Délka civilního řízení u obvodních soudů
Průměrná délka civilního řízení na okresních soudech po eliminování extrémních případů (tedy tzv. mediální, kdy polovina je pod tímto číslem a polovina nad ním; v grafu červeně) v posledních třech letech klesla o třetinu a soud vynese prvoinstanční rozsudek v průměru za 197 dnů.
Velké rozdíly jsou ovšem u jednotlivých krajů. Nejrychlejší jsou civilní soudy ve středních Čechách, spadajících pod Krajský soud v Praze (138 dní), a v Jihočeském kraji (140 dní), nejpomalejší na Ústecku (365 dní) a v Jihomoravském kraji (327 dní).
Ovšem deset procent případů trvá v Severočeském kraji více než 1089 dní, v Jihomoravském pak přes 1085 dní.
Nutno ještě připomenout, že v zemi je osm krajských soudů podle starého členění před vznikem samosprávných krajů.
Délky civilního řízení u jednotlivých obvodních soudů
Když se podíváme na rychlost civilních soudů po jednotlivých okresech, nejrychlejší jsou v Domažlicích (prvoinstanční řízení trvá v průměru 109 dnů), Mladé Boleslavi a Českých Budějovicích (oba 113 dnů). Nejpomalejší je soud v Chomutově (882 dnů) a druhá nejpomalejší je s velkým odstupem Břeclav (686 dnů).
Počty civilních žalob
Délka řízení závisí samozřejmě i na počtu případů, kterými se soudy musí zabývat.
Po velkém nárůstu v roce 2009 sice počet podaných civilních žalob mezi lety 2009 a 2013 opět poklesl o více než třetinu z 551 na 359 tisíc, ale poté zase o pětinu stoupl.
Zvýšení počtu případů v roce 2009 podle ministerstva způsobilo především zavedení elektronického platebního rozkazu.
Za nárůst v roce 2013 může pak to, že se za jejich podání výrazně snížily poplatky. A případy elektronického platebního rozkazu, v nichž se žalovaní odvolali, se automaticky přelily do rejstříku civilních řízení.
Počet nevyřízených civilních věcí na jednoho soudce
V okresech, kde trvá civilní řízení nejdéle, mají zpravidla také nejvíce nevyřízených případů na jednoho soudce.
Například ke konci loňského roku měl nejvíce nevyřízených případů na jednoho soudce Okresní soud v Chomutově, a to 380, všechny ostatní soudy se vešly pod číslo 300. Při přepočtu na všechny soudce v kraji pak "vede" Ústecko se 156 nevyřízenými případy na soudce.
Nejmenší počet nedodělků je v Kutné Hoře a Příbrami (oba 31 případů na soudce) a mezi kraji pak s průměrem 56 vede ten Jihočeský.
Nutno ovšem dodat, že právě v Ústeckém kraji soudci pracují nejrychleji a počet nevyřízených případů výrazně snižují. Zatímco každý soudce dostal na stůl v průměru 236 případů, stačil jich vyřídit 283 - tedy o pětinu více. Průměr v celé republice byl přitom 243 nových případů na 264 vyřízených. A průměrný tuzemský soudce měl na konci roku 104 neuzavřených případů.
Rychlost trestního řízení u okresních soudů
Zatímco v civilních řízeních patří jihomoravské soudy mezi nejpomalejší, v trestních jsou naopak úplně nejrychlejší.
Okresní soudy na jižní Moravě vyřídily loni věc po podání obžaloby v průměru za 68 dnů (počítáme opět medián), těsně za nimi je s délkou 71 dnů Středočeský kraj. Mezi okresy pak těsně vede Kutná Hora (36 dnů) před Svitavami (37 dnů). Nutno ale dodat, že pro závažnější a složitější trestní věci je prvoinstančním soudem až ten krajský. Nejpomalejší jsou i v trestních věcech soudy na severu Čech s průměrnou délkou řízení 208 dnů, druhé nejpomalejší jsou v západních Čechách, které rozsudek vydají v průměru za 111 dnů - tedy takřka dvakrát rychleji. Úplně nejpomalejší je Okresní soud v Ústí nad Labem s průměrnými 380 dny. Deset procent případů na Ústecku ale trvá více než 909 dní.
Trestní věci na okresních soudech
Kriminalita v Česku - alespoň podle případů, které se dostanou před soud - poslední tři roky výrazně klesá. Mezi lety 2013 až 2016 se počet případů, které řešily okresní soudy, snížil ze 101 tisíc na 82 tisíc, tedy o pětinu. A soudy současně vyřeší víc případů, než jich v daném roce dostanou na stůl, takže klesl i počet nedodělků ze 17 na necelých 15 tisíc.
Nejvíce z nich - 5110, tedy více než třetina - je opět na severu Čech. Nejméně - 631 - pak ve středních Čechách.
Nejčastější trestné činy, které okresní soudy řeší, jsou krádeže, zanedbání povinné výživy a maření výkonu úředního rozhodnutí.
Počet nevyřízených obžalob na jednoho soudce okresního soudu
I v počtu nevyřízených věcí na jednoho soudce vede Ústecký kraj s 64 obžalobami.
Nejvíce, v průměru 135 nevyřízených věcí, měli koncem loňského roku soudci z Děčína, 86 pak z Liberce. Naopak nejméně nedodělků - 13 na jednoho - pak měli soudci ze středních Čech. Mezi okresy vedly Svitavy (průměr 7), Příbram (8) a Beroun (9).
Podle ministerské statistiky se počet nedodělků snižuje - například na severu Čech byl jejich počet o rok dřív 74 na jednoho soudce.
