Lídry největších politických stran se v úterý střetli v první velké předvolební debatě. Diskutovat přišli Andrej Babiš (ANO), Lubomír Zaorálek (ČSSD), Jiří Dolejš (KSČM), Zbyněk Stanjura (ODS), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Miroslav Kalousek (TOP 09). Debatu pořádá Britská obchodní komora v ČR ve spolupráci s Americkou obchodní komorou, Francouzsko-českou obchodní komorou a Severskou obchodní komorou.
Debatu volebních lídrů jsme sledovali v on-line reportáži
On-line reportáž
Na úvod všichni panelisti představili ekonomickou vizi svých stran. Začal první v abecedě, šéf hnutí ANO Andrej Babiš. "Ekonomický vývoj máme v rukou tím, že budeme investovat. Je potřeba udělat soupis všech nutných investic a investovat co nejvíc. Stále nedostatečně čerpáme evropské fondy," řekl Babiš. "Chceme centrální nákup a IT, digitalizaci veřejné správy jako v Estonsku, kde lidé už na úřady nechodí."
V představování své ekonomické vize pokračuje šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Ten zdůrazňuje důležitost podílu vědy a výzkumu na ekonomice: "Pokud nedostaneme do našeho průmyslu daleko více inovací, nebudeme schopni převádět výsledky vědy a výzkumu do praxe, přestaneme být konkurenceschopní."
"Učitel musí být atraktivní zaměstnání, musí tomu odpovídat finanční ohodnocení," pokračuje Bělobrádek. Podstatné také pro Česko a jeho ekonomiku je, aby přijalo euro.
Začíná hovořit Jiří Dolejš (KSČM). "Je dobře zvažovat daňovou reformu, protože o té se nebojíme mluvit, nebojíme se na ni myslet. Stabilní leč funkční daňová reforma je na místě," řekl Dolejš. "Česko by mělo navázat na nadnárodní dohody. Malá česká ekonomika nemůže být v izolaci. Evropské spolupráce jsou v tomto smyslu rozhodující," dodal Dolejš.
Slovo má lídr TOP 09 Miroslav Kalousek. V hospodářské politice vidí čtyři priority. Rozpočtovou odpovědnost. "My chceme směřovat vyrovnanému rozpočtu. Deficit si můžeme dovolit pouze v případě ekonomického propadu." Kalousek: "Další prioritou je strukturální změna tuzemské ekonomiky. Od montoven k produkci s vysokou přidanou hodnotou."
Změna struktury daňové zátěže jako třetí priorita podle Miroslava Kalouska. "Chceme snížit odvodovou zátěž, která leží na pracovním místě. Chceme snížit sociální odvody o 8 procentních bodů."
Snížení administrativní zátěže a vymahatelnost práva jako čtvrtá priorita, kterou představuje ve svých pěti minutách Miroslav Kalousek.
Za ODS představí ekonomický program strany Zbyněk Stanjura. "Největší problém jsou nízké mzdy. Máme komplikovaný daňový systém, naše daně jsou OECD jedny z nejvyšších," řekl Stanjura. "Chceme snížit sociální pojištění o dva procentní body," uvedl Stanjura.
"Podnikatel trápí neustále rostoucí byrokracie. Jsme připraveni tento objem snížit minimálně o dvacet procent," jmenoval další plány ODS Stanjura. Prioritou ODS bude školství i digitalizace. "Nízké jednoduché daně, svoboda podnikání a méně byrokracie. To jsou jasné priority občanských demokratů," dodal předseda klubu poslanců ODS.
Jako poslední přednese svou ekonomickou vizi volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. Ten připomíná momentálně skvělou kondici tuzemské ekonomiky. "Ale tato příznivá situace by nás neměla ukolébat. Současný ekonomický růst je příliš založen třeba v nízkých mzdách. Na způsobech rozvoje ekonomiky, který není dlouhodobě udržitelný." Zaorálek: "Do budoucna bychom měli uplatňovat kvalitativní konkurenční výhodu, kterou je tradice vzdělanosti a industriální tradice výroby." Cestou je podle něj inovace a podpora malých a středních podniků. "Současný systém nás vede do pastí nízkých mezd a rezignace na inovace. Jakkoliv je to dnes úspěšné, vyžaduje to zásadní změnu."
Zaorálek: "Nesouhlasím zásadně s tím, abychom uvolnili pracovní trh pro pracovníky z východu. Pokud chcete nízkou kvalifikovanou pracovní sílu, jděte podnikat na Ukrajinu. Ale nepřesouvejte levnou pracovní sílu sem. "Když dělá někdo politiku na tom "všeci kradnú", podrývá tím důvěru investorů," naráží Zaorálek na výrok Andreje Babiše. A uzavírá úvodní část diskuze.
Dalším tématem bude "pracovní síla". Začíná Pavel Bělobrádek. Pokud je ekonomika orientovaná na velkou spotřebu manuální práce, není to podle Bělobrádka vhodné. "Průmysl 4-0, digitaliazce a modernitace by měly přinést úsporu pracovních míst. Také nám chybí děti, kterých se ročně rodí o dvacet či třicet tisíc ročně méně," uvedl předseda lidovců s tím, že Česko bude muset dočasně nebo trvale přijímat zahraniční pracovníky.
Pokračuje Jiří Dolejš. "Volat po větší nezaměstnanosti by bylo politicky i ekonomicky špatné. Pokud voláme po robotizaci, vytěsňujeme z přímé průmyslové výroby zaměstnance. A ti půjdou kam? Jen část z nich může směřovat do sofistikovaných služeb a výroby."
Jak chce TOP 09 řešit neostatek pracovníků? Na otázku odpovídá Kalousek. "Chybí asi 200 tisíc lidí. To je nepochybně zásadní limit, který nepouští českou ekonomiku dál," řekl Kalousek.
"Ministerstvo zahraničí brzdí přijímání zahraničních pracovníků úmyslně, aby vytvořila tlak na růst mezd. Jsme pro zrychlený příliv zahraničních pracovníků. Je to dočasné, ale teď tu jsou potřeba a není důvod, aby tu nepracovali," dodal Kalousek.
Zbyněk Stanjura a pohled ODS na nedostatek pracovních sil a nezaměstnanost: "Musím nesouhlasit s lídrem ČSSD - ochota našich lidí dělat méně kvalifikované práce bude klesat. Musíme vnímat demografický vývoj. Pokud dnes máme 20 seniorů, v roce 2050 to bude 50 procent. Počet ekonomicky aktivních lidí se tedy bude snižovat. Velmi bych se obával toho, aby strukturu ekonomiky měnila vláda. To musí dělat sám trh."
O nedostatku zaměstnanců a návrzích řešení nyní začíná hovořit Zaorálek. "Když je zboží málo, zvýší se cena a stejné je to s odměnou za práci," řekl lídr ČSSD s tím, že levná práce zahraničních pracovníků pokřivuje trh práce v Česku. "Ti lidé žijí v ubytovnách, v nedůstojných poměrech, za nézké platy, a to ničí pracovní trh," argumentoval Zaorálek.
Andrej Babiš: "Chci se všem politikům omluvit za pana Zaorálka. On vůbec netuší, co je to firma. Vy říkáte, že jsou u nás jenom montovny. To není pravda. Vy jste úplně mimo. V Polsku je milion Ukrajinců. Není to pravda, neohrožuje to naše lidi. Jeďte se tam podívat."
"To se nedá poslouchat," rozčiluje se Babiš a je moderátorkou napomínán, že překračuje vyměřený časový limit. Ze sálu jeho proslov sklidí potlesk několika diváků.
Jak sehnat technicky vzdělané lidi? Odpovídá Dolejš. "Všechny dobré myšlenky jsou pod kontrolou někoho jiného a peníze za dobré myšlenky končí v jiných kapsách - ne v těch českých," řekl. "Dovoz zahraničních pracovníků objektivně ničí trh práce. Co s nimi bude, až konjuktura skončí. Jsou tu obrovská rizika," dodal.
Miroslav Kalousek: "Bylo by ideální, kdybychom byli ekonomikou nápadů s vysokou přidanou hodnotou lidské práce, což bez odborníků není možné. Podle nás je potřeba změnit strukturu školství. Na středních školách je spousta oborů, které v budoucnu na trhu práce nebudou potřeba. Je třeba rozvíjet vzdělávání v oblasti jazyků, IT, podporovat talenty. Navrhujeme také školné na vysokých školách."
Kde bude Česko hledat technicky vzdělané lidi podle představ ODS? "Chceme zapojit do vzdělávání zaměstnavatele a drobné živnostníky. Musíme také zapůsobit na rodiče, aby viděli učnovské vzdělávání jako dobrou a perspektivní cestu," řekl Stanjura. Podle ODS musí jít také více peněz do školství a ředitelé škol musí dostat větší pravomoce.
Zaorálek: "Zástupy softwarových inženýrů nás nespasí. To jsou takoví lepší dělníci v našich podmínkách. Potřebujeme typ školství, který podporuje kritické myšlení, komunikaci. Ta změna je komplexnější, nejde jen o podporu IT. Nejde jen o masovou produkci IT inženýrů."
"Škola má rozpoznat, na co má žák nadání. Nemáme je nutit, aby maturovali z matematiky nebo z IT. Nemáme duální systém, propojení práce a vzdělávání jako v Německu a Rakousku," řekl Babiš.
Bělobrádek: "Od Británie po Izrael mají problém s tím, že mají nedostatek technicky vzdělaných lidí. V Británii uvažují, že od třetí třídy budou mít jako povinný předmět ne informatiku, ale programování. Je potřeba přidat plošně všem učitelům. Protože potřebujeme zvednout plošně kvalitu školství, ne jen vybraných škol a učitelů. Učitelství mají dělat lidi, kteří mají talent, a my je k tomu musíme motivovat."
Dalším tématem debaty je energetika. "Vycházíme z toho, že ekonomicky nejvýhodnější je energie, která nemusí být vyrobena. Chceme podporovat úsporné budovy a nízkouhlíkovou produkci," řekl Kalousek. TOP 09 podporuje jadernou energetiku a výstavbu nového bloku zřejmě v Dukovanech.
Stanjura: "Nové dotační tituly nejsou to, co podporujeme. Navrhujeme dvakrát větší odpočty pro firmy na výdaje do inovací, vědy a výzkumu. Musíme také klást důraz na enviromentální výchovu. Lidé pak budou na firmy tlačit sami, aby produkovali ekologicky šetrně. Také podporujeme jadernou energetiku. Jednoduché a svobodné podnikání je cesta k inovacím"
"To, co ušetříme, je zdroj energie. Stát by měl pomoci chytrým způsobům, třeba chytrým domům, jak ušetřit energii," uvedl Zaorálek.
Babiš: "Náš problém je, že stát privatizoval ČEZ a dnes na něj má minimální vliv. Ani za naší vlády se s investicemi do jaderných bloků nepovedlo pohnout. Potřebujeme energetickou soběstačnost a jádro je nejdůležitější. ČEZ má skvělou finanční bilanci, další blok v Dukovanech zvládne. Ale bohužel v rámci koalice se to zatím nepohnulo. Samozřejmě potřebujeme energetické úspory. Nepotřebujeme další pobídky a dotace, souhlasím s kolegou Stanjurou. Ten hlavní problém zůstává ten, že je boj o lidi a o profese, které chybí."
Lidovci podporují elektromobilitu. "Pro nás je důležité, co nejvíce energie šetřit. Ale plynové a uhelné elektrárny budou můset zůstat i kvůli výkyvům obnovitelných zdrojů energie," řekl Bělobrádek.
Otázka na technologické inovace pro Jiřího Dolejše: "Experiment se solárními barony byl edukativní. V případě biopaliv a dalších obnovitelných zdrojů by se mělo postupovat racionálněji. ERÚ by měl být aktivnější a bedlivěji sledovaný. Energetika se musí plánovat na dvacet a více let a pokud stát má dbát na bezpečnost energetickou, měla by hlídat rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Ty kapacity tam proto musí být."
S čím, co na debatě nastalo, zásadně nesouhlasíte? To je otázka pro ODS. Stanjura obrací na členy vlády. "Proč jste neudělali to, co tu říkáte?" ptá se ČSSD, lidovců a ANO Stanjura. "To vypadá tak, jako by ve vládě jedni snili, jedni spali a třetí přihlíželi," dodal.
