Vypadá to jako když stroje ožijí a dají se do společného díla. Jeden přiletí k těžko přístupnému výklenku, namíří do něj kameru. Další dva mu zleva a zprava posvítí, aby záběry byly kvalitní. Ohlídají si přitom bezpečnou vzdálenost, aby se nesrazily.

Pomyslné hnízdo těchto dronů je na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Tým Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické pod vedením Martina Sasky takto loni zdokumentoval kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. V poslední době přidal do sbírky kostel v Libavé a grottu v polské obci Gorzanow v Kladsku.

 

Autonomní dron zkoumá kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

S trochou představivosti stroje opravdu ožívají, protože méně členité prostory mohou prozkoumávat v autonomním režimu. Případně pilot ze země ovládá dron s kamerou, kterému ostatní, autonomně pracující helikoptéry svítí na práci. V členitějších areálech je ale zatím třeba řídit stroje ze země kvůli riziku kolize.

Formace na dálku ovládaných helikoptér se snadno dostane do vysoko položených míst, získané záběry pak ocení hlavně památkáři či historici. "Fotografie a senzorická data z grotty v Gorzanově poslouží k vytvoření podrobného plánu restaurátorských prací v objektu," dává příklad šéf týmu Martin Saska. Konkrétně v tomto případě záběry využijí kolegové z pardubické univerzity.

"Většinou se létá v místech, kde je tma, dokumentují se různé výklenky. Namísto tradičního osvětlení ze stativu jsme umístili světla na helikoptéru, která létala vedle té s kamerou a svítila jí. Stroj s kamerou řídí člověk, dron se světlem letí autonomně. Sám si sleduje bezpečnou vzdálenost a svítí do stejného místa, které je zrovna snímané na kameru," popsal pro iHNed.cz Saska.

Dron zdokumentoval interiér kostelu ve Šternberku

Jeho tým zkouší nyní naučit drony, aby létaly zcela autonomně. Zatím se zabývá spolehlivostí celého systému a schopností strojů detekovat překážky. V praxi se to nyní řeší tak, že pilot navede dron s kamerou tak daleko, jak jen může, pak se helikoptéra osamostatní, zaletí ke zkoumanému místu a po jeho zdokumentování se vrátí zpět a pod kontrolu operátora.

Podle Sasky si drony umějí zapamatovat trajektorii, kterou proletěly, a následně ji zopakovat automaticky, ale třeba s jinou pozicí osvětlovacích dronů, díky čemuž vyniknou detaily snímaného místa.

V Gorzanowě také české drony zdokumentovaly neobvyklou mozaikovou podlahu areálu. Pro operátory dronů je to vlastně jedna z nejjednodušších úloh, zdokumentovat prostor pod helikoptérou. Pro historiky a archeology je ale schopnost složit z několika snímků komplexní obraz podlahy cenná.

Při své práci nepořizují drony jen klasické kamerové záběry s vysokým rozlišením. Helikoptéry mohou nést i laser k vytváření hloubkové mapy objektu. A díky tomu velmi přesně vytvářet například trojrozměrné modely soch.

Ve Staré vodě ve vojenském újezdu Libavá české drony zdokumentovaly poškození interiéru kostela, daň desítek let sovětské okupace, za níž bylo v kostele vězení. Ještě předtím využívali českoslovenští vojáci kostel jako cvičnou střelnici.

Drony zdokumentovaly opuštěný kostel ve Staré vodě

S dokumentací od týmu z ČVUT se budou moci památkáři lépe rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po střelách ponechat jako součást historického odkazu kostela, nebo zda je odstranit a navrátit kostel do původního stavu.

Drony zdokumentovaly opuštěný kostel ve Staré vodě

Dron zdokumentoval interiér kostelu ve Šternberku

Autonomní dron zkoumá kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist