při skladování asanovaného dříví mimo les. Pro urychlení obnovy napadených mladých porostů – lýkožrouty nebo václavkou smrkovou – bude podpora poskytována na odstranění porostů s ponecháním rozštěpkované dřevní hmoty na ploše," sdělilo ministerstvo.

Jsou také připravována opatření pro snazší obnovu kalamitních holin takzvanými přípravnými dřevinami. Počítá se i s navýšením podpory na obnovu melioračních a zpevňujících dřevin.

Kritice ohledně kůrovcové kalamity čelily státní Lesy České republiky. Kvůli zhoršenému hospodaření způsobenému kůrovcovou kalamitou podnik podle MF Dnes odložil chystanou stavbu nového sídla v Hradci Králové zhruba za půl miliardy korun. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

Do zisku i tržeb Lesů ČR se negativně promítá významné snížení cen dřeva, kterého je kvůli kůrovci a živelním kalamitám na trhu velký přebytek. Ve vyšší těžbě se odráží snaha podniku zpracovat kalamitní dřevo co nejrychleji.

Firma také zastavila u smrků a borovic úmyslné těžby zdravého, tedy dražšího dřeva.