Okamura se nikdy neměl stát místopředsedou sněmovny, jeho názory jsou neonacistické, říká předseda Ústavního soudu Rychetský

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura se vůbec neměl stát místopředsedou sněmovny. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který označil Okamurovy veřejné postoje za neonacistické. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) řekl, že ho mrzí, že se po volbách ostatní strany nespojily proti SPD. Zároveň ale uvedl, že Okamuru do vedení sněmovny volil, a neřekl, zda bude hlasovat pro jeho odvolání, jak nyní navrhují lidovci.

Rychetský uvedl, že funkce místopředsedy sněmovny je spojená s reprezentací Česka. "Považuji za dost vážnou situaci, že do ní byl parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické, a to nemluvím o populismu a demagogii," řekl.

Výroky Okamury a dalších členů SPD podle Rychetského vyvolávají v Evropě diskusi o tom, co se v Česku vlastně děje. V západní Evropě by se podle něj demokratické politické subjekty spojily a reprezentanty takto zaměřené strany by nevolily do vysokých ústavních funkcí.

Pelikán řekl, že ho mrzí, že v Česku se něco podobného nestalo. Sám Okamuru místopředsedou sněmovny volil, podle něj je to však důsledek toho, že jiné strany nechtěly jednat s ANO o podobě sestavení dolní komory. "Mě to velmi mrzí, ale je to odpovědnost těch stran," řekl. Uvedl rovněž, že funkce místopředsedy sněmovny není příliš významná.

Okamura v lednu řekl, že protektorátní koncentrační tábor pro Romy v Letech u Písku nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Lidovci proto navrhují jeho odvolání z vedení sněmovny, podpořili je i piráti, ČSSD, TOP 09, STAN a někteří politici ODS. Většina ANO chce hlasovat proti. Pelikán, který Okamuru za jeho výroky také kritizoval, řekl, že zatím neví, jak se k hlasování postaví.

Rychetský s Pelikánem diskutovali také o návrhu na zavedení obecného referenda, který předložila SPD. Podle Rychetského by se sněmovní strany měly nejprve zabývat tím, k jakým otázkám vůbec bude možné referendum vypsat, až potom začít debatovat o parametrech hlasování, jako je počet podpisů potřebných pro svolání referenda. Předseda Ústavního soudu v této souvislosti podotkl, že podle něj by se nemělo hlasovat například o znění zákonů.

Pelikán uvedl, že referendum považuje za výjimečný nástroj, k němuž by se mělo sahat pouze zřídka. Neumí si představit zavedení švýcarského modelu, kdy by se občané v referendu vyjadřovali k běžným zákonům i několikrát ročně. Nechce ani vypisovat referenda o otázkách mezinárodní bezpečnosti.