Nejmenší obavy o své osobní údaje mají Češi v ordinacích. Výzkum agentury STEM/MARK ukázal, že zatímco při uzavírání smluv po telefonu se o data bojí 73 procent dotázaných, při návštěvě lékaře je takových lidí jen 17 procent. Lékaře samotné však momentálně ochrana osobních údajů velmi zaměstnává a znervózňuje.

Ordinace se připravují na nová evropská pravidla, skrytá pod zkratkou GDPR, která začnou platit za necelý měsíc. Zároveň doktoři, ne vždy úspěšně, odolávají tlakům poradenských firem, které se jim snažím nabídnout i některé nepotřebné služby.

Za desítky tisíc například firmy nabízejí audit a zpracování dokumentace tak, aby vše bylo v souladu s evropským nařízením. Podle právníka Sdružení praktických lékařů Jakuba Uhera to však menší ordinace bez problému zvládnou samy.

"Pokud nejde o velkého poskytovatele, který má deset patnáct lékařů, nepokládám za nutné nechávat si dokumentaci za velké peníze externě zpracovávat," říká Uher, který pro praktické lékaře připravil manuál, jak se na GDPR připravit.

Například Davidu Halatovi, praktickému lékaři z Hošťálkové na Vsetínsku, chodí od firem, o nichž v životě neslyšel, i několik nabídek týdně. Sám žádnou nevyužil, chápe ale obavy svých kolegů. "Když vyvoláte v lékařích strach, že má přijít nové nařízení a oni by mohli být pokutováni za jeho nedodržení, tak samozřejmě někteří si tyto služby najmou," podotýká.

"Já tomu říkám: vystraš a vyber," dodává Halatův pražský kolega z České lékařské společnosti Cyril Mucha.

Jakub Uher vyvrací také další mýtus, že malé ordinace potřebují svého pověřence, který bude mít ochranu osobních údajů na starosti. "Celá řada firem nabízí, že vám bude dělat pověřence. Chce za to pětistovku, tisíc či dva ročně. Ale ambulantní lékaři žádného pověřence nepotřebují," říká Uher. Už se setkal s několika lékaři, kteří si tuto službu zbytečně objednali na několik let dopředu.

Svého pověřence musí mít jen střední a velká zařízení. Malých ambulancí, kde pracují jednotky lékařů, se to týkat nebude. "Ale není špatné mít někoho, s kým se lékař může poradit," podotýká Mucha, který v evropském nařízení vidí šanci, jak přístup lékařů k osobním datům zlepšit.

"Pověra je, že se GDPR týká pouze elektronických dat. Úplně stejně se týká papírové kartotéky, telefonování," vypočítává Mucha. Podle něj je potřeba zamyslet se nad tím, zda se v ordinaci nepovalují karty pacientů nebo jestli na chodbě nestojí nezamčená kartotéka.

Manuál k GDPR sestavilo i ministerstvo zdravotnictví. Náměstek pro legislativu Radek Policar si myslí, že lékaře nástup nových pravidel příliš nezatíží a pacienti by jej téměř neměli pocítit. Pokud doktoři začnou po pacientech "vrhat nové papíry", je to podle Policara důkazem toho, že GDPR nerozumí.

V souvislosti s evropským nařízením se často zmiňuje právo být zapomenut. Člověk může odvolat svůj souhlas se zpracováním svých údajů a požadovat jejich vymazání. U zdravotnické dokumentace však toto neplatí. "Pacient nemůže přijít a říct: Chci zničit svou zdravotnickou dokumentaci. Neboť ta se nevede na základě jeho souhlasu, ale na základě zákonné povinnosti," vysvětlil náměstek Policar.