Naše krajina už nedokáže zadržet vodu a místy se v ní vlastně ani moc nedá žít: mnohde ji tvoří nekonečné, sluncem rozpálené lány polí, potoky spoutané v betonových korytech, řeky, které nemají vodu a nesmějí meandrovat. Žijete na venkově – a přesto, chcete-li do přírody, nemáte kam jít. Změní se nakonec Česko v druhou Saharu? Ekolog David Pithart se tomu snaží zabránit, k velkému optimismu však důvod nenachází. 

Už od Rakouska-Uherska se snažíme odstranit vodu z krajiny. Proč to vlastně lidé dělají?

Nedocházelo k tomu jen v českých zemích. V Anglii jsem viděl na BBC pořad o tom, co se dělo v anglické krajině v padesátých letech, a bylo to v podstatě totéž. Vysvětlovali své počínání obavou, aby už nikdy nenastal hlad. Zúrodňovali půdu, intenzifikovali zemědělství, používali umělá hnojiva, meliorovali pastviny. K tomu všemu patří i zatočit s vodním tokem, který se prostě moc klikatí; nějak ho narovnat, aby traktor neměl kolem sebe zamokřenou půdu a úrodě nehrozilo zaplavení. Pokud bylo potřeba získat ornou půdu v nivě u řeky, řeka se zregulovala, spoutala do rovného koryta.

V novém čísle:

OBÁLKOVÝ TEXT – Neklid v jaderném klubu. Jak ovlivní rozchod USA s Íránem a Severní Koreou globální bezpečnost.

HLAVNÍ KOMENTÁŘ – Dospělost začíná. Pokud EU nezesílí, tak bude často zoufalá stejně jako po Trumpově vypovězení jaderné dohody s Íránem.

AGENDA – Se žralokem do vlády? Sociální demokraté hlasují o vstupu strany do Babišova druhého kabinetu.

AGENDA – Do Senátu v jednom kole. ANO a ČSSD chtějí zjednodušit volby do horní komory.

AGENDA – Teorie kontra řemesla? Spor o děkana FAMU může být odrazem k věcné debatě o tom, jak má vypadat moderní umělecká škol a jak ji vést.

O KOM SE MLUVÍ – Mýtická loď Patrika Tkáče. Kdo je muž, který zavelel do ostrého střetu s Číňany.

KONTEXT – Reportáž – Zlaté časy. Jak se žije v Česku na vrcholu ekonomického blaha.

ROZHOVOR – Cesta z pasti. S ekologem Davidem Pithartem o krajině, vodě a o tom, zda se nakonec Česko změní v druhou Saharu.

KULTURA – Hlas tichých věcí. O hudbu skladatele Ondřeje Adámka je zájem v Německu i na Pražském jaru.

CIVILIZACE – Paměť lesa. Na rostliny začínáme pohlížet jako na organismy vybavené sociální inteligencí, které vnímají bolest a pomáhají nejen svým příbuzným.

I obalka R22

Nebylo to v Československu v padesátých letech přece jen horší?

Připojila se k tomu brutalita komunistického režimu, taková určitá zběsilost: zničit sedlácký stav a přetvořit krajinu směrem k industriálnímu modelu. Když se u nás v šedesátých a sedmdesátých letech meliorovalo, dělalo se to často jen proto, aby se splnil plán meliorací – aniž by někdo spočítal, jestli to vůbec přinese hospodářský zisk. V Anglii to takových měřítek nedosáhlo. Když se tam procházíte krajinou, vidíte, že leccos zůstalo zachováno. Například živé ploty, které krajinu úžasně rozčleňují a zároveň nabízejí stín a útočiště ptákům.

Co tohle nešetrné počínání v Česku způsobilo?

Nedokážeme už v krajině udržet vodu. Když narovnám tok, voda rychle odteče. V přírodním korytě je v daném okamžiku až třikrát více vody než v regulovaném. Narovnaná řeka nebo potok také přestanou erodovat své břehy, zahryznou se do dna a prohlubují se, zaklesávají. Voda se pak tolik nedostává do nivy a hladina podzemní vody klesá.

Povrchová voda přitom ochlazuje své okolí. K tomu, aby se vypařila, spotřebuje obrovské množství tepla, takže když vám svítí sluníčko na mokřad nebo na rybník, pořád je u něj snesitelně. Když jste ale na poli, na Hané, v poledne 5. srpna, je to totální výheň a Sahara. Slunce ohřívá půdu, od ní se zahřívá vzduch, což pociťujete nejen vy, ale také úroda. Zemědělcům pak nezbývá než věřit, že zaprší, což se v poslední době ukazuje jako iluzorní. A letošní jaro bylo opravdu výjimečné: sucho šokovalo tím, jak brzy přišlo. Řeky dosáhly letního stavu v dubnu nebo v květnu.

Počítačové modely ukazují, že do roku 2100 má průměrná teplota v Česku vzrůst přibližně o tři stupně Celsia, ale srážek nepřibude. Co bude pak?

Více vody se odpaří. Česko vyschne, bude se podobat současnému Středomoří. Už teď lidé pěstují na jižní Moravě fíky a kiwi. Šíří se odtud teplomilné druhy hmyzu, jako je otakárek nebo kudlanka. Dudek, za kterým člověk dřív jezdil na Pálavu, dnes dudá u Třeboně. Začíná odcházet smrk, který má mělké kořeny a sucho jej oslabuje nejvíc.

Lze si ale přestavit i další věci. Pokud krajina definitivně vyschne, přestane na ni také pršet. Samozřejmě, platí to v určitých větších celcích: na Sahaře není sucho proto, že tam neprší, ale neprší proto, že je tam sucho. Vyschlá krajina se přehřívá, nefunguje v ní už malý koloběh vody, jsou v ní obrovské vzestupné proudy teplého vzduchu, což ovlivňuje klima celé té oblasti. V přírodě se přitom věci často mění prostřednictvím zlomových událostí: dosud fungující systém se najednou zhroutí a přeskočí do jiného rovnovážného stavu.

Střední Evropa se tedy může změnit v poušť? Jak tomu zabránit?

Kdyby se povedlo zadržet vodu, nemusela by schnout vegetace tak masivně, jako teď schne v odvodněné krajině. V určitých enklávách by pořád rostla tráva, pásla by se tam zvířata, neusychaly lesy. Netýká se to jen smrku, ale třeba i lužních lesů, které vyžadují občasné zaplavení. Na soutoku Dyje a Moravy nebo kolem Odry k tomu dochází stále méně. Měřili jsme tam i hladinu podzemní vody a zjistili jsme, že se propadá do velkých hloubek. Lesy tím trpí.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.