Do výzkumu a vývoje šlo loni 80,1 miliardy, o desetinu méně než v předchozím roce. Nejvíc investovaly podniky, hlavně v automobilovém průmyslu

Do výzkumu a vývoje šlo v loňském roce 80,1 miliardy korun, což je oproti předchozímu roku o 8,6 miliardy méně. Může za to zejména pokles příjmů z Evropské unie, vyplynulo ze zjištění Českého statistického úřadu.

"Zahraniční veřejné zdroje, především prostředky z EU, vloni přispěly tuzemskému výzkumu 2,7 miliardy korun, což je o 11 miliard méně než v předchozím roce," popisuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

"Rok 2016 můžeme pokládat za jakési dno, mezidobí, kdy doběhly jedny projekty a teprve se začnou rozbíhat další. Ten začátek bude pomalý, nejvíce se peníze čerpají vždycky ke konci programovacích období," vysvětlil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Nejvíce peněz na výzkum a vývoj investovaly podniky - přispěly 49 miliardami korun.

"Dvě třetiny z této částky poskytly firmy se zahraniční kontrolou. Je zajímavé, že ve srovnání s rokem 2010 vzrostly jejich výdaje více než dvojnásobně. Naopak v domácích podnicích výdaje na výzkum a vývoj v posledních dvou letech klesají," říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Nejvíce peněz poskytlo jen několik velkých firem, které tak do výzkumu a vývoje investovaly více než celý český stát. V zahraničí je to podobné. "Přibližně třetina těchto firem patří německým vlastníkům, jedna pětina americkým," upřesnil Mana.

Podnikatelé nejvíce investují v automobilovém průmyslu - v roce 2016 to bylo 7,8 miliardy korun. Roste význam elektrotechnického průmyslu a také firem zaměřujících se na informační a komunikační technologie.

Většinu peněz pro VŠ spolkla výzkumná centra

O čtvrtinu meziročně poklesly výdaje na výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách a na Akademii věd ČR. Výrazný úbytek zapříčinil snížený přísun peněz z EU, ty se použily převážně na výstavbu nových výzkumných center. V celém Česku jich při vysokých školách v letech 2011 až 2016 vzniklo 28.

"Nyní bude potřeba zajistit udržitelnost těchto výzkumných pracovišť a vytvořit podmínky pro to, aby generovala očekávané a plánované výstupy tak, jak se to v těch původních záměrech předpokládalo," míní ředitelka úřadu Ritschelová.

"Je brzy dělat prognózy, jestli se jim podaří vydělat si na provoz svou vlastní činností. Zatím k tomu ale všechna centra mají daleko," míní Štampach.