Už rok vede odbor azylové a migrační politiky nová ředitelka Pavla Novotná. Ta nastoupila po dlouholetém úředníkovi a architektovi tuzemské migrační politiky Tomáši Haišmanovi. Nyní už země nečelí migrační krizi jako v roce 2015, ale firmy naléhají stále více na stát, aby uvolnil stavidla a zmírnil pravidla pro možné zaměstnance ze zahraničí.
"Zaměstnavatelé sice chtějí pracovní sílu, ale je nutné si uvědomit, že přijdou lidé," říká Novotná v rozhovoru pro HN s tím, že není možné se o příchozí nepostarat. Zájem cizinců pracovat v Česku prudce roste. Před pár lety jich podle Novotné přicházelo kolem 15 tisíc ročně, dnes už je to 40 tisíc.
Bývalý ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) už řekl, že skončila migrační krize. Mělo by se o tématu mluvit tak jako v roce 2015?
Dostali jsme se dávno na čísla před migrační krizí, a to jak u Evropy, tak České republiky.
Takže migrační krize, jak jsme ji znali v posledních letech, skončila?
Ano, v tom meziročním porovnání jsou čísla o 95 procent nižší než v roce 2015. Jsme zhruba na počtech z roku 2012.
Jaká čísla jsou v České republice?
V roce 2015 jsme evidovali nějakých tři a půl tisíce tranzitních nelegálních migrantů, dnes je to zhruba 130.
Čím si vysvětlujete tak radikální pokles?
K těm velkým počtům v roce 2015 vedla kombinace mnoha faktorů. Balkánská trasa se nám oživovala pár let před vypuknutím krize a vznikaly pašerácké skupiny, které využívaly bezvízový styk balkánských států s EU. Řada lidí z Balkánu se netajila tím, že chtějí zneužívat azylový systém v Evropě, a přiznávala i, že tak chtějí činit z důvodu sociálních dávek. Do toho Řecko nemělo žádný azylový systém a nebylo připraveno na jakýkoliv přísun lidí.
V roce 2015 se ale mluvilo především o Syřanech, ne o lidech z Balkánu…
Přišla do toho situace v Sýrii, kde konflikt trvá déle, než se předpokládalo. A další faktor byl, že se snížily finanční příspěvky na zajištění uprchlických táborů v Turecku. To je řada věcí, které měly za následek nabývání balkánské trasy, která má na krizi asi největší podíl.
Když tedy politici říkají, že je EU proti migraci bezradná, tak čísla tomu neodpovídají. Je to zásluha společenství států v Evropě, či národních států?
Je to jednoznačně kombinace. Samozřejmě měl efekt i ten slavný maďarský plot. Mělo efekt, že jsou naše jednotky i na makedonsko-řecké hranici. Ty jednotky jsou ale financovány z evropských zdrojů. Část peněz na tureckou dohodu bylo dáno z EU, další část od národních států.
Kolika migrantům by v současné době dokázala Česká republika pomoci? Detenční zařízení má volných 620 míst.
Uvědomte si, že jsou to zařízení různého typu. Třeba na letišti máme několik desítek míst, ale tam je nemůžete nechat či nemůžete použít detence pro žadatele o azyl. Přijímací a pobytová střediska pro žadatele o azyl jsou poměrně hodně naplněná. Z těch typů zařízení asi nejvíce.
Co se dočtete dál
- Přístup Česka k migrantům během migrační krize byl ukázkový.
- Proč není Česko více otevřeno k uprchlíkům, jako to bylo během války v Jugoslávii?
- Proč do Česka nechtějí Italové nebo Řekové, i když v jejich zemi není práce?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist