Sedm držitelů klíčů v pondělí odemklo Korunovační komnatu ve svatovítské katedrále, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Souprava, která patří k symbolům české státnosti, se vyzvedává jen při výjimečných příležitostech, například po zvolení nového prezidenta. Od úterý budou na týden vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu na oslavu letošního 100. výročí vzniku Československa a 25. založení České republiky.

První zámek odemkl prezident Miloš Zeman, při vytahování klíče mu musel pomoci velitel Hradní stráže Jiří Kývala. Následovali premiér Andrej Babiš nebo kardinál Dominik Duka. Oproti minulým vyzvednutím klenotů se letos klíčníci před dveřmi do korunovační komory mohli posadit. Po vynesení klenotů se jim klíčníci poklonili. 

Živě: Slavnostní vyzvednutí českých korunovačních klenotů

V počátcích první republiky považovala velká část společnosti korunovační klenoty za nechtěnou připomínku dob monarchie. K první veřejné výstavě tak došlo až na podzim roku 1929, kdy si Česká republika připomínala takzvané svatováclavské milénium, tedy tisíc let od smrti svatého Václava.

Kvůli událostem druhé světové války si lidé nemohli prohlédnout korunovační klenoty dalších šestnáct let. Proslulá svévolná korunovace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a další nevhodné konání nacistů Čechům vrátily pozitivní vztah ke klenotům, druhé vystavení v říjnu roku 1945 tak provázela velká pozornost.

Komunistický režim uspořádal během čtyřiceti let své vlády pět výstav, často jako součást propagandistických aktivit. V roce 1955 sloužila expozice jako doprovodný program premiérové spartakiády, o tři roky později měla za úkol připomenout nejen vznik Československa, ale také desáté výročí vítězného února.

Už od svého vzniku byly korunovační klenoty symbolem národní suverenity, není tedy divu, že se jejich vystavení v Plečnikově síni na podzim roku 1968 setkalo s obrovským zájmem.

Velká část veřejnosti vnímala akci k výročí padesáti let od vzniku republiky jako protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Roku 1975 organizátoři expozici poprvé a naposledy umístili do baziliky sv. Jiří. O tři roky později ji nahradila Karlova síň, ve které se výstavy klenotů konaly dalších 25 let. Akce proběhla jako součást exhibice Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR, uspořádané k 600. výročí císařova úmrtí.

K dalšímu vystavení klenotů došlo až při příležitosti vzniku samostatné České republiky v lednu 1993. Od té doby má veřejnost možnost je vidět minimálně každých pět let, což odpovídá funkčnímu období prezidentů. Pravidlo porušil až rok 2016, kdy se výstava konala k příležitosti 700. výročí narození Karla IV.

Během mandátu prezidenta Zemana jsou tak vzácné klenoty vyzvednuty už potřetí. Poprvé Zeman v roli hlavy státu odemykal komnatu v roce 2013, několik měsíců po zvolení prezidentem. Při ceremoniálu vyzdvihování klenotů byl tehdy Zeman viditelně indisponován.

Podle oficiálních vyjádření trpěl virózou, tehdejší předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) ale tvrdila, že ze Zemana byl cítit alkohol.

Letošní expozice ve Vladislavském sále nabídne několik novinek. Díky nové bezpečnostní vitríně si návštěvníci budou moct klenoty prohlédnout ze všech stran, v původní zasklené skříni Josefa Gočára z roku 1929 pak uvidí památky spojené se svatým Václavem. Součástí bude i rozsáhlá instalace hovořící o osudech klenotů v posledních 100 letech.

Zájem o výstavu je tradičně velmi vysoký, v současné době ale mírně klesá. Zatímco roku 2003 klenoty zhlédlo téměř 45 000 lidí, o deset let později už to bylo pouze 31 237. Při dosud poslední příležitosti roku 2016 návštěvnost mírně přesáhla hranici 40 000, expozice ale trvala o čtyři dny déle než obvykle.

Klíče k části Svatovítského pokladu, symbolu české státnosti, drží kromě prezidenta další představitelé státu, města a církve - premiér, předsedové obou komor Parlamentu, pražský primátor, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly. Vstupní dveře do těžko přístupné Korunní komory, které se nacházejí v kapli sv. Václava, jsou opatřeny sedmi zámky. Klenoty jsou v trezorové skříni, která se odemyká stejnými klíči.

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Ostatní předměty jsou novější.

Živě: Slavnostní vyzvednutí českých korunovačních klenotů