Výhrady k tomu, co zaznělo v debatě, má Lubomír Zaorálek: "Stačí si vzpomenout, v jaké situaci vláda nastupovala. Ta byla velmi mizerná. Blbá nálada, nulový ekonomický růst. A panoval názor, že na jádro Evropy už nemáme," reaguje na výtky Zbyňka Stanjury. "Za sebe jsem rád, že nám kdekdo v Evropě klepe na rameno a říká nám, že jsme fiskální premianti. Dnes jsme v jiné situaci a já říkám, že teď je situace na to řešit, co s tím dále."
Andrej Babiš se prý nestačí divit. "Proč pan Stanjura v 90. letech nejel do zahraničí na stáž? To vy jste tady tehdy vládli. Dnes bychom už jezdili z Prahy do Ostravy za hodinu patnáct. Vy tady od revoluce vládnete," vzkázal ODS. Stanjura kroutí hlavou směrem k Babišovi. Nelíbí se mu slova o tom, že Česku s ČSSD vládnou dvacet let.
"Rostly investice do vědy a výzkumu," řekl Bělobrádek a jmenoval, co všechno ve vládě udělal. "Diskutujeme o tom, jak by země měla vypadat za deset patnáct let," poznamenal.
"Opravdu mi nejde o řešení sporu, kdo je loutkovodič v ČEZ, jestli Babiš nebo Sobotka. Šlo mi o výkon vlastnických práv. A k tomu, co tady zaznělo: školné by mělo zůstat hrazené z veřejných peněz. Ale špičkové specializované obory by mohly být propojené s firemní sférou," říká Dolejš
Dalším tématem diskuze je dopravní infrastruktura a také napojení pražského letiště na centrum Prahy.
"Největší nehoráznost je, že vláda způsobila hospodářský růst 4,6 desetin procenta. Vnější vlivy jsou desetkát důležitější pro výkon naší ekonomiky, než jakákoli politika naší vlády. Zaplaťpánbůh," řekl Kalousek.
"Chci ODS poděkovat, že takovou vizi jako pan Babiš nenapsala. Přečetl jsem ji, zasnil jsem se s panem předsedou a vzbudil jsem se v Bělorusku," dodal Kalousek s tím, že právě okleštění demokratických pojistek, jak je v knize navrhuje Babiš, považuje za velmi nebezpečné.
Na to, jak zlepšit spojení letiště s metropolí, zodpovídá Lubomír Zaorálek. "Můj nedopravní rozum mi říká, že logické by bylo spojení metrem. A nechápu, proč se metro na letišti nestaví. Důvodem, proč se nedaří velké infrastrukturní stavby, je, že se zaspalo s výkupem pozemků. Uznávám, že to je vina i naší koalice, protože jsme nedokázali prosadit zákon o liniových stavbách. Role státu je budování moderní infrastruktury. To, že se to nedaří, vnímám jako jednu z hlavních brzd, když jsem mluvil o novém ekonomickém modelu."
Proč je ještě nemáme spojení na letiště, ptá se moderátor Babiše. "Proč se ptáte mě, to se ptejte ODS?" reagoval šéf ANO. "My jsme to měli za čtyři roky udělat? Je to připravené, projekt za 20 miliard," uvedl Babiš.
Pavel Bělobrádek a dotaz na spojení Praha - Brno - Ostrava: "Nejsou jen tato velká města. Pojďme se bavit třeba o spojení Praha - Náchod. Vylidňuje se nám venkov kvůli špatnému dopravnímu spojení. Samozřejmě D1 je páteřní komunikace, ale potřebujeme dobudovat D35 a 11, aby se ta zátěž rozložila. Kus práce se odvedlo, ale je tu stále obrovský vnitřní dluh. I na krajských silnicích. Tady to bude trvat ještě dlouho. Není důležitý jen rychlovlak Praha - Ostrava, ale důležitá jsou i lokální spojení." "Hnutí ANO mělo čtyři roky ministerstvo dopravy," rýpnul do Babiše Bělobrádek.
Otázka pro komunisty - dálnice D1. "V Česku je výstavba silnic silně kritizovaná. A právem. Týká se to ceny, kvality i zpožďování výstavby," řekl Dolejš.
"Náš program mluví o síti vysokorychlostní železnice a páteřní dálniční síti. Ale je důležité říct, kde na to vezmeme. Kromě těch strukturálních změnách v rozpočtu se musíme připravit i na období, kdy už nebudeme čerpat z EU. Nejde to bez masivního zapojení privátního kapitálu," říká k tématu dopravy Miroslav Kalousek.
Reakce ODS na výtky ANO. "Máme krajské město spojené železnicí s letištěm. Je to v Ostravě. To vybudovala naše vláda. Jen nám tam chybí těch dvanáct třináct milionů cestujících," řekl Stanjura.
Poslední tématem panelové diskuze je Mezinárodní prostředí. Podle ODS se musí změnit zákony tak, aby se výstavby zrychlily. "Musíme bránit těm, kdo blokují stavby," řekl Stanjura.
Babiš pokračuje - přes protesty moderátora - v diskusi o dopravě.
Převažují pozitiva našeho členství v EU nebo ne? Otázka na Andreje Babiše. "Zaspali jsme dobu. Pamatujete na naše předsednictví? My v EU máme bojovat za naše zájmy a ty tam nahlas prosazovat. To spojenectví je samozřejmě výhodné, ale není možné, abychom se ještě více integrovali. Aby nám přidělovali třeba kvóty. Já nechci ručit za italské nebo řecké banky. Pokud se nereformuje eurozóna, tak tam nechci. "
Bělobrádek chce ukončit diskusi, protože má další program. Debata má totiž několik minut zpoždění. Nicméně na otázku týkající se eura odpovídá. "Měli bychom vstoupit do eurozóny, když na to budeme připravení. Slovensko na vstupu do eurozóny vydělalo. Jsme na to připravení, teď musíme dobře načasovat vstup," uvedl šéf lidovců.
Jiří Dolejš: "Evropská integrace je reakcí na globalizující se svět. Jiná otázka je, jakou kvalitu ta integrace má. Těsně po vstupu by využití společného hospodářského prostoru nějaké efekty přinášelo. Dnes by mělo dojít k revizi Lisabonské smlouvy. Pokud se v bankovní unii propracováváme k tomu, že problémy nesou banky a ne daňoví poplatníci, tak podobně by se to mělo vyřešit i v eurozóně."
"Chceme být respektovaným a aktivním členem EU," uvedl Kalousek. Podle něj nelze vidět jen 670 miliard korun dotací. "Pro českou ekonomiku je existenční nutností sdílení společného trhu a hodnost, o kterých moje generace snila, když nám bránili vykonávat povolání, po kterém jsme toužili," řekl Kalousek.
Riziko vícerychlostní Evropy v očích Zbyňka Stanjury: "Flexibilní integrace je podle nás výhodná. Současně říkám, že se EU musí změnit, jinak se zhroutí sama od sebe. S odchodem Británie ztrácíme spojence. Takže soustředit se na reformy a hledat nové spojence. A pokud si myslím, že máme pravdu, tak prudit máme," reaguje Stanjura na Kalouska.
"Náš úkol je účastnit se změn v eurozóně, zpevňovat kurz koruny, zvyšovat mzdy a připravovat zemi na co nejvíce hladký vstup do eurozóny," řekl Zaorálek.
"Nejblíže mám po tomto večeru k CDU-CSU," odpověděl na dotaz moderátora, ke komu má po dnešní debatě názorově nejblíže Pavel Bělobrádek. "Nezlobte se, ale musím jít, nerad chodím pozdě a mám další jednání," rozloučil se s panelisty Bělobrádek a odešel ze sálu.
"My jsme představili program už v březnu a příjemně mne překvapilo, jak z našeho programu ostatntí opisují," uvedl Stanjura.
"Rozdíl mezi politikou CSU a rovnostářskou sociální politikou KDU je asi jako mezi aktem a pietním aktem. Zní to podobně, ale podstata je jiná," reagoval Kalousek na Bělobrádkova slova.
"Tři vládní strany vystoupily z ilegality a mnohé teď říkají to, co už měly dávno dělat," reaguje Stanjura na předvolební sliby kolegů z ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
"I když jsem dostal z vlády padáka, tak si myslím, že byla úspěšná. Přebytkový rozpočet, nejlepší v historii země, snížení státního dluhu, vybrali jsme hafo daní atd., takže ty výsledky jsou pozitivní. Nejvíc mě šokují představy pana Zaorálka, že pan Sobotka vyjednal s Macronem navýšení platů ve Veolii nebo Komerční bance. Já myslím, že to tak nefunguje," končí své vystoupení na diskuzi Andrej Babiš.
Debata končí, představitelé stran se loučí s publikem.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist