Na pole investorů do vědy a technologií v Česku vstoupil nový hráč. Nejbohatší ústav Akademie věd, Ústav organické chemie a biochemie, chce poskytovat odbornou pomoc a investovat do těch nejnadějnějších projektů ve svém oboru po celé republice. Založil proto letos dceřinou společnost svého stávajícího centra transferu technologií - kanceláře, která má na starosti převedení výsledků bádání z laboratoří do byznysu.
A právě nová firma bude fungovat jako poradce, ale i investor, který bude vyhledávat uvnitř Akademie věd i například v univerzitních laboratořích takové projekty, které mají šanci na komerční úspěch, ale chybí jim podpora do začátku. Počáteční "nakopnutí" v řádu jednotek milionů by mělo pomoct nadějné výzkumy rozjet natolik, aby do nich poté měli odvahu vstoupit větší investoři.
Ročně chce nová firma s názvem i&i Prague podpořit asi dva až čtyři projekty z oblasti life sciences, tedy hlavně vývoje léků nebo diagnostiky.
"Existuje celá řada domácích a zahraničních investorů, kteří mají zájem do projektů investovat. Převis peněz na trhu objektivně existuje a oni hledají projekty. Na druhou stranu je ale pro ně těžké jít do oblasti, jako jsou life sciences, která je trošku komplikovanější, než třeba projekty v oblasti informačních technologií," vysvětluje jeden z iniciátorů projektu, profesor Martin Fusek.
Převod výsledků do praxe je jedním z velkých problémů současné české vědy. Na ÚOCHB se to daří.
Nejnovějším příkladem je licenční smlouva s farmaceutickou společností Novo Nordisk na další výzkum antiobezitních látek, které objevil společný výzkum Lenky Maletínské z ÚOCHB a Jaroslava Kuneše z Fyziologického ústavu.
Podpisu smlouvy předcházelo nejen nalezení vhodného komerčního partnera, ale také nabídnutí výzkumných výsledků v takové formě, aby upoutaly vhodné firmy.
Dejvické pracoviště také těží z odkazu světoznámého chemika Antonína Holého, který dal světu například základ léku proti AIDS nebo proti žloutence typu B či oparům. Především díky jeho vynálezům proudí do ústavu miliardy z licenčních poplatků. Komerční úspěch je spojen především se sloučeninou tenofovir, která je základem léků Truvada a Viread, jež pomáhají lidem trpícím HIV/AIDS.
Díky tomu, že léky nyní vyvíjí hlavně velká americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, získal ústav díky licenčním poplatkům za posledních deset let 20 miliard korun.
V loňském roce na účty ústavu doputovalo rekordních 3,2 miliardy korun.
Jenže přísun peněz se bude kvůli končícím licencím úžit, což je také jeden z důvodů, proč se ústav rozhodl firmu založit. Díky tomu, že bude v nově zakládaných firmách přidružených k univerzitám získávat určitý podíl, postupem času investice přinesou do Dejvic další zisky. Firma je stoprocentně vlastněná ústavem, respektive jeho centrem transferu technologií, dceřinou firmou IOCB TTO založenou v roce 2009.
Podobnou funkci jako i&i Prague má například Imperial College London a Cambridge Enterprise ve Velké Británii, Uniquest v Austrálii nebo Max Planck Innovation v Německu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist