V Česku bylo loni na silnicích druhé a třetí třídy ve špatném stavu 23,2 procenta mostů. Šlo o 2914 mostů z celkem 12 579. V havarijním stavu jich bylo 102, tedy 0,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu na tiskové konferenci zveřejnila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Mezi hlavními příčinami jsou podle ní tlak na nejnižší cenu nebo nevyhovující přístup vlastníků staveb k údržbě.
V bezvadném stavu bylo loni 1470 mostů, tedy necelých 12 procent.
"Spadlá lávka v pražské Troji zaměřila pohled odborné i laické veřejnosti na stav nosných konstrukcí staveb v České republice. Bohužel se v poslední době nejedná o ojedinělou událost. Předcházely jí další havárie, například most ve Studénce, most ve Vilémově nebo zřícená střecha sportovní haly v České Třebové," uvedl místopředseda ČKAIT Robert Špalek.
Stavební inženýři na alarmující stav při navrhování, provádění a údržbě konstrukcí podle něj upozorňují už řadu let, ale náprava je stále v nedohlednu. Za nejzávažnější důvody ČKAIT považuje nevyhovující přístup vlastníků a správců staveb k údržbě stavebních konstrukcí. "Dalšími důvody jsou nízká kvalita provádění staveb v důsledku dlouhodobého tlaku na minimální cenu, malé vědomosti o možných důsledcích a malý tlak veřejnosti na zlepšení situace. Problémem je také nedostatek vzdělaných a způsobilých osob nebo upřednostnění jiných kritérií, například designu, na úkor stability a mechanické odolnosti konstrukcí," doplnil Špalek.
Podíl mostů ve špatném stavu je v posledních letech zhruba stejný. Nejvyšší byl v roce 2012, kdy dosáhl 23,9 procenta. Mostů v havarijním stavu tehdy bylo 122. V porovnání s rokem 2000 se však podíl zdvojnásobil, tehdy dosáhl 11,6 procenta. ČKAIT se v analýze opíral o údaje Ředitelství silnic a dálnic. To rozděluje mosty do sedmi kategorií – bezvadné, velmi dobré, dobré, uspokojivé, špatné, velmi špatné a havarijní.
"Jedná se o mosty, které jsou na silnicích ve správě kraje. Mosty ve špatném stavu budou v blízké době vyžadovat rekonstrukci. Ovšem u komunikací, které patří městům a obcím, je situace ještě horší," sdělil autorizovaný inženýr ČKAIT Michal Drahorád.
Podle něho je kontrola technického stavu dopravních staveb v Česku na velmi dobré úrovni, a to i v porovnání s ostatními zeměmi. "Ovšem u pozemních staveb je situace mnohem horší. Zákon tady nestanoví povinnost pravidelně kontrolovat stav nosné konstrukce. Vlastníci staveb jsou zpravidla laici a o vysoce specifické problematice nemají většinou povědomí. Výsledkem je tak často řešení kritických situací až ve fázi, kdy je náprava škod vysoce nákladná a pracná," dodal Drahorád.
Podle něj se tento problém nejpalčivěji projevuje u budov, které vznikly ve druhé polovině 20. století, při kombinaci nízké kvality provedení a téměř nulové údržby.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist