Konference Aspen Institutu: Kritiku unie živí i Rusko, jehož cílem je narušit evropskou jednotu, říká velvyslanec při EU Povejšil

Dobrý den, vítáme vás u on-line reportáže z konference Kam kráčíš, Česko.

9.00–9.15 Zahájení

Jiří Fajt, generální ředitel, Národní galerie v Praze
Ivan Hodáč, předseda správní rady Aspen Institute Central Europe
Roman Latuske, předseda představenstva a generální ředitel, Economia, a.s.

9.15–10.15 Hospodářství a konkurenceschopnost

Moderátor: Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR

Prezentace výstupů expertní skupiny:
David Vávra, OG Research
Michal Kadera, ředitel vnější komunikace, Škoda Auto, a.s.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Cyrrus
Josef Středula, předseda ČMKOS
Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka, Česká bankovní asociace

10.15–10.30 Přestávka

10.30–11.30 Kvalita vládnutí

Moderátorka: Veronika Sedláčková, Český rozhlas Plus

Prezentace výstupů expertní skupiny:
Karel Šimka, Nejvyšší správní soud
Marek Antoš, ředitel, Internet Info
Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze
Jan Farský, poslanec PČR

11.30–11.45 Přestávka

11.45–12.45 Vzdělání

Moderátorka: Martina Břeňová, ředitelka pro programy a rozvoj, Nadační fond Avast

Prezentace výstupů expertní skupiny:
Bohumil Kartous, EDUIn
Pavel Kysilka, zakladatel a předseda správní rady, 6D Academy
Tania le Moigne, ředitelka české a slovenské pobočky, Google
Daniel Münich, IDEA při CERGE-EI
Aleš Weiser, prezident, Bakala Scholars

12.45–14.15 Přestávka na oběd

Konference Aspen Institute se koná v gotickém klášteře svaté Anežky České v Praze, který byl postaven již ve 13. století. Volba místa akce je více než symbolická. Kde jinde se bavit o současnosti a buducnosti Česka než v prostoru spojeném s rozvinutou českou kulturou a vzdělaností.

Ředitel správní rady Aspen Institute Central Europe Ivan Hodáč zahajuje konferenci Kam kráčíš, Česko. "Naše minulé výroční konference sledovaly, jak je na tom Česko v současnosti. Dnes se ale chceme ptát, kam naše země směřuje. V čase, kdy se chystá nová vláda, doufáme, že vzniknou doporučení, která si nová vláda vezme k srdci," říká Hodáč.

"Jsme v situaci, kdy lidé věří falešným zprávám některých médií a naši politici se vydávají na podivná ekonomická fóra do zahraničí. Musíme se ptát, jakou budoucnost pro lidi této země vytváříme. Nemůžeme spoléhat jen na ekonomický růst, ale také na podporu rozvoje všech občanů. Dlouhodobý rozvoj bez toho není možný," míní Fajt.

Podle něj v české politice nyní vítězí populismus a strach z cizích kultur. "Národní galerie na to reagovala pozváním čínského umělce Aj Wej-weje, který se tématem uprchlictví zabývá. Kultura hraje důležitou roli v tom, že pomáhá lidem porozumět druhým," dodal ředitel Národní galerie.

Se svou přednáškou začíná výzkumník společnosti OG Research David Vávra. "Česko roste rychle, naše země je navíc velmi solidární, protože u nás nepanuje taková nerovnost ve výši platů. Vše vypadá růžově, já jsem ale skeptický," říká Vávra.

Podle Vávry rosteme rychle, ale ostatní jsou rychlejší. Vize o tom, jak doženeme v HDP Rakousko nebo Německo, se podle něj nenaplňují. V produktivitě nás už předehnalo Slovensko a to oproti nám navíc roste od revoluce rychleji.

V našem hospodářství je neúměrně vysoký podíl zpracovatelského průmyslu s malou přidanou hodnotou.

"I z té malé přidané hodnoty si ale stejně necháváme málo, což je vidět na našich nízkých mzdách. Ty jsou horší než průměrné platy v Polsku," dodal Vávra.

Podle Vávry máme dvě možnosti.

Buď budeme nadále montovnou, která se začne díky technologiím postupně zlepšovat jako Singapur, nebo se vydáme cestou Estonska a začneme vytvářet vlastní rozvinuté technologie, říká výzkumník.

"Vyberme si 10 základních problémů a ty řešme," navrhuje Vávra. Podle něj by se měl podpořit především český kapitál v rukou místních podnikatelů, kteří jsou zatěžovaní neuměrnou byrokracií či vysokými daněmi. "V Česku panuje až nenávist k podnikání, to se musí změnit," říká Vávra.

"Nepeskujme se pořád. V Česku se máme dobře. Naše země už dávno není montovna a je to vidět i na Škodě, kde jsou vysoké platy a kde sázíme na výzkum a vývoj," chválí svou automobilku Kadera.

Podle něj by se Česko nemělo srovnávat třeba s Německem ve výši mezd, ale spíše v kvalitě vládnutí a státní správy. "Pro nás jsou největším problémem nepřímé náklady v oblasti daní a vzniku a zániku pracovního místa. Stát by měl nechat podnikatele žít a podnikat," míní.

Podle něj je rovněž problémem zkostnatělé české stavební řízení a špatná dopravní infrastruktura. To prý od země odrazuje mnohé zahraniční investory.

"Češi se navíc nechtějí stěhovat za prací. My jsme nebyli schopni dostat lidi z Moravskoslezského kraje, aby se přesunuli o 100 kilometrů do míst, kde si mohou vydělat."

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus: "Umělé oslabování české koruny ze strany ČNB přispělo k našemu zaostávání. S tím, jak nyní koruna posiluje, věřím, že začneme zase Slovensku, s kterým se často srovnáváme, utíkat," říká Kovanda.

"Ať toho vláda raději moc nedělá. Může se soustředit na budování infrastruktury, zlepšení internetového připojení a zjednodušení pravidel podnikání. Zbytek už by měla nechat na firmách," radí liberální ekonom Kovanda.

"Přestaňme snižovat vlastní úroveň. Nová vláda musí podpořit národní ekonomiku včetně zvyšování platů. Jako odbory samozřejmě na vyšší platy tlačit budeme," uvádí Středula.

Česko by podle něj mělo podporovat, aby se místní firmy dostávaly ke špičkovým technologiím. "V Bavorsku to tak funguje, proč u nás ne?" ptá se vrchní odborář.

CzechInvest by podle něj neměl do země lákat montovny, ale investice s vysokou přidanou hodnotou.

"Podívejme se na důchodovou reformu a další koncepční změny. Jedna vláda je prosadí a ta druhá zase zruší. Měli bychom budovat konsensus a shodnout se na základním směru do budoucna," radí hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

"Nemyslím si, že jsme nyní v takové kondici, abychom vstoupili do eurozóny," říká šéf odborů Středula. Ekonomické ukazatele sice ukazují opak, většina Čechů ale euro odmítá.

"Pořád se srovnáváme s Němci. Jenom na okraj: srovnáváme se s nejbohatší evropskou ekonomikou. Na to se často zapomíná," řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

"Málokdy se shodnu s odbory, ale nyní s nimi musím ohledně nepřijetí eura souhlasit. Proč bychom měli vstupovat do klubu, kde jsou také Portugalsko či Řecko, které podmínky eurozóny dlouhodobě neplní?" ptá se ekonom Kovanda.

Ekonom Kovanda se vyjádřil proti přijetí eura v Česku i proto, že jím platí Portugalci s ekonomickými problémy.

Z publika se ozývá portugalská velvyslankyně: "Přijetí eura jsme ovšem nikdy nelitovali. V naší zemi není ani problém s euroskepticismem," říká zástupkyně členské země eurozóny.

Lidé se ptají i na to, proč už euro mají Slováci a ne Češi. "Slovensko ale přijetí eura spojilo s ekonomickými reformami, v tom je oproti Česku jiné," říká ekonomka Zamrazilová.

"Možná máme moc úředníků. Kdybychom jejich počet zredukovali na polovinu a zbytku potom přidali, tak bychom viděli změnu k lepšímu. Zaměřujme se na výchovu elit, na to se často zapomíná," dodává výzkumník Vávra na závěr prvního panelu konference.

Moderátorka: Veronika Sedláčková, Český rozhlas Plus

Prezentace výstupů expertní skupiny:

Karel Šimka, Nejvyšší správní soud

Marek Antoš, ředitel, Internet Info

Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze

Jan Farský, poslanec PČR

"Potřebujeme věřit," říká Šimka. "Věřit hlavně sobě, pak ostatním lidem, se kterými žijeme, a pak také věřit v naši budoucnost," dodává soudce.

"Na tu bídu, kterou jsme si prošli mezi lety 1939 až 1989, se nám daří nejlépe ze států, které si spolu s námi prošly podobnou historickou zkušeností. Dá se také říci, že když už se zrovna nezlepšujeme, tak se ani situace u nás citelně nezhoršuje," míní Šimka.

Přiznává, že můžeme být z demokracie unavení, protože je těžkopádná. "Kdybychom ale zrušili diskusi ve společnosti, přijdeme o demokracii a je otázkou, zda bychom to chtěli. Vylepšujme současný systém, ale nebořme ho, mix kapitalismu a demokracie se v moderní době osvědčuje."

"Hodnoťme současné aktéry podle toho, jak se chovali v minulosti," navrhuje soudce Šimka v jemné narážce na tuzemské politiky. Společnost by podle něj neměla podléhat těm, kteří v ní rozdmýchávají malost, závist či touhu po jednoduchých řešeních.

"Spousta lidí má strach z neznáma. V záplavě informací, které si často rozporují, se ztrácejí a propadají deziluzi," říká vrchní státní zástupkyně Bradáčová. Podle ní se země musí opřít o důvěryhodné lídry, kteří lidem ukážou směr.

Je problém společnosti, že nemá čemu věřit? "To si nemyslím, ale spousta lidí žije v určité deziluzi a ztratila orientaci," míní vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Pokud podle ní nebude většina lidí nedůvěřovat justičnímu systému, nebude to systém silný. "Je potřeba získat důvěru v instituce," dodala vrchní zástupkyně.

Podle průzkumů lidé v Česku nejvíc věří armádě a bezpečnostním složkám. "Jsou pro ně jednoduše pochopitelné," vysvětluje poslanec Jan Farský.

Podle něj jsou politické instituce mnohem složitější. Úkolem politiků je ale vést diskusi a nezůstávat u sporů. "Kdo má zrovna v rukou moc, ten se ji snaží prosadit, nehledá ale konsensus a dlouhodobá řešení. Bez toho ale důvěru budovat nelze. Politické instituce musíme zjednodušit."

Lidé prý hledají jednoduchá řešení od politických mesiášů, kteří ale vizi ani kvalitní řešení nepřinášejí.

Do jaké míry se Češi obávají politického extremismu nebo islámu? Prohlédněte si infografiku ZDE.

Vítězná strana vzešlá z voleb by podle něj měla dostat šanci složit silnou vládu, aby byla schopná prosadit svůj volební program.

"Švýcarsko je jenom jedno. Je naivní myslet si, že přímá demokracie bude v Česku fungovat stejně jako tam," říká Bradáčová na aktuální návrhy některých politiků, kteří prosazují zavádění přímé demokracie.

"Když voličům slíbíte, že budou moci rozhodovat o složitých problémech, tak od nich možná získáte jednoduché odpovědi, ale ne snadná řešení. Nechci podceňovat voliče, ale otázky v referendech bývají mnohdy pokládány zcela špatně."

"Když jsem byl starostou Semil, tak mi půl roku trvalo, než jsme vidění úřadu proměnili z drába na servisní organizaci, která slouží lidem. S úředníky jsem kontroloval dopisy, které jsme lidem posílali, a upravovali jejich tón, aby se úřadů přestali bát," odpovídá exstarosta Farský na otázku, jak zvýšit důvěru v politické instituce.

Je ústava bezobsažná, anebo má být "návodem k pračce"? ptá se hlas z publika.

Podle zástupkyně Bradáčové a soudce Šimky je tuzemská konstituce kvalitní. Zárukou demokracie je podle Bradáčové také Ústavní soud. "Zatím nás nikdy nezklamal. Na tom se ukazuje, že máme i dobré instituce. Ústavní soud založili kvalitní lidé, na jejichž práci nynější soudci navazují," míní zástupkyně.

V Maďarsku či v Polsku se režimy přiklánějí k omezení liberální demokracie i prostřednictvím nových pravidel pro ústavní soudy. A toho se podle právníka Antoše nemusíme vyvarovat ani v Česku.

"Jsme pro to, aby druhý pokus o sestavení vlády byl v rukou předsedy Poslanecké sněmovny, a ne prezidenta. Méně by pak hrozilo, že zemi bude vládnout vláda bez důvěry sněmovny. Podporu ústavní většiny pro to ale musíte najít," nastiňuje politik nejmenší politické
strany ve sněmovně.

Po přestávce bude následovat diskusní panel o budoucnosti vzdělávání.

Moderátorka: Martina Břeňová, ředitelka pro programy a rozvoj, Nadační fond Avast

Prezentace výstupů expertní skupiny:
Bohumil Kartous, EDUIn
Pavel Kysilka, zakladatel a předseda správní rady, 6D Academy
Tania le Moigne, ředitelka české a slovenské pobočky, Google
Daniel Münich, IDEA při CERGE-EI
Aleš Weiser, prezident, Bakala Scholars

"Česko bude spolu se Slovenskem nejvíce ohroženo automatizací. Až 45 procent všech tuzemských míst může zaniknout nebo být tímto procesem ohroženo," vysvětluje Kartous. Podle něj je pro Česko výzvou, aby se tolik nesoustředilo na vzdělávání středoškoláků, na kterých dnes ekonomika do značné míry stojí, protože jejich místa zmizí.

"Mladí lidé přejímají volební preference svých rodičů. Část mladých, kteří nedůvěřují demokracii, by chtěla volit strany, u kterých je pochyb, zda jsou demokratické. Navíc se rozevírají nůžky ve vzdělávání. Máme tu víceletá gymnázia, která jsou exkluzivním útočištěm pro vyšší střední třídu. Socioekonomické postavení školy velmi rozhoduje o úspěchu studentů," uvádí Kartous.

Podle něj se situace nezlepší, pokud Česko nezvýší platy učitelů.

"Musíme také depolitizovat funkce ředitelů, kteří bývají často spřízněni s vládnoucími stranami. Nehledíme na výsledky, dobrý ředitel přitom může do pěti let výrazně zlepšit špatnou školu," navrhuje Kartous.

"Produkujeme absolventy pro ekonomiku, která už v Česku neexistuje. Většina lidí pracuje ve službách, my přitom stále sázíme na technické obory," uzavírá vzdělávací expert.

"Neposuneme společnost dál, pokud nejlepší lidé nepůjdou učit. V Česku to znamená zdvojnásobení mezd učitelů v horizontu pěti let," uvádí Pavel Kysilka.

"Kde na to brát? Odpověď je jednoduchá: 75 procent úředníků lze přesunout do produktivní sféry a nic se nestane," dodává zakladatel 6D Academy.

Problémem podle něj je, že politici se zaštiťují nízko kvalifikovanými voliči, kteří zájem o lepší vzdělávání nemají.

"Je ostuda, kam jsme se dostali. Věřím ale, že se s tím dá něco dělat," říká šéfka Googlu le Moigne.

Jedinou cestou podle ní je, když se všichni začnou vzděláváním - nejen v digitální oblasti - zabývat. Učitele musíme vycvičit v technických znalostech, aby děti připravili na 21. století.

"Měli bychom snížit bariéru pro lidi, kteří chtějí učit, ale nemají pedagogické minimum."

Podle le Moigne jsou klíčové zlepšení angličtiny, podnikatelských dovedností nebo schopnost kriticky přemýšlet a být kreativní.

"V Česku chybí ve školách kritické myšlení a možnost přít se s učiteli, což je v zahraničí přirozené," říká Aleš Weiser z Bakala Scholars, který studoval ve Velké Británii a USA.

"Nemusíte přitom dělat, co jste vystudovali. Já jsem absolvent francouzštiny a čínštiny a teď pracuji pro výrobce cukrovinek Mars. Takové kariéry nejsou na Západě nijak výjimečné," dodává Weiser.

Ekonom Daniel Münich z institutu CERGE stál u mnoha vzdělávacích koncepcí vlády z předchozích let. "Spousta z nich ale skončila někde v šuplíku. Trochu se bojím, že to tak dopadne i s našimi dnešními návrhy. Hlavní problém je v penězích. Češi chtějí lepší vzdělání, peníze na to ale vydat nehodlají," řekl ekonom.

"Státní administrativa nefunguje, protože naše návrhy neplní. Pokud se vzdělávání soustředí na to, co potřebujeme dnes, tak v současnosti zůstaneme navěky," dodal Münich.

"Příliš se soustřeďujeme na přijímací zkoušky. Taková zkouška trvá hodinu, dítě je vystresované a my po něm chceme, aby v omezeném čase ukázalo, co všechno umí. Měli bychom raději studenty hodnotit průběžně tak, jako to dělají třeba Němci," navrhuje Münich.

Přidejme učitelům, lépe je vzdělávejme a podpořme měkké dovednosti ve vzdělávání. Takové jsou rady, na kterých se shodují vzdělávací experti, kteří mluví na konferenci.

Vzdělání dnes často probíhá čím dál více i mimo školy. "Ty musíme zachovat k socializaci dětí. Školy musí být odrazem hodnot naší ústavy," říká Kartous z EDUIn.

"Můžeme provést změnu už teď bez vynaložení žádných peněz. Proměňme podobu zkoušek. Udělejme z maturity dlouhodobý projekt a školy na to budou muset reagovat a proměnit se," dodává na závěr školského panelu Kartous.

Následuje hodinová přestávka na oběd.

14.15–15.15 Národní bezpečnost a odolnost

Moderátorka: Zuzana Tvarůžková, Česká televize

Prezentace výstupů expertní skupiny:
Tomáš Pojar, CEVRO Institut
Ivan Gabal, sociolog, bezpečnostní expert
Jan Hamáček, do října 2017 předseda PS PČR
Jakub Landovský, náměstek ministra obrany
Petr Pavel, předseda vojenského výboru NATO, Brusel

15.15–15.30 Přestávka

15.30–16.30 Kvalita života

Moderátor: Nikita Poljakov, Hospodářské noviny

Prezentace výstupů expertní skupiny:
Jan Hartl, STEM
Markéta Pekarová Adamová, poslankyně PS PČR
Kateřina Vacková, zakladatelka, Loono
Michael Žantovský, ředitel, Knihovna Václava Havla

16.30–17.15 Doporučení pro budoucí vládu

Moderátor: Ivan Hodáč, předseda správní rady Aspen Institute Central Europe

Miroslav Singer, hlavní ekonom, Generali CEE, předseda dozorčí rady, Česká Pojišťovna
Peter Stračár, generální ředitel, General Electrics CEE

17.15–19.00 Recepce

"Česká republika patří mezi nejbezpečnější země světa. Myslí si to 80 procent lidí a také tomu tak skutečně je," uvedl na začátek svého vystoupení Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. 

Celovětově je Česko šestou nejbezpečnější zemí na světě a čtvrtou v rámci EU. Většina Čechů si myslí, že žijí v bezpečí, celosvětově navíc jejich obavy z rizik v rámci světa klesají. Češi věří tuzemské armádě, sami by ale stát bránit nechtěli a více peněz vojsku dát nechtějí, protože to považují za mrhání veřejných prostředků. Výdaje na armádu tedy poslední roky klesají.

"A já myslím, že se to v dohlednu nezmění," říká bezpečnostní odborník Pojar. "Jsme černými pasažéry NATO, v příspěvcích na obranu jsme šestou nejslabší zemí aliance," myslí si Pojar.

"Tak jako nedokážeme stavět dálnice či železnice, tak také nedokážeme nakoupit letadla či radar. Tenhle problém trvá dlouhodobě a ohrožuje nás. Na pováženou přitom je, že právě nyní na to peníze máme. Nikdo nepůjde bránit nikoho, kdo sám není schopen a ochoten se bránit," dodává.

Dnešní konference se koná v den raketového testu Severní Koreje. Podle předsedy vojenského výboru NATO generála Petra Pavla by ale Češi neměli nebezpečí ze strany Severokorejců podceňovat. Kdyby zaútočili na USA, musela by reagovat celá aliance. "Vedle toho sledujeme i aktivity ze strany Ruska, a to i ovlivňování veřejného mínění v Česku," říká Pavel.

"Novináři se mě mnohokrát ptali, proč zdůrazňuji hrozbu Ruska. Tato země není přímým nebezpečím, nechová se ale ani jako náš partner a pak musíme být na jeho činnost připraveni. Podívejte se ostatně na prokazatelný ruský zásah do ovlivňování prezidentských voleb v USA," vysvětluje Pavel, proč by aliance měla být vůči Rusku obezřetná.

Rusové se snaží rozbíjet jednotu NATO svým působením v kyberprostoru. "Prostředků, jak nás narušovat, je mnoho, prostředků k reakci ovšem máme málo," vysvětluje náměstek ministra obrany Jakub Landovský. Řada zemí NATO podle něj podceňuje vlastní kyberbezpečnost, v digitálním prostoru se přitom budou budoucí války rozhodovat.

Exposlanec KDU-ČSL a bezpečnostní expert Ivan Gabal říká, že ústava v otázkách obrany nefunguje. "Vyžaduje po nás schválení vyslání jednotek do zahraničí, a nemůžeme tak jednat rychle, pokud dojde k nějaké krizi."

"Když probíhala bitva o Británii, radary zaznamenaly, že německá letadla přilétají, a lidé se ukryli do krytu. Dnes jsme vystaveni dezinformační kampani ze strany Ruska a žádnou obranu proti tomu nemáme. To je třeba si uvědomit," říká Gabal. "Možná by nemuseli Rusové svým ovlivňováním zaměstnávat nás, ale my bychom mohli zase pro změnu zaměstnávat je."

Podle Gabala je ruský vliv vidět na ovlivňování voleb v západních demokraciích. "Náklady na takové ovlivnění jsou přitom nižší než cena jednoho bitevního vrtulníku."

Ivan Gabal je k vývoji české bezpečnostní politiky v posledních čtyřech letech, kdy byl poslancem, kritický. Podle něj země situaci nezvládla, protože Sobotkova vláda nepřijala koncepční materiály svých předchůdců. "Při minulém nástupu ministra Stropnického došlo k zastavení připravené dohody o gripenech a to nás stálo spoustu peněz," dodává.

Generál Pavel říká, že by se k otázce referenda vyjadřovat neměl. "Budu ale politicky nekorektní a okomentuju to. Místní referenda dávají smysl, vysvětlit ale lidem složité věci, jako byl třeba brexit, je podle mě nesmírně obtížné. Pro referendum musíte mít vyzrálou občanskou společnost a ta u nás není. Zneužitelnost referenda o vystoupení z EU či NATO je tak vysoká, že bychom jeho zavedení riskovat neměli."

Bezpečnostní experti se shodují, že evropská armáda nevznikne. "Po evropské armádě volají jen ti největší loseři jako Jean-Claude Juncker, který byl dlouho premiérem prťavého Lucembrurska bez armády. A k němu se přidal český premiér Bohuslav Sobotka, jehož země je ve financování armády jednou z nejhorších. Na tom je vidět, že jde jen o alibismus," říká ostře Tomáš Pojar, který si v sále vysloužil potlesk.

Následuje čtvrthodinová přestávka.

Moderátor: Nikita Poljakov, Hospodářské noviny

Prezentace výstupů expertní skupiny: Jan Hartl, STEM
Markéta Pekarová Adamová, poslankyně PS PČR
Kateřina Vacková, zakladatelka, Loono
Michael Žantovský, ředitel, Knihovna Václava Havla

Sociologogický pohled na toto téma prezentuje Jan Hartl z výzkumné společnosti STEM, který říká, že lidské štěstí a spokojenost se jen velmi obtížně sledují a měří. Data OSN, která sledují ekonomický rozvoj či vyspělost zdravotnictví, ale přece jen ukazují, že Češi se řadí mezi 30 nejšťastnějších národů světa. Sociologické výzkumy ale ukazují, že Češi se současným stavem spokojení nejsou a trápí je strach z budoucnosti, ať už kvůli údajné hrozbě migrantů či problémů spojených s globalizací.

"Zásadním úkolem pro Česko je posílení sociálního kapitálu, tedy zvýšit důvěru v instituce a zapojení lidí do veřejného života," vysvětluje Hartl. Podle Indexu Legatum se hodnocení Česka citelně zlepšilo v podpoře podnikání, právě v sociálním kapitálu ale propadá a je až 78. na světě.

Přes 60 procent Čechů nevěří v demokracii a 90 procent lidí by preferovalo vládu odborníků. Spolu se Slovenskem jsou taková čísla nejvyšší v Evropě. Podle společnosti Ipsos se navíc Češi nejvíc ze všech Evropanů bojí islámu, z extremismu přitom strach nemají. "To nedává smysl, takže jde o věc, na které bychom měli zapracovat," říká Hartl. Češi se přitom podle výzkumů jen velmi málo zajímají o politiku, protože veřejní činitelé podle nich myslí jen na sebe.

"Střední doba života se od roku 1989 v Česku zvýšila o 8 let. To je jeden z pozitivních výsledků sametové revoluce," míní ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý diplomat Michael Žantovský.

"I když to nevnímáme, naše svoboda je postupně ukrajována. Nedávno jsem byl na přednášce v jednom krajském městě a hned poté se šéfovi kulturního domu, kde jsem vystupoval, ozvali z radnice, že přijdou na kontrolu. Takové případy u nás existují," svěřuje se se svým zážitkem Žantovský.

"Na medicíně jsme se vůbec o kvalitě života nebavili. Přitom by lékaři měli takováto témata řešit a zabývat se jimi i na filozofické úrovni," říká lékařka Kateřina Vacková, která založila iniciativu podporující preventnivní vyšetření Loono.

"Ve 22 letech jsem si prošla rakovinou, teď je ale můj život duhový. Mí rodiče se trápí spoustou věcí počínaje politikou. Myslím si, že život mladých lidí se netočí kolem materiálních věcí, ale kolem možnosti komunikace s druhými," říká Kateřina Vacková.

Jak budovat důvěru v zemi, kde lidé nevěří ničemu? "Důvěra v demokracii se od revoluce snížila o 30 procent a u důvěry médií byl propad ještě větší," říká poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která takové výsledky považuje za alarmující. Naopak roste důvěra v různé zdroje, jako jsou dezinformační weby. Lidé se navíc nechtějí zapojovat ani do veřejného života. "Klíčem, jak to řešit, je občanské vzdělávání, mediální gramotnost a budování silných institucí," říká Pekarová Adamová.

"Jenom ekonomický výkon není měřítkem kvality života. Ovlivňuje ji i důvěra v druhé. V ekonomické krizi jsme na to zapomněli a teď bychom si to měli připomenout," myslí si sociolog Hartl.

Moderátor: Ivan Hodáč, předseda správní rady Aspen Institute Central Europe

Miroslav Singer, hlavní ekonom, Generali CEE, předseda dozorčí rady, Česká pojišťovna
Peter Stračár, generální ředitel, General Electrics CEE

Šéfovi GE v Česku chybí základní vize, kterou by země naplňovala. Podle ex-guvernéra Singera v Česku nejsou takové problémy s korupcí a nedá se ani říci, že by se firmám prodražovaly náklady při propouštění zaměstnanců. Singer je celkově ke studii Aspenu skeptický. "Třeba pasáž o vzdělávání se příliš stará o to, kdo by koho volil. Studie v jiné části zase navrhuje posílení sektoru služeb, možná je ale také singapurská cesta, kdy bychom měli ještě silnější průmysl, než nyní, a vedle toho by fungovaly služby," uvažuje Singer.

Publikum samo vybralo oblasti, které by podle něj měl stát prioritně řešit. Návštěvníci Aspenu by nejraději odstraňovali překážky v podnikání a rozvíjeli občanské vzdělávání, aby se zvýšila podpora demokracie. Třetí doporučení představuje elektronizace státní správy, v níž Česko za ostatními státy EU zaostává.

"Pozitivně vidím volání po občanském vzdělávání, které je u nás skutečně velmi pozadu. Jak vidím, zdejší účastníci by si přáli taky elektronizaci státu. Jen nevím, zda víte, co to znamená. Do této kategorie mimo jiné spadá také EET, díky které na vás může vidět Babiš," upozorňuje dnešní hlavní ekonom pojišťovny Generali Singer.

Z publika se ozvala zástupkyně Úřadu vlády Jana Maussen, která si posteskla, že Sobotkova vláda už v dubnu přijala materiál o udržitelném rozvoji do roku 2030. "Nikde se o něm ale nemluví a dokument je přitom koncpiován tak, aby přežil i budoucí vlády," říká Maussen. Reaguje na ni bývalá zaměstnankyně ministerstva financí. Ta prý za svou 28kariéru ve státní správě zažila mnoho podobných strategií. "K ničemu ale nevedly a nikdo je nebral vážně," říká bývalá úřednice a obecenstvo jí tleská.

Moderátor Ivan Hodáč se ptá, zda Čechům nechybí větší hrdost. "To možná ano, ale podívejme se na některé hrdé státy Evropy jako je třeba Maďarsko. Chtěl by tu někdo režim, jaký mají v Maďarsku? Já myslím, že ne," míní Singer. Souhlasí ale s tím, že by Češi hrdí být měli. "Nad všemi věcmi ale musíme přemýšlet do důsledků a zvažovat veškerá rizika," dodává. Stračár z GE doplňuje, že Česko potřebuje vizi, aby nebylo v příštích 20 letech zaskočeno vývojem, který přijde.

"Musíme vědět, kam chceme jít dál. Jsme na rozcestí ekonomickém či politickém a musíme si ujasnit, kam se vydáme," uzavírá šéf správní rady Aspen Institute Central Europe Ivan Hodáč.

Vážení čtenáři, končí dnešní část konference Aspen Instiutu. Děkujeme za pozornost. Pokračovat budeme znovu ve čtvrtek dopoledne, kdy bude řeč o budoucnosti a směřování středoevropského regionu. Vystoupí mimo jiné bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, stálý představitel České republiky při EU Martin Povejšil nebo bývalý polský vicepremiér a ministr financí Jacek Rostowski.

Dobrý den, vítáme vás u on-line reportáže z konference Kam kráčíš, Česko. Dnes se hosté konference zaměří na budoucnost a směřování středoevropského regionu. 

Hrozba z Ruska pro Česko ale i celé NATO je dobře viditelná na počtu ruských kybernetických útoků, říká generál Petr Pavel. Ten na konferenci upozornil, že Česko ruskou hrozbu podceňuje.

Prezident Aspen Institute Central Europe Ivan Hodač zahájil druhý den konference o budoucnosti Česka a Evropy. Dnes je program více o místě Česka a střední Evropy v EU. První panel bude o tom, jak uspět v Evropě a globálně.

Ekonomický úspěch zemí V4 je závislý na levné pracovní síle. To ale přestává stačit, říká David Vávra z OG research k tomuto grafu.

Jsou oblasti, ve kterých může vláda udělat hodně pro rozvoj země, např. infrastruktura. A nám v Polsku se podařilo z peněz z eurofondů postavit dálnice světové úrovně, říká bývalý polský ministr financí Jacek Rostowski. Nabízí se otázka: proč se to nepodařilo Česku?

Z dlouhodobého hlediska chybí na Slovensku (i jinde) snaha o další reformy, tvrdí bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Když se stal premiérem, bylo potřeba snížit nezaměstnanost, proto se Slovensko stalo zemí automobilek. Teď je podle něj potřeba hledat další technologický pokrok a posunovat se dál od levných montoven k novějším technologiím.

Bývalý polský vicepremiér a ministr financí Jacek Rostowski varoval před dlouhodobou destrukcí právního státu v Polsku, který může vést k tomu, že polský vláda bude nedemokratická – a to může v jeho vidění způsobit další krizi Evropské unie srovnatelnou například s eurokrizí.

Přední maďarská politička Zsuzsanna Szelényiová varovala, že hlavním problémem našeho regionu do budoucna je nízký sociální kapitál, tedy nedůvěra, která panuje ve společnosti, ve firmách i v rodinách. Dalším nebezpečím podle ní je to, že se tradiční politické strany v Evropě vydaly na cestu neliberální politiky, aby si udržely voliče.

Měli bychom více kultivovat naši demokracii, například tím, že ukážeme pochopení a empatii vůči těm, kdo se bojí uprchlíků, i když na Slovensku nebo v Česku žádné vlastně nemáme, řekl bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Nemá smysl někoho hned označovat za extremistu. Ale musíme hájit nezávislé instituce, aby i menšina třeba po volební prohře, měla zajištěno, že na její hlas bude brán ohled.

Hybridní válka nebo jiné hybridní hrozby se zaměřují na naše slabiny. Abychom byli úspěšní při obraně, musíme být schopni si tyto slabiny úpřímně přiznat a snažit se o změnu. Musíme se poučit z Finska, které si nedělá žádné iluze ohledně hrozeb, kterým čelí: český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.

Druhý dnešní panel výroční konference institutu Aspen Central Europe se týká odolnosti států a společností ve střední Evropě vůči hrozbám. Nejde jen o podíl výdajů na obranu, ale také o sociální soudržnost a schopnost klidně reagovat na různé hrozby.

"Středoevropské země se cítí bezpečně, jak vyplývá z různých průzkumů, ale svět kolem nich se mění, stává se méně předvídatelným a je třeba na to reagovat," řekl v úvodu Jan Havránek, poradce generálního tajemníka NATO. Havránek připravoval studii o odolnosti pro tuto konferenci, z níž kromě jiného vyplývá, že Češi se cítí bezpečně, ale že jsou na tom nejhůř ze čtyř států pokud jde o výdaje na obranu.

Koncept odolnosti je relativně nový způsob, jak popsat, zda je společnost či stát schopen se ubránit a přežít i hybridním hrozbám. Český velvyslanec u NATO Jiří Šedivý ji popsal jako něco, co se týká všech oborů, netýká se jen bezpečnosti lidí, ale třeba i bezpečnosti dodávek surovin či potravin, fungování státu a vlády v případě jakéhokoli ohrožení, je o důvěře ve společnosti, mezi lidmi, o důvěře obyvatel státu v instituce tohoto státu, i o důvěře mezi různými komunitami nebo i lidí v rodině. Příklad opravdu odolných států si lze vzít z Finska nebo Izraele.

60 procent Čechů nevěří v demokratický systém. Výsledky voleb tak jsou symptomem něčeho vážnějšího. Problémy má demokracie všude v Evropě, ale země ve střední Evropě jsou zranitelnější, protože jejich demokracie je nová a křehči: Milan Nič, Slovák působící v think-tanku German Council on Foreign Relations (v Berlíně).

Česko může ostatním ukázat jak je odolné už jen tím, jak bude reagovat na vznikající tichou vládní koalici, tvrdí Milan Nič z německého think tanku DGAP. Šokovalo mě, že podle průzkumu ukázaného na konferenci Aspenu včera, 60 % Čechů nedůvěřuje demokracii. A součástí odolnosti je to, jak funguje demokracie v dané zemi. Není to ovšem výjimečný případ týkající se Česka, v Berlíně často vysvětluji, aby se podívali na Rakousko, je to nyní fenomén v celé Evropě.

Debata na panelu o odolnosti se změnila na debatu o vojenských výdajích, což, jak zdůraznil český velvyslanec u NATO Jiří Šedivý, není to samé. "Můžete dávat třeba deset procent, ale když nemáte schopné vedení a lidi, kteří by byli ochotni bojovat, tak vám je to k ničemu," řekl Šedivý.

Změny politického systému, v němž dosud vládly tradiční strany, přinášejí také debaty o možném ohrožení demokracie v Česku. Na konferenci o tom hovořil i soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Za nebezpečné považuje posilování takzvané přímé demokracie.

V Globálním indexu konkurenceschopnosti se Česko už třetím rokem drží na 31. příčce ze 137 hodnocených zemí. Po Estonsku je zemí s nejlepším hodnoticím skóre ze všech postkomunistických zemí.

Česko by podle ekonomů mělo víc investovat do vzdělání, high-tech výroby a lepší dopravy i internetu. Konkurenceschopnost brzdí i státní správa, která se brání digitalizaci.

"Slovensko je s eurem velmi spokojené. Je to dobrá zkušenost a přáli bychom si, aby ji zopakovaly i ostatní země Visegrádské čtyřky", říká Norbert Kurilla, státní tajemník slovenského ministerstva životního prostředí

"Z velkých plánů na další integraci EU, které má hlavně francouzský prezident Emmanuel Macron, se toho podle mě moc neuskuteční. Je k tomu potřeba, aby se na tom už na začátku shodly Německo a Francie. A Německo velkou část Macronových plánů nepodporuje," říká Ulrich Speck, analytik výzkumného centra Elcano Royals Institute v Bruselu.

"V některých oblastech potřebujeme méně evropské integrace a víc pravomocí pro členské státy. V jiných ale naopak potřebujeme další posílení integrace. Děje se to například v sociální politice," tvrdí Martin Povejšil, český velvyslanec při EU.

"Vidím fundamentální rozpor u těch českých politiků, kteří sice říkají, že ke členství v EU nemáme alternativu a je to v našem zájmu, což je pravda, ale vzápětí toto prohlášení doplní salvami kritiky EU. V EU přece jsme proto, že je to pro nás výhodné, tak proč nemluví o těch výhodách, ale jen kritizují?" ptá se český velvyslanec při EU Martin Povejšil.

"Co je zdrojem kritiky EU? Jednak nespokojenost v jednotlivých členských zemích, jednak kritiku EU živí i Rusko, jehož cílem je narušit evropskou jednotu. Je mi záhadou, proč se této propagandě nedokážeme dostatečně bránit," říká Martin Povejšil.

Poslední panel konference Aspen Institute a Hospodářských novin, který právě začíná, bude hovořit o budoucnosti euroatlantických vztahů, které po nástupu Donalda Trumpa, po referendu o brexitu a s dalšími změnami v EU procházejí zásadní proměnou.

Začíná debatou o brexitu, v níž Michael Leigh z think tanku German Marshall Fund a bývalý vyjednavač za EU o vstupu Česka do unie popisuje možné scénáře. Základem bude, zda se podaří příští týden v Bruselu domluvit dohoda o tom, jaké budou podmínky odchodu. "Když se to nepodaří, nastane postupně chaos, který může znamenat potíže jako je zastavení letů mezi Británií a EU, nebo nekonečné fronty kamionů na hranicích," řekl Leigh.

"Na to, kam Donald Trump zavede USA, si budeme muset ještě nějakou dobu počkat, asi déle než do prvního výročí jeho nástupu do úřadu 20. ledna 2018," řekl Michal Kobosko, ředitel polské pobočky americké nevládní organizace Atlantic Council. Viděli jsme, že Trump změnil názor na mnoho věcí, například na NATO, už neslýcháme úvahy o stažení amerických vojáků ze střední Evropy.

"Problém je, že cokoli Trump řekne o Rusku, je hodnoceno objektivem vyšetřování ruského vlivu na volební kampaň. Všichni z administrativy - kromě Trumpa - jsou jasní, když se vyjadřují k Rusku: Rusko nesmí jít dál na Ukrajině."

Kobosko souhlasil s názorem z publika, že Trumpův twitterový účet je "zbraní masového zmatení" (weapon of mass distraction).

I pracovníci Bílého domu prý začínají svůj den tím, že se dívají, co jejich šéf tweetuje, aby věděli, co se děje.

Ve vztazích mezi USA a střední Evropou je kromě témat jako je bezpečnost či obchod jedna věc, která je znepokojující a nevěnujeme jí patřičnou pozornost: pokles podpory vztahů s USA, který vyplývá z různých průzkumů, řekla Réka Szemerkényiová, výkonná viceprezidentka amerického think tanku CEPA, která se zabývá vztahem mezi USA a střední Evropou.

Jaké je pro to vysvětlení? Částečně je to mladou generací, která tomuto vztahu nepřikládá důležitost, narodila se do členství v NATO a do bezpečí. Větší podíl na tom má ale spíš politika. Pro předchozí stratégy ve Spojených státech i ve střední Evropě byl vztah k USA prioritou. Když se podařilo vstoupit do aliance, tak tu chybí "druhá generace strategií", jak s tímto vztahem mezi USA a střední Evropou naložit.

Nevíme, zda je Transatlantická obchodní dohoda (TTIP) mezi USA a EU mrtvá, nebo někdy ožije, domnívá se Michal Kobosko, šéf polské pobočky amerického think tanku Atlantic Council.

"Název je určitě špatný, obchod tady je a bude, USA a Evropa budou blízcí obchodní partneři," říká.

Testem, který bychom měli z Evropy pozorně sledovat, je jednání o Severoamerické obchodní dohodě (NAFTA). Na ní uvidíme, jakou obchodní politiku chce prezident Trump dělat. A potom ještě musíme doufat, že prezident neudělá v této politice nic stupidního.

Na závěr diskutují panelisté o tom, co bude USA a Evropu spojovat v budoucnosti. Budou to bezpečnostní témata jako je společná obrana před Ruskem či teroristickou hrozbou z Blízkého východu, energetika včetně vývoje elektromobilů, obchodní vztahy, demokratické hodnoty, ostražitost před Čínou a tlaky vyplývající ze změny klimatu a životního prostředí.

Dvoudenní výroční konference Aspen Institute Central Europe a Hospodářských novin o budoucnosti Česka a Evropy končí. Děkujeme za pozornost a přejeme hezký večer.