Rychlost trestního řízení krajských soudů
Trestní věci, které dostanou v prvním stupni na stůl krajské soudy, se řeší výrazně déle. A oproti jiným typům řízení jejich délka výrazně neklesá. Loni činila v průměru (opět očištěno o extrémy) osm měsíců, tedy o pět měsíců déle než u okresních soudů. Je to především tím, že se k nim dostávají výrazně složitější věci - nejčastější jsou drogové delikty, další jsou podle počtu závažné podvody s velkou škodou či krácení daní a povinných odvodů.
Zde má překvapivě nelichotivé prvenství Krajský soud v Českých Budějovicích s průměrnou délkou soudního řízení 420 dnů. A deset procent případů řešil soud více než 1481 dnů od podání obžaloby, tedy přes čtyři roky. Naopak Krajský soud v Praze zvládá vydat rozsudek v průměru za 101 dnů. Má ovšem současně několik velmi dlouhých případů, takže deset procent z nich trvá 1391 dní.
Mezi ty déle trvající se brzy zařadí korupční případ Davida Ratha - 7. srpna uplynou čtyři roky ode dne, kdy státní zástupce Petr Jirát podal obžalobu.
Vezmeme-li délku řízení podle trestných činů, nejdéle trvá odsoudit krácení daní - průměrná délka řízení je 459 dní, u podvodu je to 386 dní. Naopak vydání rozsudku pro vraždu soudy zvládnou v průměru za 70 dní. Ze statistiky ovšem také vyplývá, že narůstá počet nedodělků - soudy již pátým rokem ukončí méně případů, než kolik jim přijde na stůl. Zatímco v roce 2011 měly 614 nedodělků, loni jich bylo již 754. Loni krajské soudy dostaly 1248 obžalob, ale verdiktů vynesly 1232.
Délka správního řízení
Obrnit se trpělivostí musí lidé zejména, když se obrátí na správní soudy - tedy podají odvolání například proti rozhodnutím různých správních úřadů, které tvoří 60 procent agendy správních soudů.
Ty ale také řeší odvolání proti rozhodnutím finančních úřadů či azylovou agendu.
Jen něco přes 40 procent případů skončí do roka. Zdaleka nejhorší je situace v hlavním městě. V metropoli je totiž nejvíce správních orgánů, a padne tam tedy i logicky nejvíce žalob proti jejich rozhodnutí. Z 10 101 žalob v loňském roce v celé zemi jich v Praze bylo 30 procent - přesně 3132. A průměrná délka řízení u správního úseku Městského soudu v Praze je 628 dní. Nové případy v Praze navíc přibývají rychleji, než je soud zvládá řešit. Markantní je porovnání s Krajským soudem v Českých Budějovicích - zatímco v Praze koncem loňského roku bylo 4719 nevyřízených případů, v jihočeské metropoli pouhých 216.
Délka insolvenčního řízení u KS v letech 2008–2016
Naopak celkem rychlá jsou podle statistiky ministerstva spravedlnosti rozhodování insolvenčních soudů.
Průměrná (tedy mediální) doba vyřízení jednoho případu je 42 dní. A jen necelých deset procent případů trvá déle než půl roku.
Tato vcelku příznivá čísla jsou ale dána tím, že v drtivé většině z loňských 115 370 návrhů jde o jednoduché případy "spotřebitelských" insolvencí - tedy nepodnikatelů. A pokud insolvenční soud nerozhodne o úpadku, řízení rychle končí. Pokud ale k úpadku dojde, oddlužení trvá běžně pět let. V případě právnických osob už je ovšem situace výrazně komplikovanější. Průměrné insolvenční řízení firem trvá 872 dní (ale u Krajského soudu v Hradci Králové dokonce 1328 dní) a deset procent z nich neskončí dříve než za šest let.
Délka opatrovnického řízení podle okresů
Obrovské rozdíly jsou mezi soudy v řešení opatrovnické agendy - tedy především o výši výživného, přidělení dětí do péče po rozvodu rodičů či rozhodování o svéprávnosti.
Zatímco například Okresní soud v Kutné Hoře uzavřel loni jeden případ v průměru za 35 dnů a Jindřichův Hradec a Praha-západ jsou jen nepatrně pomalejší (36, respektive 37 dnů), v Chomutově trvá rozhodování více než desetkrát pomaleji - 435 dnů. V Lounech rozhodují v průměru za 246 dnů a v Hodoníně za 223 dnů.
Zajímavá je i statistika o výši výživného na dítě. Zatímco otcové v roce 2016 platili v průměru 3002 korun měsíčně, matky jen polovinu - konkrétně 1528 korun. To je podle ministerstva dáno nejen tím, že ženy mají nižší průměrné mzdy, ale také se často starají o dítě v nižším věku a to se projevuje na jejich příjmech.
Ze statistiky také plyne, že ač je dítě stále v drtivé většině svěřováno do péče matce, toto procento postupně klesá. Zatímco před pěti lety rozhodly soudy o svěření matce v 86,6 procenta případů, loni "jen" v 81,5 procenta.
Není to ale tím, že by rostlo procento svěření do péče otce - to stále osciluje okolo šesti procent. Z 5,2 procenta na 10,5 procenta ale vzrostl počet případů, kdy soud odsouhlasil společnou péči. V necelých dvou procentech případů je pak dítě svěřeno jiné osobě.
Práci opatrovnickým soudům velmi ztížil nový občanský zákoník, který jim přikázal dělat přezkumy svéprávnosti každé tři roky. A počet případů, které opatrovnické soudy řešily, tak mezi lety 2013 a 2015 vystoupal ze 106 tisíc na takřka 161 tisíc ročně. Poslanci proto schválili novelu, která u některých případů přezkoumání prodloužila na pět let.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist