Einstein si oblíbil pražská panoramata, lidé mu ale byli cizí. V Česku vznikl americký seriál o jeho životě

Když Albert Einstein učil fyziku v Praze, z okna své kanceláře na Přírodovědecké fakultě na Viničné ulici viděl do zahrady místního chorobince. Návštěvám potom tamní chovance v žertu ukazoval se slovy, že to jsou ti blázni, kteří zrovna nedělají kvantovou teorii. Tu totiž rovněž považoval za bláznivou.

I když se dodnes neví, kde přesně měl v budově na pražském Albertově Einstein kancelář, z téhle historky teoretického fyzika Philippa Franka se soudí, že někde ve druhém patře. V Praze Einstein působil tři semestry - od dubna 1911 do července roku 1912, vedl zde Ústav teoretické fyziky, který vznikl s jeho nástupem.

"Bylo to sice krátké, ale zato důležité období v jeho životě. Dostal profesuru, zajistil svou rodinu a poprvé v životě také čas a prostor věnovat se naplno vědě, kterou chtěl dělat a učit," říká profesor Jiří Podolský z Matematicko-fyzikální fakulty, který se ve své práci zabývá mimo jiné Einsteinovými teoriemi. Zajímá ho ale i géniův život.

V posledním roce se do bádání po Einsteinově minulosti ponořil ještě hlouběji. Z pozice experta radil při natáčení desetidílného seriálu Génius, mapujícího Einsteinův život. Za prvním plně hraným seriálem televizní stanice National Geographic stojí hvězdná jména - hlavní roli ztvárnil oscarový Geoffrey Rush, režie se ujal Ron Howard.

A přestože geniální fyzik strávil v Praze pouze rok svého života, filmaři natočili desetidílný seriál v Česku celý. Kromě Prahy vznikaly záběry například v Liberci, v Plzni nebo v Žatci. První díl má na stanici premiéru 23. dubna.

"Pracovali jsme dohromady sto pět natáčecích dnů a v Česku jsme utratili sedm set milionů korun," uvedl producent David Minkowski, který stál mimo jiné i za fantasy filmem Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. "To je srovnatelné, jako kdyby tady vzniklo pět velkých filmů," dodává Ludmila Claussová z České filmové komise a zdůrazňuje, že zahraniční filmaři navíc dávají práci místním - pětadevadesát procent lidí "na place" byli podle Minkowského Češi.

Upoutávka k seriálu Génius, který se natáčel v Česku

Právě profesor Podolský měl na starosti navrhnout vzorce nebo rovnice na tabule objevující se ve velké části scén. "Ve scénáři třeba stálo, že má Einstein mluvit o teorii relativity, ale už nebylo řečeno, co přesně má být napsáno na tabuli. Sáhl jsem tedy po Einsteinových originálních rukopisech a hledal jsem, co tou dobou publikoval. Vytáhl jsem vzorce, udělal návrh a profesionální kaligraf je napsal na tabuli," popisuje Podolský. Při natáčení pak byl s dalšími kolegy fyziky k ruce pro konzultace.

"Tabule hrají v seriálu dvojí roli. Je to kulisa a zároveň se pomocí nich sděluje věda, fyzika," říká profesor. Právě v Praze Einstein rozvíjel svou obecnou teorii relativity. Město si oblíbil, svým přátelům psal, že je krásné na pohled. Z oken svého bytu na Smíchově v dnešní Lesnické ulici prý rád pozoroval Vltavu a kochal se pohledem na pražské mosty. "Pochvaloval si, že tehdy moderní měšťanský dům u Palackého mostu, kde bydlel, už měl elektřinu i výtah," popisuje profesor.

V dopisech ale Einstein svým přátelům psal: "Jen lidé jsou mi cizí, je to směs poníženecké loajality a namyšlenosti. Záleží na tom, jaký byl jejich osud," popisuje Podolský s tím, že vědec, který se považoval za světoobčana, v Praze špatně nesl narůstající nacionalismus, hlavně uvnitř německé menšiny. Stejně jako jeho manželka Mileva Marićová, matematička a fyzička pocházející ze Srbska.

Kromě bytu v Lesnické a školy ve Viničné se Einstein často vyskytoval také v Klementinu, kde probíhaly přednášky. Těch měl týdně pět, vedl také cvičení pro asi dvacítku studentů, mezi nimiž byly i dvě dívky.

Pražané ho mohli často potkat i v Café Louvre nebo na zábavách, které pořádala ve svém salonu v domě U Jednorožce na Staroměstském náměstí měšťanka Berta Fantová. Do Curychu se po třech semestrech vrátil patrně kvůli nespokojenosti své tehdejší manželky se životem v Praze.